EU se může rozpadnout, varují Sánchez a Conte. Východ Evropy by z koronakrize mohl těžit

© Shutterstock

Podle Španělska a Itálie hrozí Evropské unii kvůli současné pandemii rozpad. Co se týká hospodářských dopadů krize, konkrétně země východní Evropy ji podle odhadů pocítí obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by z ní ale mohly těžit.

Kvůli koronavirové krizi se může rozpadnout Evropská unie, varovali dnes nezávisle na sobě premiéři Španělska a Itálie, Pedro Sánchez a Giuseppe Conte. Oba předsedové vlád se také domnívají, že jejich země jsou – co se týče epidemie covid-19 – z nejhoršího venku. Informovala o tom zahraniční média.

„EU je v nebezpečí, pokud nepřijme důrazná a solidární opatření,“ prohlásil dnes před španělským parlamentem Sánchez, který před téměř prázdnou dolní komorou vystoupil před hlasováním o prodloužení nouzového stavu v zemi.

Krize okolo koronaviru je podle italského premiéra Conteho „největší výzvou od druhé světové války“. Evropská unie se musí této výzvě postavit čelem, jinak hrozí, že jako projekt selže, uvedl dnes Conte v rozhovoru se stanicí BBC.

The Capitals: Koronabondy rozdělují eurozónu. Francie zvažuje vytvoření „dluhopisového klubu“

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Itálie i Španělsko společně s některými dalšími státy Unie, které platí eurem, prosazují vydání takzvaných koronavirových dluhopisů. Těmi by chtěli financovat opatření související s epidemií koronaviru a také pomoc státům eurozóny s oživením jejich ekonomiky.

Španělsko a Itálie patří mezi koronavirem nejhůře zasažené země na světě. Podle středeční bilance ve Španělsku nemoci podlehlo přes 14 500 lidí, nákaza se potvrdila u více než 146 000 osob. V Itálii je nakažených přes 139 000 lidí, více než 17 600 lidí zemřelo.

„Oheň začínáme mít pod kontrolou … Tato válka proti koronaviru bude plným vítězstvím,“ domnívá se však Sánchez, podle kterého se epidemie brzy začne chýlit ke konci. Data ohledně koronaviru jsou podle předsedy vlády v posledních dnech povzbudivá, informoval deník El País.

„Odborníci potvrdili, že křivka začíná klesat,“ řekl Conte s odkazem na statistiky, podle kterých se v posledních dnech v Itálii projevuje příznivý trend klesajícího počtu nově nakažených i mrtvých. „Věříme, že pokud budeme takto pokračovat, dostaneme se z nejhoršího,“ dodal italský premiér.

Jak zachránit evropskou ekonomiku? Země eurozóny se na tom zatím neshodly

Ministři financí zemí eurozóny se neshodli na podobě záchranného plánu pro evropskou ekonomiku postiženou dopady koronavirové pandemie. Kompromisní návrh odmítá Itálie trvající na koronabondech a Nizozemí. Země se neshodnou ani na úvěrech z ESM. 

Východní Evropa by z koronaviru mohla těžit, píše Handelsblatt

Krize způsobená šířením koronaviru zasáhne hospodářství zemí východní Evropy obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by ale východoevropské ekonomiky mohly mít ze současné krize prospěch. Předpokládá se totiž, že až krize odezní, zkrátí se dodavatelské řetězce a do regionu by se mohly přemístit asijské výrobní továrny. Z toho by podle německého hospodářského deníku Handelsblatt mohl těžit i německý export.

Podle vídeňského institutu pro hospodářské srovnávání utrpí východní Evropa dopady koronaviru více, než když ji zasáhla finanční krize. Region podle jeho odhadu čeká hluboká recese. Banka Goldman Sachs předpokládá, že se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky sníží o pět procent a ekonomika Polska, kterému se jako jediné evropské zemi podařilo projít světovou finanční krizí z přelomu let 2008 a 2009 bez recese, oslabí o 3,5 procenta.

Očekávaný pokles hospodářského výkonu východní Evropy je podle listu nepříjemnou zprávou i pro Německo, jehož objem vzájemného obchodu se zeměmi Visegrádské čtyřky loni dosáhl 303 miliard eur (8,2 bilionu Kč). To je více než objem zboží, které si Německo vyměnilo s Čínou (205,7 miliardy eur) a se Spojenými státy (190,1 miliardy eur). Po započtení všech zemí východní Evropy činil objem vzájemného obchodu 453,7 miliardy eur, což představuje pětinu celkového zahraničního obchodu Německa.

Velké problémy v regionu způsobilo podle Handelsblattu uzavření automobilových továren v Německu, těžkosti pendlerů a dlouhé fronty na hranicích. Některé země, například Bulharsko a Rumunsko, pak trpí drastickým poklesem peněžních zásilek přicházejících od krajanů zaměstnaných v zahraničí, kteří ale teď přišli o práci. Na některé země má tvrdý dopad i prudký pokles turistiky. Nižší příjmy Východoevropanů se podle listu už nyní projevují v podobě slabší kupní síly, a postihují tak i německý export.

Pendleři a firmy vysílající pracovníky zůstávají v nejistotě. Opatření se mají po Velikonocích opět změnit

Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc s téměř každým dnem mění.

Podle hospodářského sdružení Ostausschuss der Deutschen Wirtschaft (OA), které se zaměřuje na východní Evropu, se ale tato část Evropy bude po krizi těšit z velkých výhod. Z přesunu asijské výroby by mohla podle šéfa OA Michaela Harmse „těžit především východní Evropa, protože tyto země jsou velmi konkurenceschopné“. Dodal nicméně, že už nyní region vykazuje nedostatek pracovních sil a vyjádřil také obavy z protekcionismu.

Především Maďarsko se snaží přimět zahraniční investory k platbám do záchranného fondu. Podle Harmse by se ale hospodářské zájmy neměly ocitnout příliš daleko za zájmy bezpečnostními.

Ve východní Evropě bude podle šéfa OA přesto po krizi „mnohem rychleji možné vydat se opět směrem vzhůru“. Řidiči kamionů se tam totiž na rozdíl od severní Itálie nebudou zdráhat jezdit, řekl Harms.

Koronakrize může EU zefektivnit, ale také snížit její význam v očích států

Koronavirová krize je zkouškou, na kterou nebyl připravený téměř nikdo. Jejím dopadům se patrně nevyhne ani samotné fungování Evropské unie do budoucna. Možných scénářů je více.