Letošnímu projevu von der Leyenové o stavu Unie dominovaly pandemie, klima i obrana

@ European Union 2021

Předsedkyně Evropské komise dnes v Evropském parlamentu ve Štrasburku pronesla tradiční projev o stavu Unie, ve kterém představila výhled EU pro následující rok. Řeč přišla pochopitelně na koronavirovou pandemii, ale také na budoucnost evropské obrany nebo ochranu unijních hodnot.

Hned v úvodu svého projevu se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová věnovala koronavirové pandemii.

„Pandemie je maraton, nikoli sprint,“ řekla s tím, že Evropa zatím není zcela chráněna a boj s pandemií nekončí. Von der Leyenová ocenila, že se Evropské unii do konce léta podařilo dosáhnout 70procentní proočkovanosti dospělé populace a nastínila budoucí kroky.

Šéfka Komise připomněla, že mezi členskými státy bloku přetrvávají rozdíly v počtech naočkovaných obyvatel a proti covidu-19 by se měli nechat očkovat i další lidé. „Měli bychom udělat vše pro to, abychom předešli pandemii neočkovaných,“ dodala v narážce na údaje z nemocnic, kde nyní tvoří velkou část nových pacientů lidé bez očkování.

Klíčové pro úplné vymýcení viru podle ní ale bude, jak rychle se podaří dostat vakcíny k lidem v mimoevropských zemích, kde je zatím naočkováno jen mizivé procento populace. K dosud slíbeným 250 milionům dávek proto EU do poloviny roku přidá dalších 200 milionů.

70 procent dospělých v EU je plně naočkovaných, uvedla Evropská komise

Sedmdesát procent dospělých obyvatel Evropské unie je kompletně naočkováno proti covidu-19. Uvedla to dnes Evropská komise, jejímž cílem bylo v rámci společné distribuce vakcín dosáhnout této mety do konce léta.

„Byli jsme jediní, kteří sdíleli polovinu produkce vakcín se zbytkem světa. Dodali jsme více než 700 milionů dávek Evropanům a více než 700 milionů dávek do více než 130 zemí na světe. Jsme jediný region světa, který něco takového zvládl,“ řekla von der Leyenová.

EU by měla do budoucna lépe předcházet zdravotním krizím, jako je ta koronavirová, a proto spustí nový program pro posílení odolnosti v této oblasti. Do roku 2027 chce do tohoto programu investovat 50 miliard eur (1,26 bilionu korun).

Von der Leyenová rovněž potvrdila již loni ohlášený vznik nové agentury označované zkratkou HERA, jejíž vytvoření Komise schválila v úterý a podrobnosti představí ve čtvrtek. „Tento úřad bude obrovským přínosem, abychom si do budoucna dokázali dříve a lépe poradit se zdravotními hrozbami,“ dodala předsedkyně Komise.

EU se poučila z pandemie, chce dohlížet na připravenost zdravotníků v sedmadvacítce

Evropská unie má v oblasti zdravotnictví jen omezené pravomoci, přesto chce mít k dispozici lepší arzenál v boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám. Brusel by tak již brzy mohl začít dohlížet na zdravotnické kapacity členských států.

Evropa boj proti oteplování planety sama nezvládne

Von der Leyenová dnes před europoslanci zdůraznila, že Evropa jako první přišla s proměnou klimatických závazků v konkrétní kroky a snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou Unie i v dalším období.

Sama však boj proti oteplování planety nezvládne a je třeba přesvědčit i další země v čele s Čínou, řekla šéfka unijní exekutivy. „Momentem pravdy pro globální komunitu“ v otázce boje s klimatickou změnou bude podle ní klimatická konference OSN (COP26) v Glasgow.

EU se také kromě vyjednávání o nových normách zaměří na klimatickou diplomacii. V rámci této snahy věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun) a očekává, že Spojené státy budou tento krok následovat, dodala von der Leyenová. Podle ní EU rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.

