Instituce EU se dohadují, kdo bude posuzovat státní rozpočty

zdroj: Evropská komise.

Diskuse o nových pravidlech, která mají do budoucna upravit dohled nad hospodařením členských zemí, se odkládá na září. Evropský parlament, Komise a členské státy se totiž zatím nebyly schopné dohodnout, kdo by měl při posuzování rozpočtových deficitů a makroekonomických nerovnováh poslední slovo.

Evropská unie si na schválení šesti nových legislativních návrhů, které upraví dohled nad rozpočtovými deficity, mírou zadlužení a dalšími nerovnováhami, bude muset počkat až do září. Maďarské předsednictví, které otěže v Radě EU předalo minulý týden Polsku, se přitom až do poslední chvíle snažilo jednání do konce června uzavřít.

Zdroje blízké jednání uvedly, že za zdržení mohou především neshody mezi zástupci tří unijních institucí. Ti se dosud nebyli schopni shodnout na tom, zda by měla na dodržování společných evropských pravidel dohlížet spíše Komise nebo členské státy v Radě ministrů EU.

Za současné potíže může Německo a Francie

Na jedné straně sporu najdeme státy jako je Francie, Německo či Itálie, na straně druhé pak silnou skupinu europoslanců reprezentovanou liberálem Guy Verhofstadtem, podle níž by na členské státy ve jménu společného evropského zájmu měla dohlížet Evropská komise.

Za současné hádky o tom, kdo bude členským státům říkat, co mají dělat, může do značné míry Německo a Francie. Tyto dva státy v roce 2003 hospodařily se schodky veřejných rozpočtů vyššími než povoluje limit 3 % HDP. Doporučení Evropské komise k nápravě ale ignorovaly a v Radě dosáhly toho, že k uplatnění sankcí, které by jinak měly v podobných případech nastoupit, v jejich případě nedošlo.

Aby se podobné situace do budoucna neopakovaly, mnozí odborníci navrhují svěřit rozhodnutí o uvalení sankcí pro státy, které společná pravidla porušují, do rukou Evropské komise. S tím ovšem nesouhlasí především odpůrci posilování pravomocí Bruselu na úkor členských států.

„Souhlasíme samozřejmě se zodpovědným hospodařením, ale za to vždy ručí svým voličům parlamenty a vlády,“ uvedl v nedávném tiskovém prohlášení europoslanec Ivo Strejček (ODS, ECR). „To, čeho jsme nyní svědky, nemá s ekonomikou nic společného. Jde jen a pouze o tvrdý boj Bruselu o moc nad členskými státy,“ myslí si poslanec občanských demokratů.

Většinový názor Parlamentu je ale jiný. Poslanci v čele s Verhofstadtem požadují posílení role Komise a zavedení mechanismu známého pod názvem obrácená kvalifikovaná menšina (RQMV). Jedná se o způsob hlasování, kdy stát může rozhodnutí Komise zvrátit pouze tak, že na svou stranu získá kvalifikovanou většinu členských zemí a s jejich pomocí krok Komise zablokuje.

Pokud by k zavedení RQMV došlo, členské státy nebudou doporučení Komise moci jednoduše ignorovat, neboť na to v Radě budou potřebovat výraznou většinu hlasů.

Obhájci nového mechanismu navíc argumentují příkladem Řecka, na kterém je podle nich vidět, že stávající systém selhal.

Poslanci „bojují minulé války“

Členské státy sice nakonec souhlasily s využitím RQMV v případech, kdy EU bude rozhodovat o státech, které společná pravidla hospodaření poruší opakovaně, ale odmítají názor Parlamentu, že by se stejný mechanismus měl použít už dříve – ve chvíli, kdy stát nerespektuje první doporučení ze strany Komise, aby např. snížil rozpočtový deficit pod 3 % HDP.

Zdroje z Bruselu Parlamentu vyčítají, že někdejší selhání Francie a Německa používá jako důkaz pro nutnost zavedení RMQV.

„Snadno se to prodává. Ale říkat, že obě země budou stejně hloupé jako v roce 2003, hraničí s urážkou,“ uvedl nejmenovaný zdroj, který si nepřál být jmenován.

„Evropský parlament mi připomíná generály, kteří pořád bojují minulé války,“ dodal zdroj. Parlament podle něj šestibodový balíček pouze využívá k posilování svého vlivu na rozhodování v EU.

Předčasně ukončená schůzka

Napětí mezi institucemi vyvrcholilo v poslední den maďarského předsednictví, na který byla naplánována schůzka vyjednavačů všech tří institucí.

Setkání zástupců Evropského parlamentu, Rady EU a Komise podle jejích účastníků ale údajně předčasně skončila poté, co její účastníci obdrželi telefonát z kanceláře předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka, kterého šéf liberálů Verhofstadt požádal o odklad jednání.

Finského komisaře pro měnové otázky Olliho Rehna, který je jinak známý pro své klidné vystupování, zpráva rozčílila a požadoval, aby mu někdo vysvětlil, proč jej někdo nutí plýtvat čas takovou schůzkou.

Rehn se měl údajně pokusit obě strany sporu usmířit návrhem, který by počítal s nahrazením mechanismu RQMV prostou většinou.

Zdroje ze všech tří institucí se shodují na tom, že pokud Parlament upustí od svého požadavku na zavedení RQMV, bude to zázrak.

Otázkou také je, jak vyjednávání budou dále pokračovat. Polské předsednictví údajně již počítalo s tím, že celou agendu uzavře Maďarsko a na vyjednávání se tudíž nepřipravovalo. Zatímco na straně Maďarů měl toto téma na starosti ministr, v polském týmu agendu prý systematicky sleduje pouze jeden úředník.