Evropská sousedská politika je především ´partnerstvím pro reformu´, říká eurokomisař Füle

Vedle bezpečnostních a ekonomických otázek a možných aspirací na členství v Evropské unii, je Evropská sousedská politika (ENP), která spadá do portfolia českého eurokomisaře Štefana Füleho, především o podpoře politických i ekonomických reforem v bezprostředním okolí evropské sedmadvacítky. Shodli se na tom účastníci Kulatého stolu o ENP, který probíhal minulý týden (30. dubna).

Zkušenosti s transformací zemí střední a východní Evropy v právní a demokratické státy (které se v roce 2004 resp. 2007 staly členy Evropské unie), přiměly unijní představitele, aby začali uvažovat o podobném postupu v zemích, jež se nacházejí v blízkosti unijních hranic.

Cílem této iniciativy se měl stát vznik pásma států geograficky blízkých EU, ve kterých by se evropské instituce podílely na zajištění politické a ekonomické stability a rozvoji demokracie. 

Základ této Evropské sousedské politiky (ENP – European Neighbourhood Policy), která je důležitá i z bezpečnostního hlediska, položil návrh politické spolupráce, který byl Evropskou radou schválen na zasedání v Kodani v prosinci 2002. Tento návrh původně počítal jen s trojicí východoevropských zemí – Běloruskem, Ukrajinou a Moldávií, ale záhy k nim přibyly i země Středomoří a v roce 2004 na žádost Evropského parlamentu i Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie. 

U těchto států nezůstalo – v současné době jsou do ENP zahrnuty tyto země: Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Moldavsko, Autonomní území pod Palestinskou národní správou, Sýrie, Tunisko a Ukrajina

Součástí ENP tedy nejsou státy západního Balkánu ani Turecko, které již s Unií zahájily (nebo se očekává, že v nejbližší době zahájí) přístupové rozhovory. 

Komisař na dvou židlích 

Evropská sousedská politika spadá do portfolia komisaře pro rozšíření. Tento post v nové Komisi zastává český zástupce Štefan Füle, který byl společně s místopředsedou Evropského parlamentu Liborem Roučkem hlavním hostem Kulatého stolu, který pořádalo Analytické centrum v Praze.  

Podle Füleho je zařazení těchto dvou oblastí (ENP a politiky rozšiřování) do kompetencí jednoho komisaře logické, avšak dělicí linie mezi těmito politikami musí být zachována. „Ukrajina ví, že není lehké se z košíku politiky ENP dostat do košíku politiky rozšíření, a Turecko ví, že u něj to platí také (avšak v obráceném pořadí),“ řekl například komisař. 

„Ač mezi ENP a politikou rozšiřování existuje institucionální rozdíl, mají společného to, že obě jsou nástrojem, jak stabilizovat své bezprostřední okolí, podpořit zde stabilitu a prosperitu. (…) Dalším důležitým pojítkem je kondicionalita,“ vyzdvihl spojnice obou politik další účastník Kulatého stolu ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák

„Členství v EU je v budoucnosti možné“

Místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček během svého úvodního vystoupení poukázal na to, že ač členství v EU nepředstavuje hlavní cíl ENP, není vyloučeno, že se to v budoucnosti nezmění.  

Podle Roučka se může stát, že v horizontu několika desetiletí některý z těchto „sousedů“ do Unie skutečně vstoupí, avšak než se tak stane, Unie by se společně se svými partnery měla soustředit na dosažení nižšího stupně integrace – zónu volného obchodu.  

„Žádná z těchto zemí není v současné době na členství v EU připravena, ale nikdo nebrání například Ukrajině nebo Moldavsku, aby reformovaly svůj politický a právní systém nebo hospodářství tak, aby zde jednou mohla vzniknout zóna volného obchodu (s EU).“  

Rouček, který v diskusi reprezentoval Evropský parlament, dále připomněl, že jeho kolegové-europoslanci chtějí být do debaty o budoucnosti a směřování ENP co nejvíce zapojeni. V této souvislosti zmínil připravované parlamentní shromáždění v rámci Východního partnerství, tzv. Euronest, jehož smyslem mají být společná setkání zástupců Evropského parlamentu a poslanců z Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldávie a Ukrajiny. Jejich první setkání však bylo kvůli neshodám o složení desetičlenné běloruské delegace mezi EU a Běloruskem zrušeno (EurActiv 26.3.2010).  

Volný pohyb osob jako dlouhodobý cíl 

Podle eurokomisaře Štefana Füleho, se ENP opírá o tři pilíře – politickou asociaci, ekonomickou integraci a mobilitu s tím, že třetí z nich je pro obě strany (EU a partnerské země) nejcitlivějším tématem.  

Zavedení bezvízového styku mezi EU a sousedskými zeměmi totiž představuje pro tyto země konkrétní motivaci, proč s EU spolupracovat a zavádět potřebné reformy. Podle komisaře tento příslib představuje „to jediné, na co unijní partneři slyší“. Na druhou stranu odbourání hranic s sebou přináší zvýšené bezpečnostní riziko. 

Podle náměstka ministra zahraničních věcí pro evropské záležitosti Vladimíra Galušky, dalšího účastníka diskuse, který na komisaře navázal, je třeba v tomto ohledu postupovat tak, abychom „co nejlépe řídili očekávání těchto zemí, které jsou mnohdy přesvědčeny o tom, že u nich vše funguje dobře – v mnoha směrech možná i lépe než u nás. Atraktivita Evropské unie a jejích hodnot a cena, za kterou jsou ochotny změnit své chování, musí být proto co nejvíce materializována.“  

Petr Drulák během svého příspěvku předeslal, že jednou z hlavních motivací, proč se například i občané České republiky klonili ke členství v EU, byla již zmiňovaná mobilita.  

Unie pro Středomoří vs. Východní partnerství 

Unie pro Středomoří, která sdružuje státy EU a země rozprostírající se kolem Středozemního moře, byla založena v létě roku 2008 na popud francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.  

Podle komisaře Füleho tato iniciativa společně s Východním partnerstvím (vztahy EU s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou), projektem v rámci ENP, jehož podstatou je užší spolupráce mezi EU a těmito státy, představuje multilaterální rámce vztahů a rozdíl mezi nimi spočívá v míře jejich ambicí.  

„Unie pro Středomoří je v zásadě o projektech, které mají sloužit té oblasti, (…) zatímco Východní partnerství je mnohem ambicióznější – v rámci tří pilířů ENP nabízí převzetí acquis i v jiných oblastech, než je obchod a volný trh,“ řekl komisař, který v souvislosti s financováním obou dimenzí očekává mezi členskými státy Unie velké střety. 

Budoucnost ENP 

Evropská komise bude tento týden zpracovávat hodnotící zprávy k ENP, které mapují její vývoj nejen v předchozím roce (jak je tomu zvykem), ale dokonce v uplynulých pěti letech. Podle komisaře Füleho je smysl tohoto kroku jednoznačný – vyvolat celoevropskou diskusi o budoucím směřování ENP.