Konsolidované znění Lisabonské smlouvy si zájemci mohou stáhnout z Internetu

Česká vláda včera vydala konsolidované znění Lisabonské smlouvy. Zhruba pětisetstránkový dokument by podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry měl usnadnit veřejnou diskusi, která bude provázet ratifikační proces. O Lisabonské smlouvě začali ve středu jednat poslanci Parlamentu ČR.

Lisabonská smlouva nahrazuje zkrachovalou ústavní smlouvu, kterou v roce 2005 v referendech odmítli francouzští a nizozemští občané. Přestože nová smlouva v převážné části vychází z textu neúspěšné ústavní smlouvy, jde podle právních expertů o zcela jiný dokument, který nemá ústavní charakter.

Text Lisabonské smlouvy se skládá ze dvou částí. První z nich tvoří znění změn Smlouvy o EU, druhá pak obsahuje znění změn Smlouvy o ES, kterou přejmenovává na Smlouvu o fungování Evropské unie. Nová smlouva tedy původní smlouvy mění, ale neruší smluvní základ EU/ES. Z textu původní smlouvy zmizely termíny jako „ústava“ nebo „ministr zahraničních věcí Unie“. Právní dokumenty EU se budou i nadále nazývat „směrnice“, „nařízení“ a „rozhodnutí“ a nebudou označovány jako „zákony“, s čímž počítal návrh ústavní smlouvy. Právo EU také nebude výslovně nadřazeno právu členských zemí.

Smlouvu v stvrdili svými podpisy vloni v prosinci vrcholní představitelé členských států a vlád na neformálním summitu Evropské rady v Lisabonu. Aby smlouva mohla vstoupit v platnost, je třeba, aby jí ratifikovaly všechny členské země. Doposud tak učinilo pět členských zemí (Maďarsko, Slovinsko, Malta, Francie a Rumunsko), ostatní země by měly smlouvu ratifikovat do konce letošního roku.

Ratifikační proces začal také v České republice. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR se smlouvou začala zabývat tento týden ve středu.

Právě poslancům, senátorům, ale i odborníkům, novinářům a široké veřejnosti je určeno konsolidované znění Lisabonské smlouvy, kterou včera vydal Úřad vlády ČR. Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra si od zveřejnění dokumentu slibuje, že se na jeho základě rozproudí společenská diskuse, která „poskytne důležitou zpětnou vazbu vládě, která smlouvu sjednala.“

„Na rozdíl od jiných zemí jsme neprošli skutečnou diskusí o tzv. evropské ústavní smlouvě – byla přerušena po zamítavých referendech ve Francii a v Nizozemí. O to důležitější je využít ratifikace

Lisabonské smlouvy jako příležitosti promítnout evropská témata do české debaty a vytvořit si kvalifikovaný názor, který je předpokladem pro sebevědomé a proaktivní členství,“ říká Vondra v předmluvě konsolidovaného znění.

Text konsolidovaného znění Lisabonské smlouvy je pro zájemce k dispozici na stránkách Úřadu vlády ČR nebo stránkách informačního portálu Euroskop. V tištěné podobě bude zdarma k dispozici ve všech Eurocentrech.

Konsolidované znění je neoficiálním překladem české vlády. Oficiální dokument hodlá Evropská komise po nátlaku některých členských států zveřejnit až poté, co celý dokument vstoupí v platnost. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument, který pozměnňuje stávající smlouvy, obávaly se některé členské země, že by v něm nebyly patrné všechny změny, které s sebou Lisabonská smlouva přináší.

Komunističtí poslanci však včera ve sněmovně prohlásili, že není možné zahájit jednání na základě neoficiálního znění a podali návrh, aby se jednání o Lisabonské smlouvě odložilo na neurčito. K návrhu se připojili i dva poslanci za ODS a jeden poslanec ČSSD, většina poslanců ale hlasovala proti.

ODS, která má absolutní většinu v Senátu, chce v průběhu dubna poslat Lisabonskou smlouvu k přezkoumání Ústavním soudem, který by měl posoudit, zda je smlouva v souladu s Ústavou ČR. O smlouvě by tak měl parlament hlasovat až poté, co bude známo stanovisko Ústavního soudu. Očekává se však, že Lisabonská smlouva projde. Smlouvu zřejmě podpoří většina poslanců a senátorů za ODS, KDU-ČSL, Zelení i opoziční ČSSD.