Fit for 55: Nic nebude snadné, bude to velmi těžké. Jiná cesta ale není

Je potřeba, aby stát přestal rozvoj obnovitelných zdrojů jen snášet, ale vytvořil si potřebnou kapacitu svého aparátu, která podmínky pro energetickou transformaci bude aktivně vytvářet, zlepšovat a propagovat. A to minimálně tak usilovně, jako v případě plánu na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, píše v komentáři Štěpán Chalupa.

Obranná unie

„Co opravdu potřebujeme, to je evropská obranná unie,“ prohlásila také dnes před europoslanci někdejší německá ministryně obrany.

Zmínila dlouhodobé neúspěšné snahy vytvořit unijní jednotky rychlého nasazení, jejichž vznik ztroskotává na nejednotném přístupu členských zemí. Unie sice i v návaznosti na události v Afghánistánu potřebuje vlastní obranu, ale pokud nebude v členských zemích dostatek politické vůle, nemůže se to podařit, míní šéfka unijní exekutivy.

Řada států evropského bloku je členy NATO a prosazuje především obranu v rámci aliance. Podle von der Leyenové bude i nadále spolupráce s touto organizací klíčová a do konce roku představí EU a NATO nové společné prohlášení o další kooperaci. Zároveň se chystá za francouzského předsednictví EU v první polovině příštího roku svolat summit věnovaný vlastní obraně.

The Capitals: Evropské jednotky rychlého nasazení? Nechceme, zní ze Švédska

Co zajímavého se odehrává v Evropě? Přečtěte si dnešní The Capitals!

Unie si však musí poradit i v oblastech, kde se USA či Aliance nebudou angažovat, a musí zajistit stabilitu ve svém sousedství a dalších regionech, řekla šéfka Komise. Jednotky unijních zemí nyní operují například v subsaharské Africe.

EU podle ní musí zároveň zlepšit výměnu informací zejména mezi zpravodajskými službami. Von der Leyenová proto navrhla vznik společného informačního centra, jehož cílem má být lepší koordinace výměny informací a příprava EU na možné vnější hrozby.

Aby EU efektivněji čelila kybernetickým hrozbám, měla by podle předsedkyně přijmout společná pravidla týkající se kybernetické bezpečnosti.

Evropský blok má podle šéfky své exekutivy rezervy i ve společném fungování armád. Jednou z možností, jak zajistit větší interoperabilitu, je například zvážit osvobození od daně z přidané hodnoty při nákupu obranného vybavení vyvinutého a vyrobeného v Evropě, navrhla.

Spojenecký odchod z Afghánistánu, kde se chopilo moci radikální hnutí Tálibán, se podepíše na výrazném zhoršení životních podmínek tamních chudých obyvatel. Šéfka Komise dnes přislíbila, že Brusel v příštích týdnech připraví novou podporu lidí v Afgánistánu, jejíž součástí bude dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) humanitární pomoci. Komise již v srpnu oznámila, že čtyřnásobně zvýší letošní objem pomoci pro Afghánce ohrožené hladomorem na 200 milionů.

Test jménem Afghánistán. Jakou roli sehrává EU?

Evropská unie pracuje na evakuacích z Afghánistánu, prozatím však není jasné, které státy se bývalých afghánských spolupracovníků EU ujmou. Současná krize by nicméně mohla přispět k urychlení vzniku nové migrační a azylové politiky.

Běloruský hybridní útok

Kroky běloruského vládce Alexandra Lukašenka, který začal v létě posílat k hranicím Litvy a Polska tisíce migrantů v reakci na dosud nejtvrdší unijní hospodářské sankce, se rovněž dostaly do pozornosti šéfky unijní exekutivy.

„Pojďme věci nazývat pravými jmény: je to hybridní útok s cílem destabilizovat Evropu,“ prohlásila von der Leyenová. Dodala, že Unie bude i nadále stát za postiženými státy, problém ovšem účinně vyřeší až přijetím nových společných pravidel pro migraci a azyl.

