Komise navrhne zmražení víceletého rozpočtu EU

Zdroj: Evropská komise.

Evropská komise tento týden zahájí bitvu o příští evropský rozpočet. Součástí návrhu víceletého rozpočtu EU na léta 2014-2020 má být i vysoce kontroverzní zavedení celoevropských daní, které podle představ Komise mají postupně nahradit příspěvky členských zemí. Objem prostředků se ale oproti nynějšímu sedmiletému rozpočtu měnit nemá.

Evropská komise při přípravě příštího sedmiletého rozpočtu čelí dvěma protichůdným tlakům. Na jedné straně skupina čistých plátců reprezentovaná Velkou Británií, Francií a Německem požaduje úspory a zmražení unijního rozpočtu, na straně druhé straně s Lisabonskou smlouvou narostly Unii některé nové kompetence, které je třeba z něčeho financovat.

K pomyslnému výkopu dojde tento týden na schůzce kolegia komisařů. Tato zasedání se běžně odehrávají v jednom dni (zpravidla ve středu), ale předseda Komise José Manuel Barroso tentokrát komisařům v kalendářích zaplnil středu i čtvrtek. Podle pozorovatelů v Bruselu z toho lze usuzovat, že diskuse bude bouřlivá.

Do diskuse se následně zapojí i členské státy a Evropský parlament. Vzhledem k náročnosti a kontroverzní povaze celé agendy je velmi pravděpodobné, že jednání budou zdlouhavá. Kompromis by unijní instituce každopádně měly nalézt do konce roku 2012.

Plátci chtějí zmražení

Velká Británie, Francie, Německo, Finsko a Nizozemsko na loňském prosincovém summitu vyzvaly ke zmražení příštího sedmiletého rozpočtu EU. Požadují, aby v době všeobecného utahování opasků Unie následovala příkladu členských států a začala šetřit i ona.

Německo z pozice největšího plátce s navrhovaným zmražením souhlasí. Pro je i Francie. Škrtat chce ale hlavně v rozpočtu evropské kohezní politiky, z nichž EU dotuje rozvoj méně vyspělých regionů převážně v nových členských zemích včetně České republiky.

Podle dostupných informací se Komise výzvu plátců chystá vyslyšet. Příští sedmiletý rozpočet by měl podle očekávání zůstat na stejné úrovni jako stávající. Modelem se patrně stane rozpočet na rok 2012, ve kterém se počítá se závazky ve výši 1,12 % hrubého národního důchodu (HND) a platbami ve výši 1,01 % HND. Pokud by se tento vzorec uplatnil na celé období 2014-2020, celkový objem plateb by oproti současnému období 2007-2013 poklesl. Dnes totiž objem plateb činí 1,06 % HND. Výše závazků by se v porovnání se současným obdobím nezměnila.

Zmražení rozpočtu na úrovni blízké 1 % HND Evropské unie požaduje ve své oficiální pozici i česká vláda podpořená europoslanci za ODS. Sociálně demokratičtí europoslanci s úsporami, které by vedly ke snížení objemu peněz, které Česko může z rozpočtu EU čerpat v rámci společné zemědělské politiky a regionální politiky, nesouhlasí (EurActiv 9.6.2011).

Vítězové a poražení

Základní charakteristiky výdajové stránky příštího unijního rozpočtu se zřejmě příliš měnit nebudou. I do budoucna Komise počítá s výrazným podílem výdajů na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku. Souboj bude spíše o to, ve které z těchto oblastí se bude víc škrtat.

Zatímco Polsko (a vzhledem ke své roli příjemce i Česká republika) se brání snižování rozpočtu regionální politiky, země jako Francie nebo Itálie protestují proti úsporám v oblasti zemědělství.

K nějakým škrtům ale v těchto oblastech patrně dojít musí. Komise totiž počítá s navyšováním výdajů na migrační politiku, vnitro, výzkum a inovace nebo na společnou zahraniční politiku, v níž EU po přijetí Lisabonské smlouvy získala nové pravomoci.

Diskutovat se bude nepochybně také o tzv. britském rabatu a korekčních mechanismech, které si v minulosti vyjednali někteří plátci nespokojení s tím, že z rozpočtu EU nedostávají zpět to, co do něj vloží.

Zájmy členských států jdou však v tomto smyslu proti unijním ideálům solidarity a společného evropského zájmu a unijní instituce, které se s logikou národních zájmů snaží bojovat, proto hledají způsob, jak vliv států potlačit. Jednou možností je větší centralizace evropských financí, druhou odstranění stávajících korekčních mechanismu, jejichž symbolem je právě britský rabat.

Nové zdroje

Vášnivé diskuse se povedou také nad dalším bodem, kterým jsou nové vlastní zdroje v podobě celoevropských daní. Tyto zdroje by měly postupně nahradit příspěvky členských států, jejichž povaha podle Komise členské státy pouze podněcuje k požadavkům, že chtějí „své peníze zpět“.

Tlak států je důsledkem způsobu, jakým se dnes evropský rozpočet plní. Členské státy dnes přímými příspěvky ze státních rozpočtů, jejichž výše se odvíjí od HND, naplňují unijní kasu ze tří čtvrtin.

Komise by ale ráda vliv členských států omezila a z unijního rozpočtu udělala nástroj, z něhož se financuje společný evropský zájem a ne individuální zájmy jednotlivých členských zemí.

Novým zdrojem by podle ní mohla být evropská daň z přidané hodnoty, energetická daň nebo daň z příjmu právnických osob, případně daň z finančních transakcí, z letecké dopravy nebo z aukcí emisních povolenek.

Toto jsou ovšem zatím pouze návrhy. Nové zdroje by podle Komise měly být v každém případě nejvýše tři. Každý členský stát by do rozpočtu EU z těchto daní odváděl podíl odpovídající jeho HND, podobně, jako je tomu dnes s přímými odvody ze státních rozpočtů.