I přes výhrady členských států vládne kolem Reformní smlouvy optimismus

Manuel Lobo Antunes, portugalský ministr pro evropské záležitosti během zasedání Rady; zdroj: Portugalské předsednictví

Ministři zahraničí Evropské unie se včera, krátce před neformálním summitem EU, na němž má být schválen text Reformní smlouvy, setkali v Lucemburku. Přestože výhrady některých zemí vůči nové smlouvě přetrvávají, portugalské předsednictví je přesvědčeno, že se je podaří překonat.

Koncem tohoto týdne se na neformálním summitu EU v Lisabonu sejdou vrcholní představitelé členských států, aby uzavřeli jednání o nové Reformní smlouvě, která nahrazuje text ústavní smlouvy, kterou ve svých referendech před dvěma lety odmítli Francouzi a Nizozemci.

Ačkoliv námitky některých členských států k textu, který počátkem října představili právní experti, trvají, převládá optimismus, že smlouva bude koncem týdne schválena. Největší odpůrce smlouvy – Polsko – které vytrvale usilovalo o změnu počtu hlasů v Radě EU, již během minulého týdne dalo najevo, že je ochotné přistoupit na kompromis. Prezident Lech Kaczyński během své návštěvy v Paříži minulý týden uvedl, že šance na nalezení dohody jsou mezi 95-98%.

Také během včerejšího zasedání Rady dala Anna Fotyga, polská ministryně zahraničí, najevo, že Polsko o přijetí smlouvy stojí a uvedla, že řešení „je již nablízku“.

Polsko ovšem stále trvá na tzv. Ioanninském kompromisu, který by umožňoval dočasně pozdržet implementaci některé evropské legislativy za předpokladu, že by dostatečný počet zemí s návrhem nesouhlasil. Poláci chtějí, aby se kompromis stal součástí smlouvy, neboť předpokládají, že tím získá vyšší váhu, než když bude ke smlouvě připojen ve formě protokolu. Polsko usiluje také o větší zastoupení u Evropského soudního dvora.

Podle poslance EP Andrewa Duffa, který se jednání ministrů zúčastnil, bylo během jednání Polsko se svými požadavky v silné opozici. Uvedla to agentura AFP.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn podle deníku International Herald Tribune po skončení jednání vyjádřil optimismus: „Pokud se pohneme o pouhý milimetr ve směru Polska, podaří se nám problém vyřešit“.

Přestože Polsko bylo nejhlasitějším odpůrcem stávajícího textu, výhrady mají i některé další členské státy. Itálie například usiluje o zvýšení počtu poslanců v Evropském parlamentu, Rakousko o kvóty na cizince na svých univerzitách a Bulharsko se s Bruselem dohaduje o název jednotné měny. Bulharsko by jí rádo říkalo „evro“ namísto jednotného „eura“.

Výhrady má i Česká republika. Češi usilují o vyjasnění kompetencí EU a členských států a o možnost převádět pravomoci zpět z unijní na národní úroveň. Evropská komise by se podle požadavku české vlády „musela“ návrhem na zrušení určité legislativy zabývat, pokud by jí k o to požádaly členské státy. Hospodářské noviny citují nejmenovaného evropského diplomata, který uvedl, že by takový návrh narušil jeden z principů práva Společenství podle nějž má výhradní právo na zásah do legislativy Evropská komise.

List dále uvádí, že česká vláda podle vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry neusiluje o pozměnění textu smlouvy, pouze o vytvoření dodatku, který by dodal váhu odstavci, který si Češi prosadili letos na jaře. Odstavec říká, že by se Komise „měla“ návrhem na zrušení legislativy zabývat, požádají-li jí o to členské země.