„Dokud však nenalezneme společný základ pro to, jak řídit migraci, naši protivníci budou i nadále cílit stejným směrem,“ uvedla německá politička v projevu k europoslancům.

Komise přišla s dalším z návrhů reformy nefunkčního systému před rokem, názorově rozdělené členské země však zejména kvůli neochotě části států přijímat uprchlíky ve vyjednáváních příliš nepokročily.

Podcast: Lukašenkův režim se stabilizoval. EU má jen omezené možnosti, jak zasáhnout, říká analytik

Jak si po dynamickém vývoji stojí vztahy EU a Běloruska? Může mít EU na situaci v Bělorusku vliv? A jak funguje běloruský režim po roce od prezidentských voleb? Poslechněte si epizodu podcastu Evropa zblízka s analytikem Michalem Lebduškou. 

Předsedkyně citovala Václava Havla

Dnešní projev o stavu Unie von der Leyenová věnovala také otázce právního státu. Kvůli tomu jsou Polsko a Maďarsko v dlouhodobém sporu s Bruselem. Ten se v případě Polska v nedávné době vyostřil, když se Evropská komise obrátila na Soudní dvůr EU, aby Polsku za nerespektování rozsudku k polské soudní reformě uložil sankce.

Podle von der Leyenové před více než 30 lety občané zemí střední a východní Evropy usilovali o demokracii, chtěli si sami volit ty, kteří jim vládnou, chtěli právní stát, rovnost před zákonem, svobodu projevu a nezávislá média.

„Tehdejší český prezident Václav Havel to nemohl říci jasněji: lidé tehdy chtěli všechny tyto ‚velkolepé evropské hodnoty‘. Jsou to tyto hodnoty, jejichž zdrojem je kulturní, náboženské a humanistické dědictví Evropy,“ prohlásila šéfka Komise.

Tyto hodnoty jsou podle jejích slov v současnosti zakotveny v evropských smlouvách a všechny suverénní státy, které se staly součástí Evropské unie, se je zavázaly dodržovat.

„Garantem těchto hodnot je náš právní řád a rozsudky Evropského soudního dvora fungují jako pojistka. Tyto rozsudky jsou závazné. My dohlížíme nad tím, aby se dodržovaly, a to v každém členském státě naší Unie,“ dodala von der Leyenová.

Co je to právní stát? A proč je důležité jej respektovat?

Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat?

Ochrana právního státu a lidských práv

Dohled Komise se přetavil do každoročních zpráv o stavu právního států v unijních zemích. „Počínaje rokem 2022 se součástí našich zpráv o právním státu stanou ještě konkrétní doporučení určená členským státům,“ oznámila von der Leyenová.

„Přesto dochází v několika členských státech k vývoji, který je důvodem ke znepokojení. V takových situacích mám prioritu: na prvním místě musí být vždy dialog; ten však sám o sobě nestačí, takový dialog musí přinést konkrétní výsledky. Z tohoto důvodu sledujeme dvojí strategii sestávající z dialogu a rozhodných činů,“ prohlásila von der Leyenová.

Šéfka Komise hovořila také o tom, že EU se hodlá více zasazovat o dodržování lidských práv ve světě. Brusel proto podle ní mimo jiné hodlá navrhnout, aby byl v Unii zakázán prodej výrobků pocházejících z nucené práce. „Lidská práva nejsou na prodej, za žádnou cenu,“ řekla von der Leyenová.

Komise chce zároveň lépe chránit práva žen v EU. Do konce roku proto představí normu trestající násilní na ženách, která by podle německé političky měla pomoci předcházet množícím se násilným činům.

EU chce být lídrem v ochraně lidských práv. Bude usilovat o globální zákaz trestu smrti

Jaké jsou unijní priority na poli lidských práv? Vymýcení trestu smrti, ochrana lidských práv tváří tvář současným environmentálním a digitálním výzvám a efektivnější reakce díky hlasování kvalifikovanou většinou.