EU se dohodla na záchranném balíčku pro Irsko

zdroj: Evropská komise.

Unijní ministři včera (28. listopadu) na svém mimořádném zasedání schválili záchrannou půjčku pro Irsko, které se zmítá ve finanční krizi. Půjčka dosáhne částky 85 miliard euro. Ministři také diskutovali podobu permanentního záchranného mechanismu, který by byl aktivován v případě reprízy řeckého a irského scénáře.

Ministři financí eurozóny se ještě včera dohodli s Irskem na podobě záchranného balíčku, který má Dublinu pomoci vyléčit finanční sektor a veřejné finance a odvrátit tak krizi jednotné měny eura. Irsko je po Řecku, které Unie společně s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zachraňovala před půl rokem, druhým státem, kterému mezinárodní společenství pomůže překonat obtíže.

Podrobný rozpis záchranného balíčku načrtli ministři financí 16 zemí, které platí eurem, přesně týden poté, co o něj po prvotním odmítání požádala irská vláda (EurActiv 22.11.2010). Snažili se, aby vše leželo na stole před tím, než se v pondělí ráno otevřou burzy.

„Dohoda je pro naši zemi a občany nezbytná. Konečný plán představuje pro Irsko to nejlepší dosažitelné řešení,“ komentoval přiklepnutí půjčky irský premiér Brian Cowen.

A co vlastně ministři s irskými úřady dojednali? Celková výše záchranné pomoci se vyšplhá na 85 miliard eur, což po přepočtu činí přibližně 2,1 bilionu Kč. Náprava škod na finančních trzích spolkne 35 miliard, z čehož asi 10 miliard bude představovat okamžitou injekci, zbytek balíčku mohou Irové využít na ozdravení veřejných financí. Brusel také prodloužil Irsku lhůtu na sražení obrovského rozpočtového deficitu, který letos přesáhne rekordních 30 % HDP, na 3 %, jak požadují unijní pravidla, o jeden rok, tj. do roku 2015 (EurActiv 25.11.2010).

Kromě Evropské unie, která se bude na balíčku podílet 45 miliardami eur ze záchranného fondu eurozóny a od Evropské komise, se do pomoci zapojí i MMF, jenž Dublinu půjčí zhruba 22,5 miliard eur.

Do půjčky, za níž stojí Brusel, je započítána i pomoc (formou bilaterálních půjček), kterou přislíbily nečlenské země eurozóny – Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Podle informací serveru European Voice Britové Irsku zapůjčí 4,8 miliard eur, Švédové 598 milionů a Dánsko 393 milionů. Důvodem je přítomnost britského kapitálu v celé řadě irských bank a vzájemná provázanost finančních trhů.

Stranou nezůstane ani samotné Irsko. Premiér Cowen se zavázal, že jeho země uvolní na záchranu bank 17,5 miliard ze státního rozpočtu a rezerv v penzijním systému.

Levněji než trhy, dráž než Řecko

„Ministři se shodli s Evropskou komisí i centrální bankou, že půjčka, která směřuje do Irska, pomůže zajistit stabilitu v eurozóně i v Evropské unii jako takové,“ nechal se po nedělní schůzce na ministerské úrovni slyšet šéf eurozóny a zároveň lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Podmínky, které musí Irsko splnit, aby na nabízenou pomocnou ruku od mezinárodního společenství dosáhlo, budou dojednány na další schůzce ministrů financí členských zemí EU, jež se bude konat 6.-7. prosince.

Zatím není například jisté, za kolik si Irové budou půjčovat. Podle eurokomisaře pro hospodářskou politiku a měnové záležitosti Olliho Rehna se bude úrok pohybovat kolem 6 % (asi 5,83 %). Ač se jedná o vyšší úrok, než za jaký byla půjčka poskytnuta Řecku, pořád to představuje nižší částku, než kterou by musel Dublin zaplatit v případě, že by si půjčil od finančních trhů.

Tento fakt uznal i premiér Cowen. „Tyto půjčky nám přinesou finanční prostředky, o které jsme stejně měli v úmyslu požádat na mezinárodních trzích. Nyní nám budou k dispozici za mnohem nižší úrok, než za který bychom si je na těchto trzích půjčili.“

Pomoc přijde i od Čechů 

Ruku k záchrannému dílu přidá i Česka republika. Podle náměstka ministra financí Tomáše Zídka, který se nedělních jednání účastnil, se Praha zaručí za 6,7 miliard korun, které do Irska přitečou ze zdrojů Evropské unie, konkrétně pak z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM; z angl. European Financial Stabilisation Mechanism).  

„Česká republika ručí nesplacenou rezervou do evropského rozpočtu a ta výše je odhadována na 6,7 miliardy korun. To znamená, že kdyby do doby ukončení pomoci Irsko nesplatilo to, co mu evropský rozpočet v rámci toho nástroje půjčí, tak by Česká republika musela uhradit do evropského rozpočtu více než dnes o 6,7 miliardy korun,“ vysvětlil pro ČTK Zídek. 

Pokud se tak stane, podle náměstka se ze strany České republiky neočekávají žádné zádrhely – příspěvek nebude muset schvalovat parlament ani vláda, jelikož vše již proběhlo za úřadování premiéra Jana Fischera. „My bychom samozřejmě neměli mít problém se systémem solidarity v rámci celé Evropské unie. Ten nástroj jsme na jaře schválili a souhlasíme s tím,“ dodal náměstek.

Další podíl na záchranném mechanismu, který by stál nad rámcem členství České republiky v EU a MMF, odmítl ministr financí Miroslav Kalousek. „Českou pozici vláda uzavře nejpozději do 7. prosince, já jsem k tomu velice zdrženlivý. Nemyslím, že by se Česko mělo podílet na záchranném mechanismu,“ uvedl Kalousek (citovaný Hospodářskými novinami).

Krizový mechanismus bude

Kromě okamžité pomoci zadluženému Irsku jednali ministři financí členských zemí a eurozóny také o podobě permanentního krizového mechanismu, který by v případě potřeby hodil záchranné laso dalším státům, jež by se topily ve finančních potížích. V této souvislosti se nejčastěji skloňuje Portugalsko a Španělsko a poslední dny se spekuluje i o jednom z nejstarších členských států EU Belgii.

V EU sice záchranný mechanismus již existuje, ale jeho platnost vyprší v roce 2013. Německo, ke kterému se vzápětí přidala i Francie, proto začalo požadovat, aby Unie pomalu ale jistě začala pracovat na lepším a hlavně stálém mechanismu (bližší informace například EurActiv 26.10.2010).

Včerejší ministerské setkání přineslo první výsledky. Hlavní otázkou, kterou ministři diskutovali, bylo, jak do celého systému zapojit i soukromé investory, jež zakoupí dluhopisy postiženého státu, tak, aby i oni pocítili jeho bankrot. S touto myšlenkou přišlo Německo, které opět podpořila Francie a stejně tak Evropská komise a Evropská centrální banka.

Podle prvních zpráv nebude systém fungovat vždy automaticky stejně, ale bude ušit na míru jednotlivého státu. Kritici ale poukazují na to, že tento způsob nemusí být objektivní, protože zvyšuje riziko zákulisních politických machinací. Berlín proto prosadil poměrně přísná pravidla, která jsou inspirovaná systémem, který platí v MMF.

Plán byl zatím představen jen ve velmi hrubých rysech a ministři financí se k němu vyjádří na svém prosincovém zasedání.