Krátký summit položil základy Reflexní skupiny

Portugalský premiér José Socrates a předseda Evropské komise José Manuel Barroso běhěm evropského summitu; zdroj: Evropská komise

Evropští představitelé se na jednom z nejkratších jednání Evropské rady shodli na vytvoření Reflexní skupiny. Skupina složená z vážených Evropanů by se měla zabývat dlouhodobými výzvami, před nimiž EU v současné době stojí.

Prezidenti a premiéři vlád členských zemí se den po podpisu Reformní smlouvy, který završil dvouleté diskuse o podobě evropských institucí, přesunuli do Bruselu, aby během jednoho z nejkratších evropských summitů v historii EU dali najevo, že se Unie pohnula směrem vpřed a je schopna čelit novým výzvám. Hlavními body jednání se stala dohoda o vytvoření tzv. Reflexní skupiny, nazývané též Rada moudrých, a vyslání civilní mise do Kosova.

S plánem na vytvoření Reflexní skupiny přišel původně francouzský prezident Nicolas Sarkozy a řadě zemí včetně České republiky se tento návrh zdál kontroverzní. Skupina, kterou má tvořit devět uznávaných evropských osobností, se měla původně zabývat otázkou hranic Evropské unii a měla mimo jiné hledat i odpověď na otázku, zda není rozpor mezi integrací a rozšiřováním Unie.

Tato debata je přitom aktuální zejména ve Francii, která se na rozdíl od řady dalších členských zemí staví otevřeně proti členství Turecka v EU. „Hledání hranic“ je tak především diskusí o tom, zda je Turecko před nebo za nimi.

V konečné podobě se má ovšem skupina zabývat spíše dlouhodobými výzvami a hrozbami, jimž bude Evropská unie v budoucnu čelit. Kompromisní text, který podepsali vrcholní představitelé členských zemí, vymezuje úkol skupiny následovně: „Reflexní skupina bude muset zohlednit možné vývoje uvnitř i vně Evropy a zaměří se zejména na to jak v dlouhém období nejlépe zajistit Unii i celému regionu stabilitu a prosperitu.“

Skupina se má podle textu zaměřit na výzvy, kterým bude Evropa čelit v horizontu let 2020-2030 a možnostmi jejich řešení. Mezi tématy by se měla objevit energetická bezpečnost a klimatické změny, ale také migrace, světová bezpečnost, boj s mezinárodním zločinem nebo lepší komunikace s evropskými občany. Naopak stranou zájmu skupiny mají zůstat otázky dalšího rozšiřování Unie, evropského rozpočtu nebo jakékoliv diskuse o změně institucí oproti právě přijaté Reformní smlouvě. Činnost má skupina zahájit na podzim 2008. Výsledky svého jednání má pak předložit v červnu 2010.

České republice se podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry podařilo drobného úspěchu při změně v mandátu skupiny. Zatímco v původním znění se hovořilo o „posílení a modernizaci evropského modelu“. Češi společně s Brity ale navrhli tuto formulaci pozměnit jako „posílení evropské konkurenceschopnosti a modernizace evropského modelu“. Tuto změnu se jim podařilo prosadit. Mandát tedy více zohledňuje konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

V čele Reflexní skupiny bude stát bývalý španělský premiér Felipe González. Jeho zástupci se mají stát bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freiberga a bývalý šéf společnosti Nokia Jorma Ollila. Všichni tři pak společně navrhnou v druhé polovině roku 2008 Evropské radě další členy. O jménech se prozatím pouze spekuluje. Nejčastěji se hovoří o bývalém nizozemském fotbalistovi Johannu Cruyffovi nebo bývalém předsedovi EP, Irovi Patu Coxovi.

Jména dvou místopředsedů podle Vondry představují určitou záruku moderního myšlení – záruku toho, že skupinu nebudou tvořit pouze „mastodonti“ z minulosti evropské politiky.

Česká republika svého zástupce ve skupině podle všeho mít nebude. Alexandr Vondra novinářům sdělil, že ČR spíše bude hledat kandidáta ve spolupráci s Polskem, jejichž zástupce by se ve skupině naopak patrně objevit měl.