Internet věcí: Už žádné přeplněné popelnice

zdroj: Shutterstock.com; autor: Dmitry Kalinovsky

Kontejner si přivolá popelářské auto, robotický vysavač zase výtah, aby mohl uklidit další poschodí. Budoucnost je blízko.

Od postupného zavádění internetu věcí, tedy digitálního propojení zařízení všeho druhu, si mnozí slibují především vyšší produktivitu. Spoléhají se na něj ale i ekologové nebo odborníci, kteří se zabývají řízením odpadového hospodářství či čistících služeb.

Existují země, kde je taková vize realitou už dnes. V Singapuru je deset tisíc košů na odpadky vybavených senzory, které vysílají signál o jejich umístění informaci o tom, že je koš prázdný. Popeláři tak vědí, kdy je potřeba je vyprázdnit.

Takové senzory jsou umístěné v oblastech, kde kapacity předtím nestačily, a docházelo tak k přeplňování popelnic, ať už jde o nákupní centra nebo dopravní uzly, kde se pohybuje velký počet lidí.

Z hlediska zdrojů je tento systém nastavení „podle potřeby“ o mnoho efektivnější než ten tradiční. Potenciál pro lepší sběr odpadu, především ve velkých městech, je s tímto inteligentním propojením obrovský.

Celkově by internet věcí měl v následujících pěti letech růst mílovými kroky. Do roku 2020 by se měl počet vzájemně propojených zařízení ztrojnásobit z 13,4 miliard v roce 2015 na 38,5 miliardy v roce 2020.

Nové údaje

Kromě zvýšené produktivity může internet věcí přinést také nový vzhled skrz nová data. Pomůže například zjistit, v jakých časech je typicky odpadu více nebo kde jsou čistící služby potřebnější.

Překážkou v rozmachu internetu věcí je prozatím cena technologií a požadavky na údržbu systému. Během jejich provozu bude samozřejmě potřeba také počítat s jejich poruchami a možnými nepřesnými údaji.

Odborníci navíc upozorňují, že zařízení musí „hovořit jedním jazykem“, aby je bylo možné navzájem propojovat. Například robotický čistič podlah by měl být schopný komunikovat s výtahem, aby ho vyvezl uklidit další poschodí.

Upravila Eliška Kubátová.