Konference o budoucnosti Evropy budí velká očekávání, zapojení občanů však pokulhává

První plenární zasedání Konference o budoucnost Evropy ve Štrasburku (19. června 2021) © European Union 2021

Konference o budoucnosti Evropy trvá již dva měsíce a pomalu se přesouvá z internetového prostředí k opravdovému setkávání. V červnu proběhlo první plenární zasedání, několik debat má za sebou i Česko. K dosavadnímu průběhu se však objevují kritické komentáře. 

K diskusi na digitální platformě, kde se mohou Evropané vyjádřit, jak si představují budoucnost sedmadvacetičlenného bloku, se přidávají setkání z očí do očí. V sobotu 19. června proběhlo ve Štrasburku první plenární zasedání konference a o dva dny dříve tzv. občanské setkání.

I tyto aktivity jsou však zatím omezeny. Zatímco část účastníků se sešla v jednom sále, ti další se museli spokojit se spojením na dálku.

Občanské setkání se konalo v portugalském Lisabonu 17. června a evropští občané (jeden z každého členského státu) zde se zástupci Unie – místopředsedkyní Evropské komise pro demokracii a demografii Dubravkou Šuicovou, europoslancem Guyi Verhofstadtem (Renew) a portugalskou státní tajemnicí pro evropské záležitosti Anou Palou Zakariasovou za tehdejší portugalské předsednictví EU – diskutovali své vize a očekávání od konference.

Podcast: Vícerychlostní Evropa: Realita, budoucnost nebo teorie?

Otázka budoucí podoby Evropské unie je nyní díky probíhající Konferenci o budoucnosti Evropy více než aktuální. Jak má vypadat evropská integrace v následujících letech? A směřuje sedmadvacítka k vícerychlostnímu modelu?

Právě tato občanská sedmadvacítka se zúčastnila i ustavujícího plenárního zasedání Konference o budoucnosti Evropy, kde měli možnost si se zmíněnou trojicí zástupců EU, europoslanci a zástupci členských států vyměnit poznámky k probíhající konferenci. Zástupci veřejnosti, kterou má na plenárních zasedáních reprezentovat 108 Evropanů, se však premiérového zasedání zatím neúčastnilo. Podle informací ČTK tuto skupinu EU teprve vybírá a zapojí se až na konci léta.

Zatím se tedy musela konference spokojit s 27 občany z 27 států EU. To své tak mohl vyjádřit i český zástupce. „Na obou akcích pochopitelně zástupce ČR z řad občanů nechyběl. Jednalo se o jednoho z účastníků agory 100 reprezentativně vybraných občanů z úvodní akce Konference o budoucnosti Evropy v ČR, která proběhla 3. června v Praze,“ sdělil redakci Úřad vlády.

Jak přiblížit Evropskou unii občanům? Ukázat konkrétní a uchopitelná témata, zní od primátorů

Do centra pozornosti rozhodování o budoucnosti Evropské unie se mají se startem Konference o budoucnosti Evropy dostat samotní občané. Těm je ale Evropská unie často vzdálená. Nejblíže je jim úroveň lokální. Jak mohou města EU občanům přiblížit?

Jak diskutuje Česko?

Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové je důležité, aby o evropských tématech diskutovala co nejširší skupina občanů. „Chtěla bych všechny vyzvat, aby tomu věnovali svůj čas a diskutovali se zástupci institucí a členských států o tom, co je pro ně důležité. Je klíčové, abychom zajistili, že budou mít občané příležitost říct, co je pro ně z hlediska budoucnosti důležité a že to, co se děje v Bruselu, bude v souladu s jejich přáními a vizemi,“ řekla Hrdinková při příležitosti plenárního zasedání.

Podle svých slov by byla ráda, kdyby se do diskuse nad evropskými tématy zapojilo ještě více lidí. To ale vzhledem k nízkému povědomí o celé akci nebude lehké.

„Například na Slovensku byla Konference o budoucnosti Evropy zahájena společným vystoupením slovenské prezidentky (Zuzany) Čaputové a slovenského premiéra (Eduarda Hegera). Asi si nikdo z nás nedovede představit, že by (prezident Miloš) Zeman s (premiérem Andrejem) Babišem zahajovali tuto Konferenci u nás. Ale právě tato představa ukazuje, jaký máme v Česku problém,“ myslí si Tomáš Peszyński, předseda občanské organizace Pulse of Europe, která usiluje o vytvoření silné a jednotné Evropy.

