Konference o budoucnosti Evropy by mohla začít v květnu, změna Smluv není v plánu

© EPA/ OMER MESSINGER

Diskuse o dalším směřování Unie už klepe na dveře. Jak bude očekávaná Konference o budoucnosti Evropy probíhat?

Konference, která měla začít loni v květnu, se stala jednou z „obětí“ koronavirové krize a musela být odložena. Přesto, že Evropský parlament v létě loňského roku vyzval Radu a Evropskou komisi, aby konferenci zahájily co nejdříve, německé předsednictví vytížené řešením pandemie a rozpočtového patu ji již zahájit nestihlo. Pomyslné předsednické žezlo po Německu převzalo Portugalsko a zástupci členských států v Radě EU se začátkem února shodli na podobě a termínu zahájení konference.

Podle dokumentu Rady je cílem zahájit konferenci co nejdříve to bude možné. Oficiálně by měla být zahájena 9. května letošního roku, v Den Evropy ve francouzském Štrasburku, ale pod podmínkou, že tomu bude nakloněna epidemiologická situace a s ní spojená opatření proti šíření viru covid-19.

Skrze monitory

Konference o budoucnosti Evropy má být diskusní platformou, která rozhodne o dalším vývoji bloku. Unie chce do rozhodování o budoucnosti zapojit široké spektrum aktérů až po samotné občany EU. V plánu je tedy série debat na evropské, národní i regionální úrovni.

Vzhledem k nejistému vývoji epidemiologické situace Unie částečně upustila od fyzického setkávání. V dokumentu Rady se sice píše, že diskuse „z očí do očí“ by měly zůstat podstatou rozhodování o budoucnosti sedmadvacetičlenného bloku, ovšem s ohledem na platná protikoronavirová opatření.

Uspořádat „občanské agory“, v jejichž rámci by se sešly desítky i stovky občanů, aby spolu mluvily o budoucnosti Evropy, nebude zřejmě ve světle covid-19 v letošním roce možné. Počítá se proto s vytvořením digitální vícejazyčné platformy, skrze kterou by se mohli aktéři diskuse účastnit.

Češi chtějí vědět, zda jsou v Bruselu slyšet, říká šéf oddělení EP pro komunikaci s občany

V čem byly letošní evropské volby jiné než předchozí a jak přimět Evropany k tomu, aby se zajímali o dění v Bruselu? Odpovídá Stephen Clark, ředitel Oddělení Kontaktních kanceláří Evropského parlamentu.

Pro změnu Smluv není vůle

V souvislosti se záměrem zahájit debatu o budoucnosti Unie se rozeběhly diskuse o tom, zda projekt povede ke změně evropského práva. Portugalský premiér António Costa však při příležitosti představení priorit portugalského předsednictví europoslancům sdělil, že by se Konference měla soustředit spíše na názory a vize občanů než na institucionální otázky.

Členské státy nejsou co do řešení institucionálních otázek a potenciální změny Smluv za jedno. Například bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a nynější náměstek ministra zahraničí ČR Aleš Chmelař už dříve v komentáři pro EURACTIV.cz uvedl, že „je třeba se na celou debatu dívat realisticky a reflektovat nálady uvnitř Unie, které nejsou v mnoha ohledech nejvíce otevřeny nějakým zásadní změnám.“

Tomu odpovídá i dohoda zástupců členských států v Radě EU. Podle dokumentu by se měla konference primárně soustředit na klíčové politiky EU a pro občany relevantní témata. Jedná se zejména o oblast zelené politiky, veřejného zdraví, rovných příležitostí, migrace, konkurenceschopnosti, digitální transformace, základních hodnot EU, dezinformací a role EU ve světě. Seznam témat, na kterém se zástupci v Radě dohodli, však není vyčerpávající a nevylučuje, že se konference nakonec zaměří i na jiná témata, bude-li po nich poptávka.

