Lisabonská smlouva prošla ratifikací v dalších zemích

Lisabonská smlouva; zdroj: Evropská komise

Včerejší den, čtvrtek 24. dubna 2008, přinesl dvě nová schválení Lisabonské smlouvy. Své ano vyjádřilo Německo a Dánsko. Stalo se tak den poté, co ji podpořilo jako desáté v řadě Portugalsko. V České republice putuje smlouva k Ústavnímu soudu.

Lisabonskou smlouvu do dnešního dne ratifikovalo deset členských zemí EU. Jako první tak učinila předsedající země – Slovinsko (29. ledna 2008), kterou následovalo Rumunsko, dále současně Malta a Maďarsko (6. února), poté Francie, Bulharsko, Polsko, Rakousko, Slovensko a nedávno také zmíněné Portugalsko, podle jehož hlavního města se smlouva také jmenuje. Tento výčet dnešního dne doplnilo Německo a Dánsko. Dvanáct zemí se již ke smlouvě vyjádřilo kladně, všechny tak učinily prostřednictvím hlasování v parlamentu. Pro stejný způsob ratifikace se rozhodly i ostatní země, jediné Irsko zvolilo hlasování formou referenda.  V současné době je šedesát procent irských voličů stále nerozhodnutých, zda smlouvu podpoří či nikoliv, pouze dvacet osm procent voličů si je nyní jistých, že budou hlasovat pro.

V dolní komoře německého parlamentu vyjádřila nesouhlas s Lisabonskou smlouvou pouze levicová strana Lothara Bisky. Smlouva tedy byla podpořena pětseti patnácti hlasy a  padesát osm bylo proti. Jeden poslanec se zdržel hlasování. Bisky prohlásil, že Lisabonská smlouva přinese obyvatelům EU „vážné nevýhody“ a volal po „glasnosti pro Evropu“. Tato smlouva podle něj není dostatečně „transparentní a pochopitelná pro občany Evropy.“

Horní komora parlamentu – Bundesrat – bude hlasovat 23. května. Již nyní je téměř jisté, že i zde bude požadované dvoutřetinové většiny dosaženo.

Angela Merkel podle německého listu Deutsche Welle krátce po ukončení hlasování v  Bundestagu označila Lisabonskou smlouvu za „dobrou pro Evropu“ a „výhru pro Německo“. Kancléřka dále prohlásila, že tato smlouva poskytne Evropě pevné základy pro další vývoj.

Leader sociálních demokratů Kurt Beck prohlásil, že je Lisabonská smlouva dobrým základem, ale neměla by představovat definitivní plán pro budoucnost EU. List Deutsche Welle dále uvádí, že Beck určil za hlavní cíl Unie kompletní ústavu a Chartu základních práv podepsanou všemi členskými státy.

V Dánsku se pro přijetí smluvy vyjádřilo devadesát ze sto patnácti poslanců.

Ratifikace v České republice byla prozatím odložena. Výbor pro záležitosti EU Senátu ČR totiž navrhl její přezkum před Ústavním soudem. Návrh byl při včerejším hlasování přijat padesáti čtyřmi ze sedmdesáti přítomných senátorů. Proti návrhu se vyjádřilo šest senátorů, všichni za ODS. V usnesení Senátu ze včerejšího dne se mimo jiné píše: „Nové znění Smlouvy o fungování Evropské unie (dříve Smlouva o založení ES) zakládá klasifikaci pravomocí, charakteristickou spíše pro federální státy, přičemž mj. zavádí kategorii výlučných pravomocí Unie, do níž spadají komplexní oblasti právní regulace, v nichž dle čl. 2a odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie mohou členské státy vytvářet a přijímat právně závazné akty „pouze tehdy, jsou-li k tomu zmocněny nebo provádějí-li akty Unie“.“

Ústavní soud byl požádán, aby provedl přezkum Lisabonské smlouvy v nejkratším možném termínu. Smlouva má být totiž ratifikována nejpozději do konce roku 2008.

Česká republika je v Bruselu označována za zemi, která by mohla přijetí Lisabonské smlouvy ohrozit. Fakt, že ČR předsedá Radě EU v první polovině roku 2009, však toto riziko snižuje.