Evropané chtějí aktivnější EU, ukazuje průzkum. Češi požadují více v oblasti bezpečnosti

© Pixabay

Nová data z Eurobarometeru poukazují na to, že občané unijních zemí by byli rádi, kdyby aktivita EU v řadě oblastí byla ještě intenzivnější. Konkrétně u Čechů pak jde o témata jako terorismus, bezpečnost vnějších hranic nebo boj proti daňovým podvodům.

Od roku 2016 sleduje Evropský parlament očekávání občanů a jejich pohled na aktivity Evropské unie v patnácti klíčových oblastech. Poslední průzkum Eurobarometeru z dubna zjistil, že i když je čím dál více respondentů spokojeno s kroky EU ohledně bezpečnosti, zaměstnanosti a životního prostředí, ozývají se zároveň hlasy požadující ještě intenzivnější spolupráci téměř ve všech sledovaných tématech. Nyní jsou k dispozici také data z jednotlivých zemí.

Více než tři čtvrtiny oslovených volají po větším zapojení EU v oblasti životního prostředí (75 %) a při řešení terorismu (77 %) a nezaměstnanosti (76 %). Za touto trojicí vítězů následují boj proti daňovým podvodům (74 %), podpora míru a demokracie (73 %) a migrace (72 %).

Infografika: Největším rizikem jsou pro EU imigrace a terorismus, tvrdí Evropané

Co považují Evropané za největší hrozby pro EU? A co s nimi Evropa dělá? Podívejte se na infografiku.

V porovnání s rokem 2016 lze sledovat nárůst těch, kteří považují aktivitu EU v boji proti terorismu za dostatečnou (32 %, což znamená o 9 % více). To samé platí o spokojenosti s unijním řešením nezaměstnanosti (29 %, což je oproti roku 2016 o 6 % více). Podobné trendy lze vidět i v dalších tématech. Například co se týká energetické bezpečnosti, zemědělství, genderové rovnováhy nebo zahraniční politiky, občané jsou značně spokojení. Většina z nich také chce, aby EU v zahraničí mluvila jednotným hlasem.

Jak píše ve své analýze expert na evropské záležitosti Yves Bertoncini, 40 % Evropanů má pozitivní náhled na EU, 37 % neutrální a pouze 21 % z nich vnímá Unii negativně. Důvěra v EU je podle něj navíc na vzestupu.

„Podpora eura, ekonomické a měnové unie zůstává v rekordních výšinách. Většina Evropanů vnímá budoucnost EU optimisticky, výjimku tvoří pouze Řekové a Britové,“ vysvětlil Bertoncini.

Český případ

Zjištění ukazují, že obyvatelé České republiky si stále více uvědomují, co pro ně Evropská unie dělá a znamená. Při porovnání dat z let 2016 a 2018, podíl respondentů, kteří považují zapojení EU za dostatečné, se zvýšil v 11 z 15 oblastí. Zvláště viditelné je to v otázce, jak EU dokázala pomoct v oblasti nezaměstnanosti.

Podle Čechů by EU měla dělat víc v boji proti terorismu (to si myslí 81 % z nich), v ochraně vnějších hranic (76 %), v bezpečnostní a obranné politice (71 %), v boji proti daňovým podvodům (74 %) a také při řešení migrace.

Spokojenější s unijní aktivitou jsou lidé mezi 25 a 39 lety. To samé platí o českých studentech.

Evropské politice ČR dominuje migrace, na klíčová témata se zapomíná

Česká evropská a zahraniční politika vrávorá a nezaměřuje se na oblasti, které pro ni budou do budoucna důležité, tvrdí studie. Více energie by podle ní měla ČR věnovat například diskusi o reformě eurozóny nebo plánování svého předsednictví v roce 2022.

Co s vícerychlostní Evropou?

Občané se podle statistik neshodnou na tom, jestli by se EU měla dále integrovat na bázi více rychlostí. 44 % respondentů letošního průzkumu souhlasí s tím, že země, které jsou ochotné spolupracovat v některých politikách intenzivněji a blíže, by tak měly mít možnost učinit bez „čekání na ostatní“. 43 % lidí by rádo počkalo, až bude v EU jednotný názor, a pak teprve pokračovalo v integraci. Čísla jsou tedy velice vyrovnaná.

Obecně se náklonnost k vícerychlostní Evropě snižuje, stalo se tak ve 23 zemích. Největší podpora tohoto postupu je stále v Nizozemsku, Německu a Belgii. Naopak v Británii klesla hodnota o 12 %, kdy pouze čtvrtina Britů podporuje takový přístup. Ve 14 státech by respondenti rádi počkali až na chvíli, kdy budou všechny státy schopné se integrovat stejnou rychlostí. Tento pohled významně převládá v Portugalsku, Řecku, Rumunsku a ve Španělsku.

Vícerychlostní přístup k integraci EU prosazuje především francouzský prezident Emmanuel Macron. Svoji vizi reformy EU představil loni v létě.

„Měli bychom být schopní představit si Evropu několika formátů. Postupovat kupředu společně s těmi, kteří se chtějí posunout, zatímco nebudeme zpomalování zeměmi, které chtějí postupovat pomaleji nebo ne tak daleko,“ řekl tehdy Macron.

Odborníci už delší dobu upozorňují na to, že evropská integrace ve více rychlostech by konkrétně pro Česko nebyla dobrou zprávou.

Vícerychlostní Evropa je pro Česko nebezpečná, varují odborníci

Česká republika si letos musí udělat jasno o své roli v EU a o tom, jak by podle ní měla Evropa vypadat. Čas na tuto debatu se krátí. Vícerychlostní integrace by Česku neprospěla, i když po ní někteří politici volají, zaznělo také na včerejší diskuzi o zahraniční politice.