Jak zajistit kvalitní a zdravé potraviny? Polovina Čechů chce celoevropské řešení

© Pixabay

Budoucnost potravinářství leží v inovacích i ve zdravých potravinách, shodují se odborníci, politici i veřejnost. Zemědělci by také měli být lépe chráněni v dodavatelském řetězci pomocí unijní legislativy.

Zajištění bezpečných, zdravých a kvalitních potravin by mělo být hlavní prioritou společné zemědělské politiky EU (SZP). Podle lednového průzkumu Eurobarometru si to myslí 62 % respondentů ze zemí unijní osmadvacítky. Polovina dotázaných z ČR preferuje celoevropské řešení, podle 40 % Čechů by se ovšem tato problematika měla řešit na národní úrovni.

Za dnešním širokým výběrem, bezpečností a kvalitou potravin stojí mimo jiné jednotný evropský trh. Za pětadvacet let jeho fungování se odstranily překážky na trhu a unijní obchod se stal výhodným jak pro spotřebitele, tak pro podnikatele. Na Mezinárodní konferenci Food Forum v Brně to připomněla Mella Frewenová, generální tajemnice celoevropské federace potravinářského a nápojářského průmyslu FoodDrink Europe.

Využívají se také alternativní zdroje potravin, nové strategie pro hodnocení potravinové bezpečnosti, a další inovace. Právě inovativní řešení by podle Frewenové měla být základem budoucí konkurenceschopnosti evropského potravinářství.

Přečtěte si také: Povinné sjednocení kvality potravin v EU by mohlo omezit inovace. ˃˃˃˃

Inovace, zdravější potraviny i české produkty

Rozvoj výzkumu a inovací v zemědělsko-potravinářském sektoru je důležitý také pro 84 % dotázaných Evropanů nedávného Eurobarometru o SZP. A podporuje to i Evropská komise ve svých návrzích pro budoucnost SZP. Konkrétní opatření by měla předložit letos na jaře.

Důležité také je do budoucna hledat řešení, jak nahrazovat složky v potravinách, které neblaze působí na naše zdraví, a to složkami, které jsou příznivější. To je velký úkol pro potravinářský průmysl, ale nejenom pro něj, upřesnila na konferenci náměstkyně ministra zemědělství Viera Šedivá.

Milek: To, co se dá vypěstovat na Slovensku, ať vypěstují Slováci, a to co u nás, tak třeba i u nás.

Český ministr zemědělství Jiří Milek (ANO) následně na tiskové konferenci ještě zdůraznil potřebu využívat místních čerstvých potravin, namísto dovozu ze vzdálených koutů Evropy i světa. To má podle něj za následek znečišťování ovzduší nebo přetížení našich dálnic.

„Myslím si, že celá Evropa by se nad tím měla zamyslet, že to, co se dá vypěstovat na Slovensku, tak vypěstují Slováci, a to co u nás, tak třeba i u nás,“ vysvětlit ministr.

Zemědělci musí mít lepší postavení vedle potravinářů

Zúčastnění konference se také shodli, že je dále nezbytná spolupráce výrobců s obchodníky v rámci celého dodavatelského řetězce. Nekalé obchodní praktiky jako dvojí kvalita potravin, podnákladové ceny a rozdílné marže na stejných výrobcích totiž oslabují zemědělce i potravinářské zpracovatele v rámci potravinového řetězce.

Zemědělci mají také často ve vyjednávání s potravináři i obchodníky horší pozici, protože jsou menší a podkapitalizovaní. Naopak řetězce mají velkou obchodní sílu a dostatečné množství právníků, připomněla na tiskové konferenci Gabriela Matečná (SNS), slovenská ministryně zemědělství a rozvoje venkova.

Dvojí kvalita potravin se týká zahraničních výrobků, ne českých, říká Potravinářská komora. Více ˃˃˃˃

Dodavatelé do řetězců si stěžují, že je tyto řetězce různými způsoby vydírají a snaží se je přinutit, aby šli pod výrobní náklady, upřesnila Matečná. „Toto je pro naše dodavatele neúnosné a snažíme se proti tomu vystupovat. Snažíme se nastavit nejen vlastní legislativu, ale také evropskou, aby se to nedělo,“ dodala.

K tomu by měl dopomoci formát V4 + 4 (tj. Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko + Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Slovinsko). Zastupuje víc jak polovinu obyvatel EU a má tak podle Matečné dostatečný mandát, aby takové požadavky prosazoval u Komise.

Farmáři versus obchodní řetězce. EU hledá cesty, jak zemědělce posílit. Více ˃˃˃˃

Návrhy, které již Komise představila, jsou ale podle českého ministra Milka zatím nedostatečné.

„Jednání mezi zpracovateli a obchodními řetězci jsou často diktátem obchodních podmínek a návrhu smluv ze strany odběratele. Za takových podmínek nemohou naši zemědělci a potravináři dlouhodobě podnikat,“ řekl nedávno na své návštěvě ve Francii ministr zemědělství Milek.

Snahou evropského potravinářství by proto v budoucnu měla být ochrana postavení zemědělců v dodavatelsko-potravinářském řetězci. Milek požaduje pravidla spravedlivého stanovování cen a výše marží v rámci celého potravinového řetězce. Čeští farmáři a potravináři by také měli být ohodnoceni odpovídajícím způsobem.

Návrh už se připravuje

V této souvislosti připomněla ve svém konferenčním příspěvku prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Marta Nováková „iniciativu pro férový obchod“ (supply chain initiative), která zamýšlí bojovat proti potravinovému odpadu pomocí maximalizování potravinových zdrojů a ochrany před potravinovým odpadem v celém dodavatelském řetězci. Jejím cílem je také odstranění nespravedlivých obchodních praktik a řešení případných sporů společností transparentním způsobem.

„Možná bychom mohli využít této situace různého složení potravin, a znovu se k myšlence supply chain initiative vrátit a znovu se pokusit najít v rámci EU spolupráci,“ myslí si Nováková.

Zlepšení situace podporují i Evropané. Podle zmíněného Eurobarometru z ledna letošního roku si zhruba 88 % dotázaných myslí, že posilování role farmářů v potravinovém řetězci je důležité. Ve veřejné konzultaci o budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP) odpovědělo loni 96 % respondentů, že zlepšení pozice farmářů v hodnotovém řetězci by mělo být cílem SZP.

V současné době se ale praktiky v jednotlivých zemích liší. Komise k této problematice letos plánuje přijmout novou legislativu.