EU se k uznání nezávislosti Kosova staví stále nejednotně

Dmitrij Rupel - slovinský ministr zahraničí; zdroj: Slovinské předsednictví.

Ministrům zahraničí se během včerejší schůzky nepodařilo nalézt společný postoj k jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova. Nejhlasitěji proti nezávislosti vystoupilo Španělsko, které se obává, že se tento akt stane nebezpečným precedentem pro separatistické regiony uvnitř jeho hranic.

Souvislosti:

Po letech neúspěšných jednání o budoucím statusu Kosova na půdě OSN oznámila provincie v neděli 17. února 2008 nezávislost na Srbsku.

Témata:

Podle očekávání včera čtyři velké členské země EU – Německo, Francie, Velká Británie a Itálie – oznámily, že mají v úmyslu uznat vyhlášení samostatného státu etnických Albánců, který se tak stane šestou zemí, která vznikla na troskách bývalé Jugoslávie. V téže době uznal oficiálně Kosovo také Washington.

Španělsko se během jednání v Radě ministrů ostře postavilo proti společnému uznání Kosova Evropskou unií. Madrid je přesvědčen, že kosovská nezávislost zakládá nebezpečný precedent, kterého by mohly zneužít další separatistické regiony včetně Baskicka, Katalánska a Galície.

Společné usnesení ministrů se proto nese v měkkém diplomatickém tónu. Píše se v něm, že se „členské státy o svém vztahu ke Kosovu rozhodnou v souladu s národní praxí a mezinárodním právem“. Na žádost Španělska konečné znění společného prohlášení neobsahuje slova „nezávislost“ ani „uznání“.

Španělský diplomat v Bruselu uvedl, že znění společného usnesení má uspokojit „spíše domácí (španělskou) veřejnost než nás v Bruselu“.

Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Bulharsko se v souladu s tím, co prohlašovaly již před setkáním ministrů, připojily k postoji Španělska. Všechny se postavily proti uznání nezávislosti.

Většina členských států počítá s uznáním kosovské nezávislosti a očekává se, že během následujících týdnů alespoň 15 z nich oficiálně uzná vznik nového státu.

Česká republika si pro případné uznání ovšem klade dvě podmínky. V první řadě bude záviset na tom, zda samostatné Kosovo uzná většina členských zemí EU a pak bude záležet také na chování kosovské vlády. Novinářům to sdělil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

S cílem usnadnit uznání nového státu se ministři zahraničí shodli, že Kosovo představuje „případ sui generis“, který nezpochybňuje principy územní integrity uznávané Evropskou unií a nezakládá tudíž precedent.

Toto společné stanovisko, které se opírá o skutečnost, že se Kosovo v současné době nachází pod správou OSN, umožnila slovinskému ministrovi zahraničí Dmitriji Rupelovi, jehož země nyní předsedá EU prohlásit, že „Evropská unie opět prošla zkouškou jednoty“.

Stanoviska:

Ministr zahraničí Španělska, Miguel Angel Moratinos, uvedl: „Principy španělského postoje k možnému uznání Kosova jsou jasné… Jednostranné rozhodnutí neuznáme.“

Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner uvedl, že Rada EU dosáhla „vítězství, které je dobré pro všechny“. Srbové to „nemusí chápat jako prohru, neboť se mohou připojit k EU kdykoliv chtějí za předpokladu že budou respektovat své závazky“.

David Miliband, ministr zahraničí Velké Británie, se vyjádřil jasně: „Kosovo uznáme a chceme to učinit ještě během dnešního dne,“ prohlásil po setkání.

Podobně jednoznačně se vyjádřil i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Německo podle něj „Kosovo uzná brzy“.

Prozatímní italský ministr Massimo D’Alema uvedl, že Itálie „Kosovo uzná ve středu“.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podle ČTK novinářům sdělil: „Nechci stanovit žádné datum. Uznám to, jakmile uvidím, že valná většina evropských států je již uznala, a za druhé uvidím, že chování kosovských autorit je takové, že za to můžu s dobrým svědomím nést zodpovědnost“.

„Současná situace je pro Srbsko obtížná, ale věřím, že občané budou s dychtivostí hledět do budoucna,“ uvedl komisař pro rozšiřování Olli Rehn, který zopakoval, že stále platí podmínky pro podpis přechodné dohody s Bělehradem, která se může stát dalším kamenem na cestě k členství v Evropské unii.

Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering zdůraznil, že nezávislost Kosova vyjadřuje „vůli občanů“.

V tiskové zprávě Severoatlantická aliance (NATO) uvedla, že „po vyhlášení nezávislosti Kosova NATO potvrzuje, že jednotky KFOR zůstanou i na dále v Kosovu na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244, s níž vyjádřili souhlas ministři zahraničí v prosinci 2007, za předpokladu, že se Rada bezpečnosti OSN nerozhodne jinak“.

V Evropském parlamentu poslanci z Evropské strany lidové – Evropští demokraté (EPP-ED) vyzvali Kosovo k zodpovědnému chování a zdůraznili, že „zvláštní pozornost bude věnována plnému dodržování práv menšin“.

Další kroky:

  • 20. února 2008 se bude Evropský parlament Kosovem zabývat na svém plenárním zasedání.
  • Červen 2008: Mise EU-LEX by měla být plně akceschopná.