Lisabon má v Německu cestu otevřenou

Němečtí poslanci včera schválili průvodní zákony k Lisabonské smlouvě, které požadoval tamní ústavní soud. Pokud je odsouhlasí ještě Spolková rada, horní komora německého parlamentu, a podepíše prezident, nestojí ratifikaci Lisabonské smlouvy v Německu nic v cestě.

Souvislosti:

Německu chybí k ratifikaci Lisabonu dlouhé měsíce už jen malý krůček: minulý rok mu daly zelenou obě komory spolkového parlamentu a pod klíčovým unijním dokumentem chybí už jen podpis německého prezidenta Horsta Köhlera. Ústavní soud nicméně na konci června rozhodl, že ten smlouvu nesmí signovat bez přijetí dodatečných zákonů, které posílí roli obou komor parlamentu v rozhodovacích procesech EU.

„Německá ústava říká „ano“ Lisabonské smlouvě, ale na národní úrovni musí mít národní parlament silnější slovo v otázkách souvisejících s EU,“ uvedl v červnu místopředseda německého ústavního soudu Andreas Vosskuhle (EurActiv 30.6.2009). Soud se podmínečným schválením Lisabonu vypořádal s celou řadou stížností na jeho nesoulad s německou ústavou a jasně řekl, že ratifikace je až do přijetí průvodních zákonů zastavena.

Témata:

Německý Spolkový sněm včera podle předpokladů jasnou většinou ve třetím čtení podpořil čtyři zákony související s Lisabonem. Pro předloženou legislativu zvedli ruce poslanci vládních křesťanských i sociálních demokratů (CDU/CSU a SPD), ale také liberálů (FDP) a zelených. Stopku by zákonům vystavili pouze postkomunisté, kteří principiálně odmítají jednání o Lisabonu.

Schválená legislativa se věnuje především definování role německého parlamentu a vlády při jednání o evropských záležitostech a obecně řečeno posiluje pravomoci zákonodárců a to jak na federální, tak na zemské úrovni.

Kabinet musí parlamentu dát dostatečný prostor pro vyjádření stanoviska k projednávané legislativě a to zvlášť pokud se bude jednat o zahraniční, bezpečnostní nebo obrannou politiku. Konzultace bude nutná také při jakémkoliv přesouvání dalších pravomocí z Německa na unijní instituce.

Se schválenými zákony vyjadřovali souhlas i poslanci, kteří podali proti Lisabonu stížnost k ústavnímu soudu. Například Peter Gauweiler z CSU dokonce řekl, že spolkový sněm udělal ještě více, než bylo podle rozhodnutí ústavního soudu nutné.

Ke kompletní ratifikaci Lisabonské smlouvy v rámci Unie zbývá souhlas čtyř zemí: v Irsku bude na začátku října referendum, v Německu by se vše mělo stihnout do parlamentních voleb na konci září, v Česku a Polsku se čeká na podpisy dvou euroskeptických prezidentů.

Další kroky:

  • 18. září 2009: O průvodních zákonech bude hlasovat Spolková rada, následovat má urychlený podpis prezidenta Horsta Köhlera;
  • 27. září 2009: V Německu se uskuteční parlamentní volby;
  • 2. října 2009: Referendum o Lisabonu v Irsku.