„Česká veřejnost si neuvědomuje – a vládní, ale ani opoziční politici ji v tom nijak nepomáhají – že se v Evropě začínají diskutovat naprosto zásadní věci. A je úplně jedno jestli máme volební kampaň nebo ne. Myslím, že vůbec není problém se o konferenci zmínit v rámci volební kampaně, když se povede diskuze o evropských otázkách, a ta se určitě povede,“ dodal.

Budoucnost Evropského parlamentu: Tváří v tvář pandemii a totalitě

Evropský parlament v minulém týdnu zahájil proces sebereflexe, který je otevřený všem poslancům. Jeho cílem je reformovat Parlament, pokud jde o způsob fungování, zlepšení legislativní činnosti, vnitřní organizace, úlohy plenárních zasedání a parlamentních výborů i mezinárodních aktivit, píše v komentáři David Sassoli. 

Podobně to vidí i analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Zuzana Stuchlíková. Podle ní období volební kampaně komunikaci o budoucnosti Evropy úplně nenahrává.

„To je něco, co se velmi těžko přetavuje do volebních sloganů. Zabýváme se tím už více než rok a stále úplně nevíme, co od toho čekat, takže je pak těžké tuto zprávu přesvědčivě komunikovat někomu, kdo o konferenci ještě nikdy neslyšel. Objektivně to není lehký úkol. Věřím ale tomu, že ve chvíli, kdy by se toho politici nebo česká státní správa ujali, tak to může být pěkný oslí můstek k nadcházejícímu českému předsednictví a mohlo by to dostat evropská témata do širší debaty. Ale zatím se to bohužel neděje a není to v zásadě ani překvapivé, protože je to těžké téma, na kterém je v Česku náročné získat nějaké pozitivní body,“ sdělila redakci v podcastu Evropa zblízka.

Debaty v Česku se již konají. Od slavnostního zahájení se začalo diskutovat i v jednotlivých krajích. „Doposud jsme i ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR a Kanceláří Evropského parlamentu v ČR zorganizovali úvodní akci 3. června, dva workshopy pro stakeholdery a tři regionální debaty,“ potvrdil redakci Úřad vlády.

Masový zájem o diskuse se však podle Stuchlíkové v Česku očekávat nedá. Podle analytičky bývají evropská témata v české debatě upozaděna.

Podcast: Nelze očekávat, že debata o budoucnosti EU vzbudí v ČR masový zájem, říká analytička Stuchlíková

Co může celoevropská debata o budoucnosti EU přinést ČR? „Největší potenciál spočívá v tom, že vrací do debaty evropská témata. To je něco, co Česko potřebuje, aby si občané uvědomili, že budoucnost Evropské unie je jejich budoucností,“ říká Zuzana Stuchlíková.

Komunikace celoevropské diskuse v tuzemsku, částečně i kvůli probíhající předvolební kampani, tak trochu vázne. Úřad vlády se spolu se svými partnery snaží konferenci občanům přiblížit skrze web Euroskop.cz a sociální sítě.

Debaty však dosahují co do shlédnutí řádu stovek a digitální platforma českých příspěvků v porovnání s těmi zahraničními, především z Německa a Francie, také příliš nečítá.

Jakou budoucnost chtějí pro EU občané? Navrhují společnou armádu i přísnou migrační politiku

Den Evropy se letos nesl ve znamení zahájení Konference o budoucnosti Evropy ve Štrasburku. Spouští se tím debaty občanů o tom, jak by měla v budoucnu EU vypadat a co by měla řešit. Nápady hýří i Češi, na digitální platformě se zajímají například o migraci či jadernou energii.

Výhody a nevýhody digitální komunikace

Právě i digitální platforma narazila na své limity. Co se zdálo zpočátku jako nutné a elegantní řešení, jak zahájit konferenci moderně a covidovým restrikcím navzdory, nyní hladkému průběhu debaty příliš neprospívá.

„Chci upozornit na to, že my si v Pulse of Europe myslíme, že idea Konference je naprosto skvělá, stejně tak je naprosto skvělá platforma s idejemi. Je to moderní a inovativní způsob komunikace. Ale to provedení a přístup jsou naprosto katastrofální,“ uvedl pro redakci předseda organizace.

Podle něj je problémem, že se webová stránka načítá příliš pomalu, což může občany od vyjádření svého názoru nebo diskuse nad již zveřejněnými nápady odrazovat.