V souvislosti se zaměřením konference zaznívá kritika. Zahrnutí institucionálních otázek, jako je například reforma evropských voleb, prosazuje europarlament, zejména pak jeho profederalističtí členové. Poslanci v lednové rezoluci vyzvali Komisi a Radu, aby potenciální změnu Smluv nevylučovaly.

Komentář Aleše Chmelaře: Velký třesk v institucích EU nečekejme

Česká republika spuštění unijní Konference o budoucnosti Evropy vítá, mezi členskými státy však v současnosti nevidí ochotu k příliš velkému „institucionálnímu třesku“, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.

Koronavirová krize sice konferenci na nějakou dobu upozadila, zároveň však otevřela téma posílení pravomocí Evropské unie v oblasti zdravotní politiky. Přesun pravomocí směrem k nadnárodní úrovni by změnu Smluv pravděpodobně vyžadoval. Na to upozornila i analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Zuzana Stuchlíková. „V otázce zdravotní unie by se jednalo o rozšíření pravomocí evropských institucí a muselo by dojít ke změně primárního práva,“ uvedla.

Zástupci členských zemí se ale shodli na tom, že konference neproběhne v rámci článku 48 Smlouvy o Evropské unii (SEU), který definuje proces změny primárního práva EU. Jeho revize tedy cílem konference není. Není však vyloučeno, že výstupy diskuse dříve nebo později podnítí reformu, která by změnu Smluv podle článku 48 SEU vyžadovala.

Od jednoho předsedy ke třem

Kromě pandemie přispělo ke zpoždění konference také to, že se instituce a členské státy nedokázaly shodnout na tom, kdo bude konferenci předsedat. Rada se na začátku února nakonec dohodla, že konferenci zaštítí „trojí předsednictví“. Na předsednickém křesle společně usednou předsedové unijních institucí – předseda Evropského parlamentu David Sassoli, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová a předseda Evropské rady Charles Michel.

EU je připravena rozhodnout o své budoucnosti. Nad konferencí však visí otazníky

Koronavirová krize upozadila konferenci o budoucnosti Evropy, která má zodpovědět otázku, kam má integrace v následujících letech směřovat. Instituce však o její podobě jednat nepřestaly a podle některých politiků je téměř připravena.

Každodenní agendu konference bude mít na starost „výkonná rada“, kterou obsadí tři zástupci Komise a europarlamentu, a také předsedající země Rady spolu se dvěma následujícími předsednickými zeměmi. Evropskému parlamentu se však nelíbí, že by měl do výkonné rady poslat pouze tři zástupce. Europoslanci usilují o zapojení všech politických skupin Parlamentu.

„Pokud chceme změnit Evropu, musí být na palubě všichni. Nechápu, proč by Rada chtěla z klíčového orgánu Konference o budoucnosti Evropy vyloučit některé politické skupiny. Úspěšný výsledek (konference) je tak zbytečně ohrožen,“ napsal v reakci na dohodu zástupců členských zemí v Radě německý europoslanec Daniel Freund (Zelení/EFA).

Do chodu Konference se zapojí také poradní orgány EU, jako je Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Právě poslední jmenovaný může hrát klíčovou roli v přibližování procesu občanům skrze své členy, kterými jsou zástupci evropských municipalit. Ve Výboru regionů vznikla na konci loňského roku skupina pro demokracii, která má Výboru s účastí na konferenci pomoci a poskytnout poradnímu tělesu potřebné podklady a analýzy. Předsedou této skupiny byl jmenován bývalý předseda Evropské rady Herman van Rompuy.

Nyní zasednou k jednacímu stolu instituce, Rada s Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Jakmile dojdou ke shodě, udělí konferenci mandát v tzv. společném prohlášení.

Výstupy z konference by pak měly být podle dohody zástupců členských států představeny ve zprávě Evropské radě, a to v roce 2022. Vypadá to tedy, že konference nakonec potrvá kratší dobu než původně plánované dva roky. To se ale podle informací webu Politico některým europoslancům příliš nezamlouvá. Podoba konference tedy ještě není definitivní. Bude záležet na tom, na čem se dohodnou unijní instituce ve společném prohlášení.