EU je podle bruselských úředníků v „permanentní krizi“

Zdroj: Evropská komise.

Zaměstnanci Evropské komise nevěří v úspěch řady evropských politik a nelíbí se jim směr, jakým se evropská integrace ubírá v posledních deseti letech. Zhruba 63 % dotázaných částečně nebo zcela souhlasí s tvrzením, že se „evropský model ocitl v permanentní krizi“.

Z průzkumu, který provedl středolevicový think-tank Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS) mezi 231 zaměstnanci Komise, dále vyplývá, že s vývojem evropské integrace za posledních deset let je spokojeno pouze 22 % dotázaných. 43 % naproti tomu zastává názor, že se vyvíjela negativně.

Skeptičtí jsou úředníci také k Lisabonské smlouvě, která vstoupila v platnost v prosinci 2009. Pouze 24 % respondentů si myslí, že smlouva má „zásadní a pozitivní vliv“.

Podobný obrázek se nabízí i u další vlajkové lodi EU, evropské hospodářské strategie Evropa 2020. Jen 25 % dotázaných úředníků si myslí, že bude úspěšnější než její předchůdkyně, Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost.

Nutno dodat, že průzkum proběhl v době velké hospodářské a politické nejistoty, kdy se některé základní prvky evropské integrace jako jsou eurozóna či schengenský prostor bez hranic otřásají v základech.

Chce to někoho charismatičtějšího

Na otázku co dělat s protievropskými náladami úředníci Komise nejčastěji odpovídali, že za evropský projekt se musí postavit především vlády členských zemí.

S tímto tvrzením souhlasilo 84 % dotázaných. S výjimkou Polska, které k 1. červenci 2011 převzalo předsednictví v Radě EU, vlády evropskou integraci v uplynulých letech příliš neobhajovaly.

Podle bývalého italského premiéra a současného prezidenta FEPSu Massima d’Alemy výsledky průzkumu ukazují, že unijní úředníci trpí pocitem bezmoci. V tiskovém prohlášení d’Alema uvedl, že úředníci mají zřejmě pocit, že moc mají v rukou členské státy a „evropské instituce, které by tuto roli měly hrát“ jsou v tomto ohledu slabé.

69 % respondentů dále uvedlo, že by v čele EU měly stát charismatičtější osobnosti. Tento názor patrně vychází z toho, že do vedoucích pozic členské státy EU zvolily relativně neznámé osobnosti. Prvním stálým předsedou Evropské rady je bývalý belgický premiér Herman Van Rompuy a vysokou představitelkou pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku bývalá komisařka pro obchod, baronka Catherine Ashton.

Kdo za to může

A jak si evropští úředníci vysvětlují, že evropský projekt ztrácí podporu u velké části evropské veřejnosti? 40 % jako důvod uvedlo nacionalismus, rozšiřování Unie, hospodářskou recesi, ztrátu důvěry v politiky, ale také malý počet evropských projektů, kterým by občané mohli snadno porozumět.

Úsporné balíčky, které EU naordinovala některým členským zemím, podle úředníků neměly na to, jak občané evropský projekt vnímají, příliš velký vliv (pouze 26 % dotázaných si myslí opak). A to i přesto, že vlády v zemích, které musely v uplynulém roce jednat se zástupci EU a MMF o záchranných balíčcích a reformních programech, u veřejnosti ztratily podporu.

Z listopadového průzkumu Eurobarometru přitom vyplynulo, že poté, co se EU vloni shodla na poskytnutí pomoci Řecku, důvěra vůči EU v zemi výrazně poklesla. Evropské komisi podle tehdejšího průzkumu nedůvěřovalo 64 % Řeků, Evropské centrální bance 65 % a 71 % dotázaných uvedlo, že EU se nepodařilo hospodářskou krizi „účinně“ zvládnout.

Ze všech členských zemí měli u těchto otázek s největší pravděpodobností negativní názor právě Řekové.