Referendum o fiskální smlouvě bude možná i v Irsku

Irský premiér Enda Kenny; zdroj: Rada EU.

Ačkoliv by se irská vláda ráda vyhnula pořádání všelidového hlasování o přijetí evropské fiskální smlouvy, referendum se v Irsku pravděpodobně kvůli požadavkům opozice i prezidenta konat bude. Vedle České republiky by tak mohli občané o fiskální dohodě rozhodovat i v jednom ze členských států eurozóny.

Vláda České republiky se minulý týden (18. ledna) usnesla, že rozhodnutí o ratifikaci evropské fiskální dohody ponechá na občanech. O smlouvě, která přinese užší koordinaci hospodářských politik evropských států a přísnější fiskální pravidla, budou Češi hlasovat v referendu, které by premiér Petr Nečas rád spojil také s hlasováním o případném přijetí eura (EurActiv 19.1.2012).

Česko ale možná nebude jedinou zemí, která bude o připojení k fiskálnímu paktu rozhodovat ve všelidovém hlasování. Dalším takovým státem by se mohlo stát i Irsko, které je členem eurozóny. Existuje přitom možnost, že by smlouva hlasováním neprošla, protože irský vztah ke společné měně ochladl vinou finanční krize, kvůli které musí čerpat finanční pomoc ze záchranného fondu EFSF.

S irským referendem se počítalo již dříve, protože starší návrhy fiskální dohody zahrnovaly požadavek zavedení tzv. zlatého pravidla (tedy podmínku vyrovnanosti státních rozpočtů – pozn. red.) do národních ústav zúčastněných zemí. V Irsku je zavedení takového předpisu podmíněno právě lidovým hlasováním.   

Nejnovější návrh smlouvy již ale takové pravidlo neobsahuje, a irská vláda se proto domnívá, že pořádat referendum možná nebude nutné. Irský premiér Enda Kenny již dříve řekl, že všelidové hlasování se bude konat pouze v případě, že bude kvůli fiskální smlouvě nutné změnit ústavu (EurActiv 29.12.2011).

Včera (24. ledna) ministerský předseda v irském parlamentu prohlásil, že o vyhlášení referenda rozhodne po dokončení textu smlouvy, která bude dopracována na summitu EU 30. ledna. 

Referendum prosadíme

Irská opozice však oznámila, že bude pořádání referenda vyžadovat v každém případě.

„Můžete počítat s tím, že pokud vláda referendum nevyhlásí, budeme se snažit její rozhodnutí právně zpochybnit,“ řekl médiím nezávislý poslanec Richard Boyd Barrett, který se angažuje v kampani proti fiskální smlouvě.  

Také irská největší opoziční strana, levicová Sinn Fein, prohlásila, že pořádání referenda bude vymáhat právní cestou.

Podle právních expertů je také pravděpodobné, že irský prezident Michael Higgins bude požadovat, aby fiskální dohodu přezkoumal irský nejvyšší soud, který by mohl rozhodnout o tom, že vyhlášení referenda bude nezbytné.

„Ohledně smlouvy existuje dostatek pochybností na to, aby mohla být postoupena nejvyššímu soudu,“ domnívá se irský odborník na evropské právo Ronan McCrea. „Celý proces by to navíc urychlilo,“ dodal.  

Opoziční strany by totiž se svými námitkami proti fiskální dohodě musely počkat až do konce schvalovacího procesu, kdy by novou legislativu podepsal prezident.

Nerozdělujme Evropu

Irsko přitom není jediným členským státem eurozóny, který by fiskální smlouvu nemusel podepsat. Finský ministr zahraničních věcí Erkki Tuomioja minulý týden (16. ledna) prohlásil, že by pro Finsko bylo lepší dohodu odmítnout.

„Smlouva je v lepším případě nepotřebná, v horším případě by mohla Evropě dokonce uškodit,“ napsal ministr na svém blogu. Evropský přístup ke smlouvě je podle něj uspěchaný a samotná dohoda podrývá roli evropských institucí a rozděluje Unii na dvě skupiny.

Z nečlenských států eurozóny o svém připojení k fiskální smlouvě začalo v posledních dnech pochybovat také Polsko, které zpočátku patřilo k silným podpůrcům paktu. Polský premiér Donald Tusk však po včerejším zasedání vlády řekl novinářům, že Polsko se bude těžce rozhodovat, zda fiskální pakt podepsat, pokud dojde k názoru, že dohoda způsobí rozštěpení Evropy.