EU vyhrála bitvu o dohled nad rozpočty zemí eurozóny

Zdroj: Evropský parlament.

Poslanci, kteří v Evropském parlamentu usilovali o posílení úlohy Evropské komise při dohledu nad nadměrnými schodky veřejných rozpočtů členských zemí eurozóny, oslavují. Vyjednavači Evropské komise, Parlamentu a Rady tento týden dospěli k předběžnému kompromisu k balíčku, jehož součástí jsou i sankce za porušení Paktu stability a růstu.

Dohady o to, kdo by měl mít rozhodující slovo při posuzování nadměrných schodků v národních rozpočtech zemí eurozóny, zda členské státy nebo Komise, se zřejmě chýlí ke konci. Vyjednavači evropských institucí včera oznámili nalezení kompromisu.

„Mezi předsednickou zemí, Evropským parlamentem a Evropskou komisí proběhla plodná diskuse nad zbývajícími otázkami v šestibodovém balíčku k ekonomickému vládnutí. Výsledkem toho je balíček kompromisních návrhů,“ uvedl mluvčí polského předsednictví v oficiálním prohlášení.

Evropská unie o šestibodovém balíčku, jehož součástí je zpřísnění dohledu nad rozpočtovými deficity členských zemí EU a důslednější uplatňování pravidel Paktu stability a růstu včetně sankcí za jeho porušování, jedná od října 2010.

Dohodu ale brzdily spory mezi vládami a Evropským parlamentem o to, kdo bude mít větší vliv na uplatňování sankčních mechanismů v případě, že některá ze zemí eurozóny bude hospodařit s nadměrným schodkem a nebude respektovat doporučení k nápravě.

Evropská komise ve svém původním návrhu počítala s posílením pravomocí EU tak, aby se nemohly opakovat podobné případy jako v minulosti, kdy Francie s Německem její doporučení ke snížení veřejných deficitů pod úroveň 3 % HDP ignorovaly a s podporou ostatních států sankční mechanismus zablokovaly.

Materiál Komise proto obsahoval návrh na zavedení tzv. obrácené kvalifikované většiny (RQMV), který by členským státům významně zkomplikoval možnost vyhnout se sankcím. S tím ale některé státy (např. Francie) nesouhlasily s tím, že jde o posilování pravomocí EU na úkor vlád (EurActiv 5.9.2011).

Poslední varování

Součástí balíčku má být podle poslanců také nová procedura označovaná jako „poslední varování“. Týkala by se zemí, které už čas na nápravu stavu svých veřejných financí dostaly. Doporučení Evropské komise by se mohly vyhnout pouze v případě, shromáždí-li na svou stranu dostatečný počet členských států.

Po vydání posledního varování by státy dostaly ještě šanci na přijetí rozpočtových změn. Nápravu by však musely sjednat do jednoho měsíce. Poté by přišly ze strany Bruselu další kroky.

Pokud by Evropská komise takové varování vydala, mohly by jej členské státy anulovat pouze v případě, podaří-li se jim zajistit si podporu nadpoloviční většiny členských států eurozóny. V sedmnáctičlenné eurozóně by vláda musela získat devět hlasů.

Postihy za falšování

Celý balíček časově pokrývá dvě fáze: preventivní, jejíž součástí by bylo i vydání posledního varování, a nápravnou, která obsahuje uvalení finančních sankcí a jejich převod do formy úročených vkladů.

Šestibodový balíček reaguje také na nechvalně proslulou řeckou aféru, při níž vyšlo najevo, že země systematicky falšovala své statistiky a skutečné schodky veřejných rozpočtů a míra zadlužení byly daleko vyšší než ukazovala čísla. Vyjednavači se včera shodli, že součástí balíčku budou i sankce za záměrné upravování statistik. Řecký případ odstartoval před dvěma roky dluhovou krizi eurozóny.

Součástí materiálu jsou také návrhy, jejichž cílem je posílit dohled a kontrolu nad makroekonomickými nerovnováhami v rámci EU.

Ačkoli zástupci tří unijních institucí ve středu dospěli k předběžnému kompromisu, vyhráno ještě nemají. Hlasovat o něm musí ještě europoslanci. Přestože si dokument zřejmě potřebné hlasy získá, ne všichni návrh podporují. Obavy z přesouvání pravomocí z členských států na Brusel dali v minulosti najevo například čeští poslanci za ODS (EurActiv 7.7.2011). Parlament má o návrhu hlasovat v posledním zářijovém týdnu.