„Překlady (platforma je dostupná ve všech jazycích EU – pozn. red.), kterými se organizátoři chlubí jsou velmi kostrbaté, evidentně to jde přímo z Google překladače nebo něčeho podobného. Čekal bych, že překlady budou o třídu lepší,“ dodal také.

Budoucnost Evropy po pandemii covid-19 a její diferencovaná integrace

Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody? 

Technické problémy s platformou navíc omezují speciální funkce, které celému projektu dávají přidanou hodnotu.

„Většinou populární nápady s mnoha hlasy nejdou zobrazit (…) Na stránkách je také sekce, která ukazuje aktivity vašich ‚přátel‘. To je skvělá funkce, která by vám měla umožnit vidět pro co různé osoby hlasovaly a co komentovaly, což pomůže objevovat další témata, budovat evropskou síť. To celou stránku více přibližuje sociální síti než klasickému webu. Jenže to nefunguje,“ popsal Peszyński.

„Rovněž nejsme spokojeni se zpětnou vazbou na tyto výtky. Všechno jsme sdělili jak přímo podpoře stránek, tak i Zastoupení Evropské komise v ČR. Ze Zastoupení nám bylo řečeno, že oni na podporu nemají vliv, že také čekají na své opravy. Podporou stránek mi bylo řečeno, že si mám vyčistit cookies a že na ostatních věcech pracují. A nic se neděje,“ dodal.

Zapojení občanů vázne

Zmíněná platforma se netěší velkému zájmu ani z celoevropského měřítka. Web funguje již od 19. dubna a zatím se na něm zapojilo 19 428 lidí, Evropská unie přitom čítá téměř 450 milionů občanů. Ačkoliv je zapojení občanů do diskuse klíčovým prvkem celé iniciativy, v realitě pokulhává.

Evropské instituce se v každodenní práci soustředí na palčivější témata, jako je ekonomická obnova po koronavirové pandemii, a širší debata o budoucnosti EU tak zůstává v projevech unijních lídrů spíše v pozadí.

Stane se Konference o budoucnosti Evropy novým impulsem pro klimatickou politiku?

Konference o budoucnosti Evropy je jedinečnou příležitostí přinést nový impuls stagnujícím evropským politikám, píší v komentáři expertky na evropskou politiku.

Dosavadní vývoj navíc nahrává původnímu skepticismu analytiků, že diskuse nepřinese příliš hmatatelné výsledky.

Zatímco tábor zastánců reformy Unie je zklamaný, že se změna Smluv cílem projektu nestala, a doufá, že o to budou žádat právě zapojení občané, skeptici si od zapojení občanů příliš neslibují a podle nich je gró konference stále v rukou institucí.

Právě ty musí podle předsedy Výboru regionů Apostolose Tzitzikostase na své komunikaci k občanům ještě zapracovat.

„Zeptáte-li se však běžného evropského občana, zda tuší nebo ví, do jaké míry Evropská unie ovlivňuje jeho každodenní život, dostane se vám náležité odpovědi? Obávám se, že nikoli. Je snad na vině daný občan? To určitě ne. Spíše z toho plyne, že my sami jsme někde udělali chybu. A právě tu musíme během této konference napravit: musíme naslouchat, vést opravdový dialog a soustředit se na skutečné potřeby a problémy lidí (…) Musíme přiblížit Evropu jejím občanům a dát všem jasně najevo, že Brusel a EU nejsou něčím odtrženým od našeho života,“ uvedl na červnovém plenárním zasedání.

Video: Konference o budoucnosti Evropy. Podaří se Unii přiblížit občanům?

V květnu odstartovala Konference o budoucnosti Evropy, série diskusí o budoucí podobě Evropské unie. Centrem debaty mají být přímo občané, kterým je nejblíže regionální a místní úroveň. Co čeští lokální lídři od Konference o budoucnosti Evropy očekávají?

Konference má před sebou ještě několik měsíců. Končit by měla příští rok na jaře za francouzského předsednictví. Potom by měla přijít ona klíčová fáze, ve které by se EU měla s výstupy z konference a požadavky občanů popasovat.

A právě tehdy se diskusi o budoucnosti nevyhne ani Česko. V čele EU totiž nahradí Francii a jako předsedající stát se bude muset zabývat uplatněním výsledků konference do praxe.

Sedmadvacítka: Zbývá rok do českého předsednictví

Česká republika se 1. července 2022 chopí předsednictví Rady EU. Už se na něj připravuje? A jaké by měly být jeho priority? Sledujte první video ze série Sedmadvacítka, kterou pro vás připravuje server EURACTIV.cz.