Bitva o rozpočet na rok 2011 je u konce, válka ale teprve začíná

Bitva je dobojována. Poslanci Evropského parlamentu včera (15. prosince) zvedli ruku pro rozpočet na rok 2011, o kterém se vedl vleklý spor. Avšak ta pravá válka začne teprve příští rok – EU bude rozhodovat o dalším sedmiletém finančním rámci.

Evropský parlament včera ukončil spor o unijní rozpočet na příští rok. Společnou řeč s ostatními institucemi nemohl nalézt hned v několika tématech. Tím nejzásadnějším bylo, o kolik procent se navýší výdaje oproti letošku. Nakonec zvítězila varianta, kterou prosazovalo dvanáct zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení výdajů pouze o 2,9 %. V roce 2011 bude tedy Evropská unie hospodařit s rozpočtem v celkové hodnotě 126,5 miliard eur.

„Zabralo nám to více času, než jsme čekali, ale nakonec jsme to zvládli,“ stručně komentoval vývoj debat eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski a zároveň dodal, že výsledný rozpočet umožní Evropě v příštím roce prosazovat naléhavá témata s větším důrazem a silou.

Podle komisaře bylo přijetí tohoto rozpočtu zásadní k tomu, aby měla Unie na počátku roku potřebné nástroje k posílení zaměstnanosti a ekonomického růstu.

Unijní zákonodárci původně navrhovali navýšení výdajů o 6,2 % s argumentem, že budou potřeba finance na investice nejen do vzdělání a výzkumu apod., ale také na nové politiky EU – například novou diplomatickou službu EU. Nakonec však poslanci podlehli nátlaku národních vlád, které požadovaly, aby se v evropském rozpočtu škrtalo stejně jako v rozpočtech národních států.

Jednání mezi Evropským parlamentem a Radou zamrzla také z toho důvodu, že poslanci požadovali výměnou za ústupek ve výši výdajů větší slovo při rozhodování o příští finanční perspektivě (2014 – 2020). S jejich požadavky souhlasily členské státy jen částečně a navíc nezávazně.

„Díky dnešnímu rozhodnutí (Parlamentu) se vyhneme rozpočtovému provizoriu, které by zpomalilo provádění politik EU, a to především v oblasti zemědělství a regionální pomoci,“ prohlásila hlavní parlamentní vyjednavačka o rozpočtu Sidonia Jedrzejewska, polská europoslankyně za Evropskou lidovou stranu (EPP).

Pokud by se totiž v Bruselu unijní instituce na výši rozpočtu neshodly, musela by Unie vyplácet v příštím roce platby ve formě dvanácti stejných splátek. Na některé projekty by tak nezbyl dostatek peněz. To by neblaze zasáhlo hlavně již zmíněnou diplomatickou službu pod vedením baronky Catherine Ashton, dále nové orgány, jež mají dohlížet na finanční trhy, nebo například mezinárodní spolupráci na nukleárním reaktoru ITER.

Nejtěžší jednání na obzoru

Nová kapitola dohadování se však otevře již v příštím roce a nabude ještě větších rozměrů. Brusel totiž začne debatovat o struktuře a objemu dlouhodobého finančního rámce, který začne běžet v roce 2014.

„Je docela zřejmé, že menšina členských zemí, jež jsou čistými plátci EU a v nichž jsou u moci euroskeptické vlády, budou požadovat snížení rozpočtu za každou cenu,“ řekl Goran Farm, švédský socialista a člen Evropského parlamentu.

„Toto je jen první výstřel ve velké bitvě, která teprve přijde. Pokud má Rada v úmyslu snížit rozpočet, potom budeme čelit neustálé zákopové válce. Toto my podpořit nehodláme,“ dodal.

Největšími zastánci škrtů v evropském rozpočtu je tandem Velké Británie a Nizozemí, patří k nim ale i Česká republika.

Podle nejmenovaného evropského diplomata by Británie nejraději viděla dlouhodobé zmrazení výdajů na současnou úroveň. To by však v reálu znamenalo propad, pokud vezmeme v potaz hospodářský růst a především inflaci.

„Naším zcela jasným cílem bude restrikce rozpočtu ve stejné úrovni na celé období příští finanční perspektivy, jako jsme požadovali pro rozpočet na příští rok,“ potvrdil britské záměry mluvčí premiéra Davida Camerona pro oblast rozpočtu.

Tento postoj zaznívající z britských ostrovů však oprávněně dělá starosti zemím ze střední a východní Evropy. Evropští „nováčci“ jsou totiž ti, kteří ze štědrých regionálních fondů těží nejvíce. Peníze ze společné evropské kasy financují mimo jiné rekonstrukce silnic, programy na zlepšení životního prostředí nebo například různé rekvalifikační a pracovní kurzy.

Dalším ožehavým tématem bude v příštích letech také reforma zemědělství. Dotace zemědělcům totiž v dnešní době spolykají asi 44 % celkových výdajů. Nejvíce na tuto politiku tradičně získává Francie, proto se očekává, že ji také bude tvrdošíjně obhajovat. Velká Británie bude zase bojovat za udržení vyplácení svého rabatu, který si již v roce 1984 vymohla na EU železná lady Margaret Thatcher.