Konferenci o budoucnosti Evropy potřebujeme více než kdykoliv předtím, míní europoslanci. Začít by mohla v září

© Pixabay

V květnu měla začít Konference o budoucnosti Evropy. Poté co svět zasáhla koronavirová pandemie, bylo ale konání široké diskusní platformy, ze které by měl vzejít návrh na budoucí fungování bloku, odloženo. Podle europoslanců však Konference neztratila na důležitosti a měla by začít co nejdříve to bude možné.

Konference má mít podobu dvouletého, širokého diskusního fóra, kterého se bude účastnit rozmanitá škála aktérů. Cílem Komise je především zapojení evropských občanů ze všech koutů Evropské unie.

„Konference je ve světle koronavirové pandemie důležitější než kdy předtím. Evropští občané by měli mít větší slovo v tom, co EU dělá a jak funguje,“ sdělila minulý týden při debatě o Konferenci v Evropském parlamentu komisařka pro demokracii a demografii Dubravka Šuicová.

Kromě Evropanů by se měli debaty o budoucnosti Unie účastnit všechny unijní instituce, vnitrostátní parlamenty, sociální partneři ale i regionální a místní samosprávy. Dosáhnout nejednoduchého úkolu – propojit a vyslechnout evropské občany a stakeholdery – by měla umožnit mnohojazyčná webová platforma. Ta by měla lidem umožnit diskusi on-line.

„Konference by evropským občanům měla dát větší slovo v tom, co Unie dělá a jak pro ně pracuje. Měla by přinést otevřenou, inkluzivní, transparentní a strukturovanou debatu a usnadnit jim zapojení do demokratického procesu i jinak než jen formou evropských voleb,“ vysvětluje podstatu iniciativy Komise.

Evropa musí z této krize vzejít silnější

Server EURACTIV.cz přináší při příležitosti Dne Evropy exkluzivní komentář tří předsedů institucí EU. Autorem je předseda Evropského parlamentu David Sassoli, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské  komise Ursula von der Leyenová.

Změna evropských voleb?

První tematickou linii fóra budou představovat unijní cíle, debata se tedy bude soustředit na to, o co by měl sedmadvacetičlenný blok usilovat a na jaké prioritní témata a politiky se zaměřit.

Předmětem debaty bude ale také institucionální nastavení Evropské unie, například otázka reformy volebního práva, která by zakotvila systém tzv. spitzenkandidátů a zavedla nadnárodní kandidátky pro volby do Evropského parlamentu.

Podle původních představ Komise by se možné změny promítly už do příštích evropských voleb v roce 2024. Vzhledem ke zpoždění a koronavirové krizi ale nad tímto záměrem visí otazník. Komise, Evropský parlament i Rada sice kladou důraz na to, aby Konference začala co nejdříve, o novém termínu ale zatím nebylo rozhodnuto.

Míč je v tuto chvíli na straně členských zemí, které by měly na úrovni Rady formulovat společný postoj. „Jakmile jej Rada přijme, dohodne se Komise s Evropským parlamentem a Radou na společném prohlášení a co nejdříve Konferenci o budoucnosti Evropy zahájí,“ uvedla pro server EURACTIV.cz Komise.

Šuicová před europoslanci připomněla, že instituce jsou si v této věci rovny a musí spolupracovat. „Musíme zaujmout partnerský přístup, v tomto případě nesoutěžíme o vliv. Musíme spolupracovat, abychom byli schopni dostat se k co největšímu počtu občanů,“ dodala.

Státy EU podporují konferenci o budoucnosti Evropy. Nemá ale podle nich vést ke změnám smluv

Členské země Evropské unie podporují zahájení debaty s občany, která však nemusí vést ke změnám fungování unijních institucí. Shodla se na tom dnes v Bruselu většina ministrů členských zemí odpovědných za evropská témata.

Rada je podle europoslanců pomalá

Na středečním plenárním zasedání Evropský parlament odhlasoval poměrem 528:124 hlasů usnesení o nutnosti uspořádání Konference. Krize, kterými Unie v posledních letech prošla, včetně té koronavirové, europoslanci vnímají jako důkaz nutnosti politických i institucionálních reforem bloku.

