Islanďané do EU nechtějí

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění 42,3% Islanďanů nemá zájem o vstup své země do Evropské unie.

Průzkum zveřejnil islandský deník Frettabladid 18. února. Ze závěrů výzkumu také vyplývá, že 34,3% Islanďanů podporuje podání přihlášky o členství v Evropské unii.

Průzkum se uskutečnil v návaznosti na vyjádření premiéra Halldóra Ásgrímssona, že Island se do roku 2015 stane členským státem EU. Tuto myšlenku vzápětí odmítl islandský ministr zahraničních věcí Geir Harde (Strana nezávislosti) s tím, že Island se v dohledné době členem Unie nestane. Protichůdnými výroky se spustila politická roztržka v Reykjavíku.

Strana nezávislosti je největší stranou na Islandu, Strana pokroku premiéra Asgrimssona je třetím největším politickým uskupením. Podle Hardeho Island dostatečně benefituje z členství v Evropském hospodářském prostoru.

Halldór Ásgrímsson, premiér a předseda Strany pokroku se o budoucím členství Islandu v Unii zmínil v projevu, který 8. února přednesl na Islandské obchodní komoře. Vstup do EU dříve podle něj neumožňuje „nevyzrálá“ diskuse o evropské integraci. Je proto nutné zahájit intenzivnější veřejnou debatu. Jeho vyjádření vyvolala na ostrově s 290.000 obyvateli velký rozruch.

„Myslím, že rozhodujícím faktorem pro Island bude budoucnost a velikost eurozóny. Vliv bude mít také rozhodnutí Dánů, Švédů a Britů,“ řekl premiér. Přijmout euro by pro islandskou ekonomiku bylo výhledově výhodné, protože příliš silná islandská koruna v porovnání s eurem a dolarem komplikuje exporty ryb.

Minulý rok v srpnu vstup Islandu do Unie podporovalo 43%.

Island je v současnosti spolu s Norskem a Lichtenštejnskem členem Evropského hospodářského prostoru, využívá tedy výhod vnitřního trhu. Hlavním důvodem, proč Island dosud nejevil zájem o vstup do Evropské unie, je Společná politika rybolovu a s ní spojené kvóty na výlov. Rybaření tvoří 70% příjmů Islandu z exportu a 10% jeho ekonomiky.