Komisař Füle: Přijmeme pouze stoprocentně připravené země

V čem se liší nová Strategie pro rozšíření EU od té předchozí? Proč se Chorvatsko ani v tomto dokumentu nedočkalo stanovení přesného datu vstupu? Odpovědi na tyto a další otázky, které se vynořily spolu s novu Strategií, představil eurokomisař Štefan Füle v pátek 12. listopadu v pražském Evropském domě.

„Politika rozšiřování umožňuje reagovat na výzvy v měnícím se multipolárním světě, v němž musíme svůj systém založený na hodnotách nadále prosazovat i za hranicemi EU. Tím, že Unie přivede další bývalé rivaly ke spolupráci a potvrdí nejpřísnější požadavky na ochranu lidských práv, získá působivou ‚měkkou sílu‘, díky níž bude moci utvářet svět kolem sebe namísto, aby se nechala utvářet jím,“ takto shrnul hlavní filosofii své politiky komisař pro rozšiřování a evropskou politiku sousedství Štefan Füle, když minulé úterý prezentoval právě zrozenou Strategii pro rozšíření EU na nadcházející rok (EurActiv 10.11.2010).

Na konferenci, která se odehrála na sklonku minulého týdne v Evropském domě v Praze, poodkryl eurokomisař další podrobnosti téměř sedmdesáti stránkové Strategie. 

Z počátku Füle zdůraznil, že na proces rozšiřování Evropská komise nahlíží především jako na proces politický, a nikoliv technický. „Kandidátské země musí nejen přijmout všechny zákony a předpisy, ale Komise chce také vidět, že tato legislativa přináší opravdový efekt občanům této země,“ dodal.

Nynější Strategie, a spolu s ní Zprávy o pokroku všech kandidátských a potenciálně kandidátských zemí, je prvním vypracovaným dokumentem svého druhu po přijetí Lisabonské smlouvy. Díky ní může Evropská komise provádět v oblasti rozšiřování mnohem více praktických kroků a zároveň se těšit podpoře Vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku, dodal Füle.

Podle českého eurokomisaře se letošní Strategie ve svém obsahu od předchozích značně liší. Především je mnohem podrobnější a konkrétnější. Její závěrečná kapitola nově shrnuje nejdůležitější doporučení Evropské komise, kterých by se měly kandidátské země držet.

Zároveň vůbec poprvé přináší analýzu pokroku nové kandidátské země Islandu, a dále také stanoviska Komise k žádosti o členství Albánie a Černé Hory. V pořadí druhá země se může radovat, Komise jí ve svém doporučení dala zelenou k udělení kandidátského statutu.  V případě Albánie je však Komise zdrženlivější. Sice souhlasila se zahájením přístupových jednání, oficiální status kandidáta si však Albánie musí teprve zasloužit. Zdůvodnění Komise, proč Tirana musí dále čekat, spočívá v tom, že má nestabilní instituce, jež za těmi demokratickými pokulhávají. To se týká především albánského Parlamentu.

Změny v procesu přistupování nastaly i po technické stránce. Od teď již neplatí, že přístupová jednání se vedou pouze na základě 35 kapitol, do kterých je evropská legislativa pro kandidátské země rozčleněna. V současnosti Evropská komise nejprve navrhne podmínky (tzv. benchmarks), které musí jednotlivé země splnit, aby vůbec byla jednání o otevření a následně uzavření všech kapitol uskutečněna. Tyto prvotní podmínky musí členské státy EU schválit na bázi konsensu.

Další novinkou je kapitola číslo 23. Ta v sobě nově slučuje oblast soudnictví a základních lidských práv. Právě tato kapitola představuje pro Chorvatsko – zemi, která stojí na prahu Evropské unie – jednu z posledních překážek tento pomyslný práh překročit.

Klíčové slovo: Důvěryhodnost

„Chceme-li (v rozšiřování) uspět musíme zachovat věrohodnost tohoto procesu. Ta z pohledu EU znamená, že perspektivu přistoupení lze nabízet jen na základě splnění přísných podmínek. Kandidátské a potenciální kandidátské země se zase musí zavázat k reformám, které je přiblíží standardům a právnímu řádu EU. Získají pak věrohodnou evropskou perspektivu,“ prohlásil Štefan Füle.

Slovo důvěryhodnost skloňoval eurkomisař ve všech pádech. Představuje totiž klíčový přístup Unie k dalším zemím, které chtějí za brány EU vstoupit. Jinými slovy Evropská unie požaduje po kandidátech opravdu 100% připravenost na členství. Füle v této souvislosti uvedl, že žádný monitorovací a verifikační proces se dodatečně nastolovat nebude. Nepřímo tak poukázal na příklady Rumunska a Bulharska, jež, jak se dnes ukazuje, v mnoha aspektech na členství v EU připraveny nebyly.

Zde také můžeme spatřovat důvod, proč Chorvatsko může být, z jinak velmi pozitivního hodnocení, trochu zklamané. Komise totiž v dokumentu nepřislíbila této jadranské zemi konkrétní datum vstupu. Eurokomisař to na konferenci obhajoval tím, že Komise nechce narušit právě vztah vzájemné důvěryhodnosti. Nechce totiž, aby došlo k situaci, kdy se bude již pevně stanovené datum odkládat.

Füle se k této záležitosti minulý týden vyjádřil ve smyslu, že uzavření jednání s Chorvatskem v první polovině roku 2011 je „teoreticky možné“, vzápětí však dodal, že „poslední krok bývá někdy ten nejvíce obtížný“.