Lídři členských zemí budou na summitu řešit obsazení klíčových postů EU

© Shutterstock

Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Šéfové států a vlád ale budou mít ve čtvrtek v podvečer a večer na stole i řadu dalších témat k diskusi, včetně budoucího rozpočtu unie, boje s klimatickými změnami či mezinárodních vztahů. V pátek pak mají na takzvaném „eurosummitu“ hovořit o budoucnosti společné hospodářské a měnové unie.

Debata o novém personálním obsazení klíčových postů je širší a týká se nejen budoucího předsedy komise, ale i pozice šéfa europarlamentu, předsedy Evropské rady, vysokého představitele pro zahraniční politiku a šéfa Evropské centrální banky. Koordinuje ji nynější předseda Evropské rady Donald Tusk, který už po eurovolbách prohlásil, že o jméně nového šéfa Komise chce mít jasno tento týden.

Podle diplomatů je cílem šéfů států a vlád najít jméno do první schůze nového složení europarlamentu. 2. července na svém ustavujícím jednání totiž EP zvolí svého nového předsedu. Pokud tak udělá bez koordinace s představou prezidentů a premiérů, výrazně tak ovlivní budoucí rozhodování. Skládačka jmen a funkcí má totiž řadu parametrů – od otázky, zda má do čela komise automaticky nastoupit vedoucí kandidát vítězné frakce z eurovoleb, přes nutnost respektovat politickou příslušnost kandidáta i geografické rozložení v EU, až po snahu zajistit rovné zastoupení mužů a žen.

Merkelová a Macron se neshodují na předsedovi nové Evropské komise

Rozdílné pohledy Paříže a Berlína na postup při obsazování klíčové funkce v čele Evropské komise byly dnes patrné hned z prvních vystoupení vrcholných představitelů Francie a Německa před dnešní neformální večeří lídrů unijních zemí v Bruselu.

Návrh závěrů summitu, který mají novináři k dispozici, je v tomto ohledu stručný. Zmiňuje pouze, že summit přijal ohledně jmenování do funkcí pro příští roky „relevantní rozhodnutí“.

Řešit se budou i klima nebo dezinformace

Nebude to ale jediná komplikovaná diskuse, která se dá od čtvrtečního večera čekat. Nějakou část totiž prezidentům a premiérům nepochybně zabere i jednání o otázkách souvisejících s ochranou klimatu a závazky plynoucími z klimatické dohody z Paříže z roku 2015.

Česko patří spolu s Polskem a Bulharskem mezi státy, které nechtějí, aby se do závěrů summitu dostal rok 2050 jako termín, kdy má být unie „neutrální“ ohledně emisí oxidu uhličitého. Jiné země, včetně klíčového Německa, ale takový cíl podporují.

Čtvrteční summit EU možná podpoří nulové emise CO2 do roku 2050

Evropská unie chce do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Jako variantu, na které by se mohli dohodnout prezidenti a premiéři členských zemí, to obsahuje návrh závěrů čtvrteční vrcholné schůzky.

Unie chce na podporu boje s klimatickými změnami vyčlenit také výrazné prostředky v rámci příštího víceletého finančního rámce. Debata o jeho podobě i výši jednotlivých kapitol by měla být hotova letos na podzim a návrh závěrů summitu dokonce zmiňuje možnost mimořádného unijního summitu k tomuto tématu v září s tím, že dohoda by měla být hotova na řádném summitu EU v říjnu.

Prezidenty a premiéry ve čtvrtek čeká také diskuse o možnostech EU čelit dezinformačním kampaním a hybridním hrozbám. Summit také ocení dohodu o nové možnosti uvalovat například kvůli kybernetickým útokům sankce a zdůrazní potřebu koordinované unijní reakce.

Bojovat proti dezinformacím jsme začali pozdě, říkají odborníci

Propaganda a dezinformace na internetu představují výzvy dnešní doby, a právě o nich s ohledem na nadcházející eurovolby hovořili odborníci z řad akademiků, novinářů a analytiků na konferenci v Brně. Jak dezinformace ovlivňují společnost a politiku? A umí s nimi Evropa bojovat?

Prezidenti a premiéři také upozorní, že by EU nemusela – spolu s dalšími mezinárodními partnery – uznávat ruské pasy, které budou na základě nedávného dekretu prezidenta Vladimira Putina moci být vydávány lidem ze separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Pátek bude patřit eurozóně

V pátek – pokud nebude i druhý den summitu pokračovat klíčová diskuse o novém obsazení vrcholných postů v EU – pak mají šéfové států a vlád zemí eurozóny na programu diskusi o budoucím prohlubování evropské hospodářské a měnové unie. Za účasti zástupců zemí bez eura, s výjimkou britské premiérky Theresy Mayové, by měli hovořit například o tom, z jakých zdrojů a do jaké výše by měl být naplněn budoucí rozpočtový nástroj pro eurozónu a podobně.

Na okraj summitu se uskuteční řada dvoustranných i vícestranných schůzek, většinou samozřejmě k tématu personálního obsazení unijních postů. Český premiér Andrej Babiš se ale před summitem ve čtvrtek dopoledne setká s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, se kterým chce probrat především nedávné audity Komise, podle nichž je ve střetu zájmů v souvislosti s dotacemi pro Agrofert.

Podezření okolo premiéra oslabují pozici Česka v EU, usnesli se senátoři

Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu.