Evropané fond obnovy vítají, zároveň ale nevěří svým vládám, že ho dokáží dobře využít

© Pixabay

Nový „bleskový“ průzkum Eurobarometru se ptal především na to, jak co nejlépe naložit s mimořádným fondem obnovy po pandemii. Došlo ale i na právní stát – čtyři z pěti Evropanů si myslí, že EU by měla dávat peníze jen těm zemím, které dodržují pravidla.

Už zítra (15. září) přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová svůj každoroční projev „o stavu Unie“. Ten má zhodnotit, co se za posledních 12 měsíců podařilo, co se naopak nepovedlo, a jaké jsou vyhlídky evropského bloku do budoucna.

V duchu hodnocení, jak si Evropská unie stojí a co by měla dělat v blízké budoucnosti, spatřil 10. září světlo světa „bleskový“ průzkum Eurobarometru, který si objednal Evropský parlament. Obyvatele 27 unijních zemích v něm odpovídali na otázky mířící především na využívání společných evropských prostředků.

81 % Evropanů si například myslí, že Unie by měla poskytovat finance jen těm členským státům, které respektují právní stát a demokratické principy. Otázka představuje jasný odkaz na spory mezi Evropskou komisí a středoevropskou dvojicí – Polskem a Maďarskem – které se v současné době vyhrocují.

Nový průzkum veřejného mínění se ptal také na to, jakými prioritami by se konkrétně Evropský parlament měl nadále zabývat. Zajímavé je, že občané Maďarska a Polska zařadili mezi nejvyšší priority právě téma „demokracie a právní stát“. Toto téma se přitom v průměru EU nachází na osmém místě, v Polsku však skončilo na druhém a v Maďarsku na třetím místě.

Jourová ke sporu s Polskem: Nemáme precedens, uvidíme jak Varšava zareaguje

Evropská komise učinila ostrý řez a iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v polské justici, okomentovala vyostřující se spor Bruselu s Varšavou ohledně nezávislosti polské justice místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Top prioritou je v očích respondentů boj se změnami klimatu, jako důležité ho označilo 43 % z nich. 32 % Evropanů vidí jako prioritní opatření proti chudobě a sociálnímu vyloučení, 31 % pak podporu ekonomiky a vytváření nových pracovních míst. Stejných čísel dosáhl i boj proti terorismu. O něco méně, 27 %, si vysloužila témata veřejné zdraví a migrace a azyl.

Jak co nejlépe využít fond obnovy

Značná část průzkumu se věnovala programu Next Generation EU, tedy fondu obnovy, kde jsou ukryty miliardy eur na obnovu ekonomik evropských zemí po pandemii. Řada států, včetně Česka, už má schválené své národní plány obnovy a už brzy dostane první část peněz.

Průzkum ukazuje, že Evropané tento program na oživení ekonomik hodnotí pozitivně. 60 % z nich si myslí, že projekty financované v rámci Next Generation EU pomohou jejich zemi překonat hospodářské a sociální dopady způsobené pandemií. 59 % lidí pak má zato, že program pomůže jejich zemi lépe se připravit na budoucí výzvy.

Klíčové nyní je, aby tyto prostředky efektivně splnily svůj účel a někam se „nerozkutálely“. Transparentnost a účinná kontrola při jejich vyplácení jsou důležité pro 85 % oslovených (53 % „rozhodně souhlasí“, 32 % „spíše souhlasí“).

Evropané však zároveň příliš nevěří svým vládám, pokud jde o správné využití peněz z Next Generation EU – 34 % lidí své politické reprezentaci „spíše věří“ a pouze 10 % „rozhodně věří“. Situace se nicméně poměrně dost liší napříč EU. Například 74 % Lucemburčanů své vládě v tomto ohledu důvěřuje, naopak na Slovensku jde pouze o 23 % dotázaných.

Nová data také ukazují, že velká většina Evropanů (31 % „rozhodně souhlasí“, 46 % „spíše souhlasí“) si myslí, že regionální samosprávy, města, obce či občanská společnost mají být součástí rozhodování o tom, jak se peníze z programu utratí. V průběhu příprav národních plánů obnovy se v mnoha zemích EU snášela kritika na vlády, že nejsou transparentní a své přípravy dostatečně nekonzultují.

I když se situace, zdá se, zlepšila, stále se objevují výzvy, aby národní vlády zapojily do implementace fondu obnovy i nižší úrovně samosprávy a další partnery. Například člen Výboru regionů a zároveň prezident španělského regionu Andalusie Juan Manuel Moreno nedávno zdůraznil, že zapojení regionů a místních komunit do využití prostředků z Next Generation EU je důležité pro zajištění udržitelného rozvoje evropského venkova.

Infografika: Pod pokličkou Výboru regionů

Výbor regionů – poradní orgán EU, který zastupuje zájmy regionů a samospráv. Jak ale vlastně uvnitř vypadá? A kolik zástupců v něm mají jednotlivé členské státy? 

České priority: Migrace a terorismus

Pokud jde konkrétně o Českou republiku, i zde 60 % dotázaných věří tomu, že nový zdroj peněz pomůže tuzemsku překonat následky koronavirové pandemie a lépe ji připravit na budoucí překážky.

Podle průzkumu 52 % Čechů „rozhodně souhlasí“ s tím, že musí probíhat účinná kontrola při čerpání programu Next Generation EU, přičemž dalších 33 % „spíše souhlasí“. Téměř tak kopírují evropský průměr.

Čeští občané nicméně zároveň nejsou přesvědčení o tom, že vládnoucí kabinet svou roli v efektivním využití nových peněz zvládne. V této souvislosti důvěřuje české vládě pouze 34 % dotázaných, 55 % vyjadřuje o řádném využití prostředků pochybnosti.

180 „pokrizových“ miliard pro Česko dostalo zelenou od ministrů financí EU

Ministři financí zemí EU dnes odsouhlasili český Národní plán obnovy. Česko díky tomu může už v září dostat první část (až 13 %) ze 180 miliard korun, na něž má nárok v rámci mimořádného unijního fondu obnovy.

Co se týká priorit, opatření proti změně klimatu čeští respondenti zařadili až na čtvrté místo (29 %). Na pomyslném vrcholu priorit se nachází témata boje proti terorismu a organizovanému zločinu (44 %), migrace a azylu (39 %) a otázky budoucnosti Evropy (35 %). Poslední zmíněné kategorii Češi přikládají nejvyšší důležitost ze všech unijních zemí.

V tomto kontextu je zajímavé zmínit, že současné směřování EU nevidí Češi vůbec pozitivně. Podle 50 % z nich se „věci v EU ubírají špatným směrem“, opačný názor má pak pouze 15 % lidí. Téměř stejnými procenty však čeští respondenti ohodnotili také směřování své vlastní země.