EU chce být lídrem v ochraně lidských práv. Bude usilovat o globální zákaz trestu smrti

© Shutterstock

Jaké jsou unijní priority na poli lidských práv? Vymýcení trestu smrti, ochrana lidských práv tváří tvář současným environmentálním a digitálním výzvám a efektivnější reakce díky hlasování kvalifikovanou většinou.

Ochrana a posílení postavení jednotlivců, budování demokratických společností, podpora globálního systému lidských práv a demokracie, využití příležitostí a řešení výzev spojených s využíváním nových technologií a dosahování výsledků prostřednictvím spolupráce. To je pět klíčových oblastí činnosti na poli lidských práv a demokracie, na které se Unie v příštích pěti letech zaměří.

Politickou mapu priorit, Akční plán pro lidská práva a demokracii pro roky 2020-2024 z dílny Evropské komise, musí ještě schválit Rada. Unie podle plánu aspiruje na posílení svého globálního vlivu a chce se stát lídrem na poli ochrany lidských práv. Komise v plánu klade důraz také na zákaz diskriminace, příležitosti a rizika nových technologií, ochranu práv pracovníků a prosazování ochrany lidských práv v partnerských zemích Unie.

Akční plán může pomoci například organizaci Člověk v tísni, a to na poli veřejné diplomacie a advokacie, protože „potvrzuje, že se EU bude nadále snažit plnit roli jednoho z globálních lídrů prosazujících lidská práva a demokracii na multilaterálních a regionálních fórech,“ uvedla pro EURACTIV.cz organizace. Podle ní ale zůstává otázkou, do jaké míry budou tuto snahu podporovat jednotlivé členské státy.

Rozhodování EU v oblasti lidských práv a demokracie by mohl zefektivnit návrh Evropské komise a vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella. Ten navrhuje, aby se v otázkách spadajících do akčního plánu rozhodovalo  v rámci Rady kvalifikovanou většinou.

Plán by také mohl vést k vytyčení jasných závazků členských států. V roce 2018 sdružení lidskoprávních neziskových organizací na unijní úrovni (HRDN), jehož členem je například organizace Amnesty International, vypracovalo analýzu, ze které vyplývá, že členské státy nedostatečně implementují některé lidskoprávní iniciativy EU.

„Máme-li společně čelit výzvám, potřebujeme odvahu a ambice. Navrhujeme ambiciózní plán obrany lidských práv a demokracie na celém světě, a to s rychlejším a účinnějším využitím všech našich zdrojů,“ uvedl při představení plánu Borrell.

Unijní podpora demokracie zemí Východního partnerství je důležitá. Do budoucna se má zaměřit na justici

EU podporuje rozvoj demokracie a vlády práva v šesti zemích Východního partnerství prostřednictvím několika finančních nástrojů a podpůrných aktivit. Největší pokrok je znát na Ukrajině. Konkrétně Česko je lídrem v rozvoji místních samospráv.

EU a Evropská úmluva o ochraně lidských práv

Borrell při představování plánu zmínil i současnou koronavirovou krizi, která podle něj  představuje pro ochranu lidských práv výzvu a otestuje fungování evropských demokracií.

Právě v reakci na koronavirovou krizi se některé evropské země (z EU např. Rumunsko, Bulharsko, Estonsko a Lotyšsko) rozhodly odstoupit od závazků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv Rady Evropy. Podle článku 15 úmluvy tak mohou učinit v „případě války nebo jiného veřejného ohrožení státní existence“.

Někteří europoslanci nad jejich rozhodnutím ale vyjádřili znepokojení. Rumunská europoslankyně Ramona Strugariuová (RE) kroky těchto zemí označila jako „nebezpečný precedent“ a „chabý politický signál“.

V době nouzových stavů a koronavirových opatření se tedy objevují obavy ohledně přiměřenosti státních restrikcí, které by mohly jít proti demokratickým a lidskoprávním hodnotám. Podle mluvčího Rady Evropy Daniela Holtgena navíc Evropská úmluva umožňuje uplatnění výjimek v mimořádných situacích, jakou je například současná globální pandemie, aniž by státy musely přistoupit k aktivaci zmíněného článku 15.

V této souvislosti se nabízí připomenout, že Evropská unie se přijetím Lisabonské smlouvy před více než deseti lety zavázala, že jako aktér k Úmluvě přistoupí. Dodnes se tak ale nestalo. V roce 2014 se totiž k přistoupení k Úmluvě vyjádřil negativně Soudní dvůr EU, který se zabýval její slučitelností s unijním právním rámcem. V současné době se jedná o novém řešení přistoupení Unie k Úmluvě, nový akční plán se však této otázce nevěnuje.

Soudní dvůr EU jako klíčový hráč evropské integrace

Soudní dvůr EU (SDEU) ovlivňuje životy Evropanů více, než by se mohlo na první pohled zdát. Ročně řeší až 1600 případů, čímž převyšuje kterýkoli národní soud. 

Konec trestu smrti a mučení

Letošní plán navazuje na aktivity toho minulého z roku 2015, otevírá ale některé nové otázky a přichází s několika ambiciózními cíli. Jedním z nich je globální vymýcení trestu smrti a mučení.

Podle letošního reportu Amnesty Inernational je trest smrti zrušen ve více než polovině zemí světa a pouze 20 zemí je zodpovědných za všechny zdokumentované popravy ve světě. Počet poprav ve světě se snížil o 5 % a dosáhl tak nejnižší úrovně za 10 let. Zároveň ale došlo k prudkému nárůstu poprav v Saúdské Arábii, Iráku, Jižním Súdánu a Jemenu. K největšímu počtu poprav dochází v Číně, která je tají, podle odhadů se ale jedná o tisíce usmrcení ročně.

