‚EU 2020‘: Silnější dohled na ekonomiky států

Evropská komise chce posílit koordinaci ekonomických politik všech 27 členských států. Chce totiž napojit fiskální stabilizační programy členských států na investice do oblastí jako výzkum, rozvoj a vzdělávání. Vyplývá to z pracovní verze strategie EU 2020, kterou má EurActiv k dispozici.

V návrhu desetileté hospodářské strategie EU 2020, která má být představena 3. března 2010, Evropská komise píše, že nyní roste vzájemná propojenost členských států EU, zvláště pak států eurozóny.

„Jak se v poslední době ukázalo, tak realizace reforem, nebo naopak strach z nich v jedné zemi ovlivní situaci ve všech ostatních,“ píše Komise. Naráží tím na současnou krizi řeckého rozpočtu, která zesílila spekulativní útoky na euro (EurActiv 17.2.2010).

Evropská unie podle dokumentu potvrdila svůj význam, když přijetím společné akce na stabilizaci bankovního systému a schválením Evropského plánu hospodářské obnovy čelila hospodářské krizi. Návrh strategie dále upozorňuje, že mimořádná opatření, která byla přijata během nejhlubší fáze hospodářské krize, by se měla postupně omezovat. To je podle Komise cesta k udržení finanční stability.

Většina zemí by podle textu měla začít své finance konsolidovat v roce 2011 s tím, že „proces snižování deficitu pod 3 % HDP by měl skončit do roku 2013.“

V nové strategii Komise navrhuje navázat stabilizační programy národních rozpočtů na oblasti, které táhnou ekonomický růst. Mezi tyto obory patří zejména „vzdělávání, výzkum, vývoj, inovace a investice do sítí“jako je například rozvoj vysokorychlostního internetu a propojení energetických sítí.

„Co potřebujeme, je strategie, která změní Evropskou unii na chytrou, zelenou a inkluzivní ekonomiku s vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. To je strategie EU 2020,“ píše Komise.

Pět klíčových cílů a devět zastřešujících iniciativ

Návrh strategie používá „tematický přístup“ k reformě a zaměřuje se na pět klíčových cílů, které se přizpůsobí specifickým podmínkám v jednotlivých státech.

  • Zvýšit zaměstnanost lidí ve věku 20-64 let ze současných 69 % nejméně na 75 %.
  • Zvýšit investice do výzkumu a vývoje ze současných 1,9 % HDP EU na 3 %.
  • Snížit emise CO2 o 20 % do roku 2020 a do stejné doby zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie na 20 %. Snížit spotřebu energie o 20 %.
  • Zvýšit podíl osob ve věku mezi 30 a 34 lety s ukončeným vysokoškolským vzděláním z 31 % na 40 % do roku 2020.
  • Snížit míru chudoby ze současných 17 % na zatím nespecifikovanou míru.

Některé z těchto cílů se neobjevily poprvé, protože byly obsaženy již v předchozím dlouhodobém hospodářském plánu – Lisabonské strategii. Další, například plán snížit emise CO2 a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, již byly členskými státy schváleny a v současnosti jsou již součástí právně závazných směrnic.

Vedle toho plán obsahuje také devět iniciativ – například evropskou „inovační unii“ nebo novou „průmyslovou politiku v době globalizace“.

Státní dohled“

Novinkou má být tzv. „státní dohled“ (country surveillance) na členské státy. Postupně by měla být přijata kontrolní schémata, která budou hodnotit programy fiskální stability a makroekonomická témata spojená růstem a konkurenceschopností. Toto hodnocení bude brát v úvahu konkrétní stav rozpočtů jednotlivých členských států.

„Abychom toho dosáhli, bude probíhat hodnocení a zpravování o strategii EU 2020 a o Paktu stability a růstu simultánně. Umožní nám to udržet návaznost prostředků a cílů,“ píše Komise.

Doporučení k různým opatřením a reformám pak můžou jednotlivé státy dostávat jednak v rámci Paktu stability a růstu, který je v eurozóně právně závazný, jednak v rámci národních fiskálních programů, které byly přijaty na základě Lisabonské strategie. To by byl lehčí postup (neboť Lisabonská strategie není právně závazná).

Členské státy pod kontrolou

Aby se již neopakoval neúspěch Lisabonské strategie, navrhuje Komise pevný dohled nad implementací na národních úrovních. Pokrok jednotlivých politik mají průběžně zkoumat lídři EU na pravidelných summitech. Komise zdůraznila, že na těchto setkáních bude hrát důležitou roli Evropská rada v čele s Hermanem Van Rompuyem.

„Na rozdíl od dnešní situace, kdy je Evropská rada v rozhodovacím procesu strategie až posledním hráčem, při samotné implementaci a realizaci textu bude mít díky zprávám a návrhům Komise vedoucí úlohu,“ píše Komise. Navíc získá větší slovo Evropský parlament a občanská společnost.

Zástupci vlád se budou muset na pěti cílech shodnout na březnovém summitu. Národní plány pak budou vypracovány do červnového summitu Rady. Diskuze o jednotlivých politikách (např. o výzkumu a vývoji) přijdou na řadu nejspíš na podzim.

Národní vlády pak budou muset přijmout plány „ušité jim na míru“ podle stupně rozvoje v oblasti výzkumu a investic. Vzhledem k příliš velkým rozdílům mezi nejvíce a nejméně vyspělými státy EU bylo zamítnuto, aby vznikl pouze jeden plán, platný pro všechny státy.