Evropská unie se obává o tureckou demokracii

Poté, co turecký ústavní soud zakázal prokurdskou Stranu pro demokratickou společnost (DPT), do ulic tureckých měst v čele s Istanbulem vyrazily desítky lidí. Evropská unie je zákazem znepokojena a bojí se o demokracii v zemi.

V pondělí (14. prosince) přestala oficiálně existovat největší kurdská politická strana Strana pro demokratickou společnost (DTP), kterou v pátek ve svém verdiktu zakázal turecký ústavní soud. Důvod, o který soudci své rozhodnutí opřeli, bylo údajné napojení strany na Kurdskou dělnickou stranu (PKK), která již čtvrt století usiluje o nezávislost kurdského státu, mnohdy i za cenu použití násilí. Zákaz politické činnosti platí pro 37 členů vedení DTP.

Rozsudek soudců v čele s Ahmetem Türkem okamžitě vyvolal protesty kurdské menšiny, která obývá převážně jihovýchodní Turecko, a její zástupci vyrazili do ulic tureckých měst. V Diyarbakiru, největším městě na jihovýchodě země, protesty pokračují již čtvrtým dnem a i malé kurdské vesnice jsou svědky nepokojů. Demonstrace, často doprovázené výtržnostmi, se nevyhnuly ani velkým čtvrtím v Istanbulu.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan včera prohlásil, že s verdiktem ústavního soudu nesouhlasí. „Naše stanovisko proti zrušení DTP je velmi jasné. (…) Jsme proti zákazu stran. Myslíme si, že potrestáni by měli být jednotlivci a nikoliv strana,“ řekl premiér v parlamentu.

Evropská unie verdikt tureckého ústavního soudu odsoudila a vyjádřila své znepokojení nad ohrožením demokracie v zemi. To by v konečném důsledku mohlo zkomplikovat Turecku jeho úsilí o členství v sedmadvacítce. Tzv. kurdská otázka představuje konstantní překážku ve vztazích Turecka s Unií, Anakara je totiž unijními představiteli často kritizována za nedodržování lidských práv kurdské menšiny.

Evropské komise prohlásila, že verdikt tureckého ústavního soudu znemožní velké části tureckých voličů zvolit si své politické zastoupení. Švédské předsednictví ve svém stanovisku, uvedlo, že: „EU zcela odsuzuje terorismus, ale rozpuštění politických stran je zcela výjimečné opatření a mělo by se proto použít jen v nejkrajnějších případech.“

Nejnovější události v Turecku znepokojily i zahraniční investory a turecká měna zaznamenala v pondělí pokles.

Podle CIA Factbook žije ve 77 milionovém Turecku 18 % Kurdů. Další početná menšina žije v Iráku, kde tvoří 15-20 % z celkových 30 milionů obyvatel, v Íránu, kde představuje 7 % z celkových 66 milionů Íránců, a přibližně 2 miliony Kurdů žijí v Sýrii. V Evropě žije nejvíce Kurdů v Německu (necelý milion).

Kurdové tvoří převážnou většinu na souvislém historickém území, které se nazývá Kurdistán. Jedinou zemí, ve které se Kurdům dostalo určitého stupně autonomie, je Irák.