Druhé plenární zasedání nově složeného Evropského parlamentu se bude točit především kolem hlasování o jmenování kandidátky Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ve Štrasburku se zároveň předá pomyslná štafeta mezi předsednickými zeměmi.
V pondělí 15. července se do francouzského Štrasburku podruhé sjedou noví a staronoví europoslanci. Hlavní program je jasný – potenciální potvrzení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové jako nové předsedkyně Evropské komise. Leyenová je jedním ze čtyř jmen, na kterých se po nekonečných diskusích shodli lídři členských zemí minulý týden.
Končící belgický premiér Charles Michel jako nový předseda Evropské rady je už potvrzený, k dalším třem kandidátům je ovšem zapotřebí souhlas Evropského parlamentu. V případě Francouzky Christiny Lagardeové jako nové šéfky Evropské centrální banky by mělo jít o formalitu, to stejné ovšem neplatí u dvou potenciálních členů nové Komise. U volby von der Leyenové se čeká těsný boj a na jejím zvolení závisí také osud nominanta na pozici „ministra zahraničí EU“ Josepa Borrella.
Složité nalézání podpory
Vzhledem k volebním výsledkům zůstává před europoslaneckým hlasováním ve vzduchu více otazníků než kdy předtím. Lidovci a socialisté totiž tentokrát nedokáží složit potřebnou absolutní většinu a „koalice“ tak bude muset být širší. Von der Leyenová navíc zatím může počítat pouze s hlasy „svých“ lidovců (EPP). Socialističtí poslanci z druhé největší frakce (S&D) ještě rozhodnutí nejsou, jasné stanovisko odmítli dát také liberálové (RE). Volba je navíc tajná, takže europoslanci se nutně nemusí řídit stanoviskem vlastní frakce.
„Osobně si myslím, že šanci má, a že to není šance malá. Tím, že EPP a RE nepostavili kandidáta na předsedu EP, se dá předpokládat, že jsou s obsazením vrcholných pozic spokojeni, a že tak většinově podpoří návrh Evropské rady,“ říká Ondřej Mocek z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Mendelovy univerzity v Brně pro EURACTIV.cz. Věří, že se k ní přikloní i část socialistů a zelených. „A dokážu si představit i hlasy od ECR (konzervativci a reformisté) – koneckonců je to pořád pravicová politička,“ myslí si Mocek.
Potenciální podpora frakce zelených (Greens/EFA) se ovšem rozplývá, podle její předsedkyně Ska Kellerové nebyla německá kandidátka v diskusi s europoslanci přesvědčivá, a její zvolení tak příští týden nepodpoří.
We didn't hear concrete proposals from Ursula @vonderleyen, be it on rule of law or on #climate. We have been elected for a mandate of change and we don't see how this will be possible with her. This is why as @greensefa we decided not to support her candidacy next week.
— Ska Keller (@SkaKeller) July 10, 2019
Server Politico upozorňuje, že velice záleží také na tom, o kolik hlasů se bude případná absolutní většina von der Leyenové opírat – zisk méně než 400 hlasů ze 751 bude znamenat nedostatečnou legitimitu pro vykonávání úřadu. K zajištění potřebného množství podporovatelů bude podle komentátora Davida M. Herszenhorna zapotřebí, aby lídři členských zemí u „svých“ europoslanců za zvolení Němky lobbovali.
České reakce na německou kandidátku
Premiér Andrej Babiš vyzval české europoslance k podpoře Němky a její nominaci prezentoval jako vítězství diplomacie zemí Visegrádské čtyřky. Nyní se však ukazuje, že von der Leyenová má v plánu prosazovat cíle, proti kterým se český předseda vlády ostře vymezuje. Jde například o ambiciózní laťky v klimatické politice.
Z volného cyklu Naše slavné prohry: Ursula @vonderleyen na slyšení před @RenewEurope slíbila, že bude tvrdší v dohledu nad dodržováním právního státu v EU než dosavadní EK a rovněž podpořila uhlíkovou neutralitu EU do roku 2050. @AndrejBabis must like it!
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) July 10, 2019
Mezi ambice ministryně obrany patří také genderově vyvážená Komise, po vládách členských států tak prý bude chtít slyšet dvě varianty pro obsazení křesla komisařů – muže a ženu. V případě České republiky by tak musel pravděpodobnou kandidátku Věru Jourovou doplnit ještě někdo další. Ani nominace současné eurokomisařky není zdaleka jistá.
Co se týká reakcí českých europoslanců na potenciální novou šéfku Evropské komise, byly vesměs pozitivní, i když například v případě ODS opatrné. Podle Mocka je logické, že komunisté mají slovy Kateřiny Konečné výhrady, nicméně to je dáno křesťansko-demokratickým směřováním von der Leyenové. Očekával i negativní reakci Tomia Okamury, který je podle něj „klasický odpůrce všeho“.
„Snad jediná pro mě překvapující reakce jsou Piráti. Obávám se, že tady je to dáno nezkušeností strany i jejich zástupců. Ač chápu, že mají pocit, že když nebyli dodrženi spitzenkandidáti, tak se děje něco nepěkného, nicméně ono se neděje. Ba naopak, spitzenkadidáti byli vlastně nad rámec smluv,“ vysvětluje Mocek. Jejich reakci tak chápe jako naivní výrok, který je na jednu stranu logický, ale na druhou trochu unáhlený.
Tak tento návrh Evropské rady je opravdu personálním vyškrabáváním sudu. Ignorovali všechny, kdo kandidovali v evropských volbách, a vytáhli náhodnou německou ministryni, která to v Německu schytává za neschopnost. To je fakt naprosté pohrdání voliči. #EuropeanCouncil #fail
— Mikuláš Peksa (@vonpecka) July 2, 2019
Rumunsko předává štafetu Finsku
Klíčové hlasování čeká na europoslance v úterý, program však mají až do čtvrtka. Kromě pokračujícího výběru obsazení výborů (pondělí) a debaty nad složením meziparlamentních delegací (středa) se budou věnovat také humanitární pomoci v oblasti Středozemního moře (úterý) nebo debatě o případech porušování lidských práv, principů demokracie a právního státu (čtvrtek).
Přestože Finsko již oficiálně převzalo od Rumunska předsednictví Evropské unie 1. července, pomyslné „předávání pochodně“ je dlouhodobější proces. Jeho součástí bude i vyhodnocení uplynulého rumunského předsednictví (úterý) a představení programu toho následujícího (středa).