„Deset let po přijetí Lisabonské smlouvy, 70 let po Schumanově deklaraci a v souvislosti s pandemií covid-19 nastal čas na přehodnocení fungování Unie,“ píše se v rezoluci.

Europoslanci zároveň vyzvali Radu, aby urychleně přijala stanovisko ke Konferenci, jejímu formátu a organizaci. Navíc vyzvali i Komisi, aby hned poté, ale ještě před letní přestávkou, začala s Radou v otázce uspořádání Konference jednat. 

Na to by měla být Komise připravena, sama Šuicová před europoslanci apelovala na Radu, aby proces za účelem co nejrychlejšího odstartování Konference urychlila.

Europoslanci kritikou Rady nešetřili, podle nich instituce celý proces zdržuje. Konferenci je podle jejich názoru nutné zahájit co nejdříve. Konkrétní data nepadla, v průběhu parlamentní debaty ale z úst poslanců zaznělo například září.

„Rada musí konečně přijmout společnou pozici. Přátelé, milá slova nestačí. Předsednictví Rady přijalo několik pěkných deklarací a prohlášení. Nevidíme ale žádné činy, vidíme spíše, že je Rada nerozhodná,“ směřoval svá slova k chorvatskému předsednictví portugalský europoslanec Paulo Rangel (EPP).

Komentář Aleše Chmelaře: Velký třesk v institucích EU nečekejme

Česká republika spuštění unijní Konference o budoucnosti Evropy vítá, mezi členskými státy však v současnosti nevidí ochotu k příliš velkému „institucionálnímu třesku“, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.

Proevropští poslanci Evropského parlamentu se shodují na tom, že je Konference po koronavirové krizi důležitější, než byla předtím. Podle belgického europoslance Guye Verhofstadta (RE) už není času nazbyt, protože Evropská unie není připravená na budoucnost. „Možná byste to mohla kolegům v Radě připomenout,“ vzkázal chorvatské státní tajemnici ministerstva zahraničí a evropských záležitostí Nikolině Brnjacové, která se rozpravy účastnila jménem předsednictví Rady.

„Prosím, dohodněte se, abychom mohli přijmout společnou pozici (Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady – pozn. redakce) a mohli Konferenci zahájit v září,“ žádal Radu Verhofstadt.

Pomalý proces v Radě se nesetkal s pochopením ani německé poslankyně Gabriele Bischoffové (S&D). „Ještě nemluvíme o změně smluv, nejedná se o komplexní mandát. Proč tedy není v Radě možné se během šesti měsíců shodnout na jednoduchém mandátu?“ tázala se.

Chceme zacelit propast mezi politiky a občany, říká chorvatská eurokomisařka

Evropská komise představila svou vizi konference o budoucnosti Evropy, která by měla dát běžným občanům šanci promluvit do fungování EU. Co si pod takovou konferencí představit a co od ní očekávat? Zeptali jsme se eurokomisařky Dubravky Šuicové. 

Bischoffová během rozpravy také apelovala na budoucí německé předsednictví, aby dalo situaci do pohybu a Rada dospěla ke společné pozici.

Nikolina Brnjacová se europoslancům snažila vysvětlit, že se pozornost Rady kvůli pandemii soustředila na řešení zdravotní krize a členské státy na úrovni ministrů začali v červnu o Konferenci opět intenzivně jednat.

Na konci května se ministři pro evropské záležitosti na neformální videokonferenci dohodli, že společná pozice musí reflektovat pandemii. „Předsednictví tak momentálně pracuje na úpravě pozice Rady, aby reflektovala koronavirovou realitu,“ informovala Brnjacová. „Osobně lituji, že jsme nebyli schopni Konferenci spustit během chorvatského předsednictví,“ dodala.

Debata o reformě EU znovu ožívá. ČR ji vítá, velký zásah do Smluv ale nechce

Nová Evropská komise na příští rok přislíbila začátek dvouleté Konference o budoucnosti Evropy, která má být širokou platformou pro dohodu nad budoucím fungováním Unie. Podle Česka je potřeba vyhnout se přehnaným očekáváním.