EU oslaví 50. výročí

Jak se představitelé členských států EU připravují na oslavy 50. výročí podepsání Římských smluv, na poslední chvíli se objevil nesouhlas s Berlínskou deklarací popisující hlavní úspěchy EU a budoucí perspektivy.

Souvislosti:

Oslavy by měly vyvrcholit podpisem Berlínské deklarace, která se zabývá historickými úspěchy Evropské unie ve vztahu ke svobodě, prosperitě a solidaritě. Dále se věnuje základním principům jako je rovné postavení členských zemí, transparentnost a subsidiarita. Ve třetí části textu je pozornost věnována společným hodnotám, na kterých je EU založena jako nedotknutelnost lidských práv. Poslední kapitola se zabývá výzvami a výhledem do budoucna. Zejména se jedná o boj proti klimatickým změnám, zahraniční a bezpečnostní politiku, vnitřní bezpečnost, občanské svobody a sociálně odpovědnou společnost.

Témata:

Tolik diskutovaný text byl pečlivě připravován německým předsednictvím, a to na základě neveřejných konzultací mezi Německem a jednotlivými členskými státy a institucemi EU.

Ovšem několik dnů před oficiálním podpisem deklarace představitelé české vlády a prezident kritizovali netransparentnost jednání o konceptu deklarace.

Jedním z nejspornějších bodů je zmínka o evropské ústavní smlouvě v části, která se věnuje budoucím výzvám. Díky velké kritice členských zemí jako Spojené království a Polsko byl odkaz na ústavní smlouvu z deklarace vypuštěn. Místo toho bude pravděpodobně deklarace odkazovat na „smlouvu“, nebo obecněji na „institucionální reformu“.

Další diskuse se týkala toho, zda v textu zmínit mezi úspěchy EU také zavedení eura a rozšíření Unie. Spojené království nakonec souhlasilo se zmínkou o evropské společné měně navzdory tomu, že ne všechny členské země EU se na tomto projektu podílejí.

Názor na rozšíření Unie a především na její budoucí rozšiřování členské země EU hluboce rozděluje. Některé země jako Spojené království další rozšíření Unie podporují, zatímco pro jiné – zejména pro Francii a Nizozemsko – to znamená velký problém, neboť otázka rozšíření EU hrála roli v odmítnutí evropské ústavní smlouvy v referendech před dvěma lety.

V textu deklarace nebude také žádná zmínka o židovsko-křesťanských kořenech, protože to bylo zcela nepřijatelné pro sekulární země.

Podle zdrojů z Evropské komise se v textu objeví odkaz na rok 2009 jako konečný termín pro institucionální reformu, aniž by bylo blíže vysvětleno, jakou podobu by tato reforma měla mít. Německé předsednictví zdůraznilo, že EU by měla mít novou smlouvu, která by byla odsouhlasena a ratifikována před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009.

Deklarace bude podepsána předsedou Komise, Parlamentu a Rady.

Stanoviska:

Kontaktní skupina občanské společnosti EU prohlásila, že „jestliže představitelé členských zemí EU chtějí znovu nabýt důvěry u svých občanů, musí zrušit mezeru mezi záměrem a akcí“.

Přátelé Země požadovali zrušení Smlouvy o Euratomu, která byla také podepsána v roce 1957, protože podle jejich názoru Euratom je „zastaralou smlouvou“ a je tedy „nepřiměřené dát preferenční finanční podporu drahému a nebezpečnému zdroji energie“.

Předseda BusinessEurope Ernest-Antoine Seillière zdůraznil, že institucionální reforma EU „není tak těžkým cílem“ a vyzdvihl, že vlády jsou odpovědné za to, aby se o to staraly, protože „bez ní, nebude žádná budoucnost“.

Předseda EPP-ED Joseph Daul řekl: „Hájení našich hodnot, podpora svobod, ale také garance bezpečnosti jsou názory, které nás vždy udržovaly jednotnými.“

Martin Schulz, předseda evropských socialistů (PES), prohlásil, že Berlínská deklarace musí přispět k přeměně úspěchu Evropy v konkrétní akce v budoucnu.

Další kroky:

Berlínská deklarace by měla být podepsána 25. března 2007. Německé předsednictví chce na červnovém summitu EU předložit cestovní mapu pro novou ústavní smlouvu.