Konzervativci a Socialisti umožnili přijetí směrnice o službách

kadeřnice, služby

Dvě největší frakce v EP včera navzdory odmítnutí všech ostatních politických skupin a řady vlastních poslanců dosáhly přijetí kontroverzní Bolkensteinovy směrnice.

Souvislosti:

Pro směrnici na plénu hlasovalo 394 poslanců – o sedmdesát méně než je součet hlasů obou největších frakcí.

Směrnice má v praxi umožnit realizovat volný pohyb služeb, což je jedna ze základních svobod, na kterých spočívá vnitřní trh EU.

Témata:

Hlavní změnou původního návrhu směrnice o liberalizaci služeb je fakt, že neprošel princip země původu, na kterém záleželo zejména novým členským zemím.

Schválený text ukládá vládám, aby zaručily volný přístup služeb z jiných států EU na své území. Zakazuje jejich diskriminaci, nerovné a nepřiměřené zacházení. Vypočítává překážky, které úřady nesmějí cizím poskytovatelům služeb klást do cesty. Umožňuje jim ale, aby omezily či zakázaly přístup služeb z důvodů veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví či ochrany spotřebitelů. Neříká, podle jakého práva se poskytování služby v jiné zemi řídí.

Nejvíce návrhů změn a dodatků se týkalo rozsahu aplikace směrnice. Pod tlakem některých poslanců a většiny levice bylo rozhodnuto, že uvolnění trhu se netýká takzvaných hospodářských služeb obecného zájmu, tedy dodávek vody, plynu, odvozu odpadů, bez ohledu na to, zda je provozují veřejné nebo soukromé subjekty. EP specificky vyřadil bezpečnostní služby, agentury pro zprostředkování práce a většinu zdravotních služeb.

Už v původním návrhu EK bylo řečeno, že se směrnice nevztahuje na finanční, dopravní a telekomunikační služby; posléze k nim přibyly právní služby, veřejně prospěšné nevýdělečné služby (školství). Včera byl seznam doplněn o sázky, loterie a některé sociální služby. Nepodařilo se naopak specificky vyloučit pohřební a poštovní nebo služby spojené s bydlením.

Stanoviska:

Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy přivítal výsledek hlasování: „Jsem přesvědčen, že můžeme mít funkční směrnici o službách, která poskytne skutečnou přidanou hodnotu.“ „Potřebujeme směrnici, která umožní přeshraniční poskytování služeb a zároveň potřebujeme zajistit, aby byly zabezpečeny potřeby veřejné politiky.“

Čeští odborníci i podnikatelé sice schválení vítají, kritizují ale podobu směrnice. Českým odborníkům a podnikatelům podle zjištění ČTK vadí zejména malý rozsah liberalizovaných služeb a to, že neprošel právě princip země původu, což domácím podnikatelům neulehčí vstup na trh ostatních zemí Unie. „Česká republika vítá, že směrnice nebyla zamítnuta jako celek. Nicméně nemůže být spokojena s jednotlivými pozměňovacími návrhy EP, zejména v oblasti rozsahu směrnice, principu země původu a vysílání pracovníků,“ řekl náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa.

Podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka debata o uvolnění služeb nekončí a schválený návrh rozhodně špatným směrem nejde. Je to ale jen dílčí krok, křehký kompromis, dodal.

Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR je schválení návrhu směrnice o liberalizaci služeb velkým zklamáním. Jeho prezident Jaroslav Míl uvedl, že rozsah směrnice se zásadně zúžil, protože z ní vypadly služby agentur práce, sociální služby a zdravotní služby kromě soukromých zdravotních služeb.

Pravicoví poslanci ze sedmi nových členských států včetně ČR a Slovenska ve společné deklaraci vyjádřili zklamání nad rozmělněním a oslabením směrnice. Byli rozladěni tím, že obětí spojenectví sociálních a křesťanských demokratů se stal princip země původu, který byl páteří původního návrhu komise. Většina z 24 českých europoslanců návrh nepodpořila.

Pokud by byla směrnice přijata v takovéto podobě, podmínky pro pohyb služeb by zůstaly v podstatě stejné a podnikatelům by se situace nijak neulehčila, uvedl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. V případě aplikace principu země původu by podle něj počty podnikatelů mířících za hranice Česka dosahovaly desetitisíců. „Především by šlo o stavebnictví a služby pro osobní spotřebu, tedy instalatéry, kadeřnice, květinářky apod., působící převážně v příhraničních oblastech,“ podotkl.

Pro většinu českých podnikatelů to znamená, že se vlastně nic moc nezmění, míní Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Budou zatíženi domácí byrokracií a kdo bude chtít podnikat v jiných zemích, tak ještě i byrokracií těchto zemí. „Pořád se nenaplňuje jeden z pilířů, na kterém by EU měla stát, a to je volný pohyb služeb. Většina poslanců v EU má sice plná ústa konkurence, ale při první příležitosti se jí zaleknou a vystrašeni zalézají před nájezdy odborářských tlup,“ poznamenal pro ČTK.

Další kroky:

Komisař McCreevy prohlásil: „Ze strany Komise začneme pracovat na přípravě upraveného návrhu na základě hlasování v Evropském parlamentu. Spoléhám nyní na Radu ministrů, že dokončí práci, kterou udělal Parlament.“

Šéfové států a vlád se návrhem budou zabývat na březnovém summitu EU. Jakmile se vlády dohodnou, vrátí se zákon do EP ke druhému čtení, a schválen by mohl být do konce roku. Státy pak budou mít dva až tři roky na jeho převzetí do národního práva.

Klikněte sem pro detailní výsledek hlasování (indikativní dokument připravený EurActivem, EN).