„I země, které nejsilněji zastávají trest smrti, mají potíže s obhajobou jeho použití a dávají přednost utajení. Mnohé z nich vyvíjí veškeré úsilí, aby utajily, jak ho používají, protože ví, že by před mezinárodním drobnohledem neobstály,“ vysvětlila ředitelka Amnesty International pro výzkum a advokacii Clare Algarová.

Frontex toleruje násilné zacházení s migranty, tvrdí investigativní novináři

Podle investigativního dokumentu německých a britských médií a německé neziskové organizace využívá pohraniční stráž některých států slzný plyn, psy i sedativa na to, aby pacifikovala a deportovala migranty, mezi kterými jsou údajně i nezletilí. Stejné praktiky má využívat i Frontex.

Svět se podle Amnesty International blíží ke globálnímu zákazu, některé státy ale bohužel usilují o jeho znovuzavedení. Pozitivní trend však přetrvává. „Je potřeba, aby byl na poslední státy, které vykonávají popravy, vyvíjen mezinárodní tlak, abychom s touto nelidskou praktikou mohli skončit jednou provždy,“ řekla Algarová.

Z akčního plánu přitom vyplývá, že právě EU je odhodlána tento tlak vyvíjet. Bude totiž „usilovat o globální zákaz trestu smrti“. V případě zemí, které jej dosud uplatňují, chce dosáhnout nejprve vyhlášení moratoria na výkon poprav jako „prvního kroku“ k úplnému zákazu. Stejný cíl vytyčuje plán i v případě mučení.

Klimatická změna a digitalizace

Do centra pozornosti se v novém plánu dostaly otázky klimatické změny a nových technologií, které vzhledem k politice zelené a digitální transformace nové Komise nejsou velkým překvapením.

Komise chce podporovat opatření, která by řešila dopad klimatických změn na lidská práva, jako je například právo na život nebo vodu. V této souvislosti zmiňuje problematiku tzv. „klimatických uprchlíků“, kteří jsou nuceni opustit své domovy v důsledku klimatických změn. Cílem Komise je posílit linku mezi lidskými právy a životním prostředím v politických dialozích a v rámci vnější činnosti Unie.

Klimatických uprchlíků přibývá, nárok na ochranu ale nemají

S klimatickými změnami a důrazem na životní prostředí přichází i nový pojem klimatický uprchlík. Podle odhadů OSN jich bude do roku 2050 na 200 milionů. Nárok na ochranu ale nemají. Státy se nejdříve musejí shodnout na nové mezinárodní smlouvě. 

Akční plán v reakci na výzvy současné doby také upozorňuje na rizika, kterým mohou lidská práva čelit v souvislosti s novými technologiemi. Technologie na jedné straně přispívají k posilování lidských práv a k demokratizaci třeba tím, že usnadňují přístup k informacím. Na druhou stranu mohou být zneužívány k šíření cílených dezinformací a nenávistných projevů, čímž porušují soukromí a oslabují demokracii a lidská práva.

Komise také upozorňuje na zneužívání umělé inteligence. „Data a algoritmy mohou být zneužity k úmyslné či neúmyslné diskriminaci skupin či jednotlivců a posilovat tak sociální předsudky,“ stojí v akčním plánu.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

Posílení ochrany lidských práv skrze vnější činnost EU

Evropská unie mnohdy čelí kritice kvůli spolupráci se třetími zeměmi, které lidská práva narušují, a nepodniká dostatečné kroky k tomu, aby tomu zabránila. Podle sdružení HRDN této oblasti ale není dlouhodobě věnována dostatečná pozornost a akční plán by měl znovu potvrdit, že lidská práva jsou jádrem vztahů EU s třetími zeměmi včetně jejích strategických partnerů.

Podle plánu bude Unie lidskoprávní a demokratické hodnoty prosazovat ve „všech oblastech vnější činnosti“, které zahrnují například obchod, životní prostředí nebo rozvojovou politiku.

Dohoda EU-Vietnam myslí i na lidská práva, říká Zahradil. Situace se nezlepší, namítá Gregorová

Server EURACTIV.cz minulý týden informoval o kontroverzích, které doprovázejí obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Vietnamem. Proč se frakce Zelených pokouší dohodu torpédovat? Přinášíme další argumenty, které hovoří pro i proti nové dohodě.

V loňském roce ministři zahraničí EU podpořili usnesení Evropského parlamentu, které vyzývá k přijímání sankcí za porušování lidských práv. Připravovaná legislativa má umožnit trestání jednotlivců celosvětově. Borrell připustil, že EU by mohla na jeho základě sankcionovat například představitele Íránu za tvrdé potlačování demonstrací, a to bez ohledu na současné snahy EU zachránit jadernou dohodu s Teheránem.

Organizace Člověk v tísni iniciativy Unie v oblasti dodržování lidskoprávních a demokratických hodnot v rámci její vnější činnosti vítá. „Evropská komise a delegace EU pro nás představují důležité partnery v zemích, kde usilujeme o to, aby práva místních obyvatel byla dodržována a jejich životy zlepšeny,“ uvedla organizace.

EU chce sankcionovat porušování lidských práv ve světě po vzoru amerického Magnitského zákona

Evropská unie začne připravovat legislativu, která by umožnila přijímat sankce za porušování lidských práv proti jednotlivcům. Ode dneška bude mít EU také chodník slávy pro lidskoprávní aktivisty.