Estonsko ratifikovalo evropskou ústavu

Poslanci estonského parlamentu (Riigikogu) včera ve druhém čtení schválili evropskou ústavní smlouvu. Estonsko se tak stalo patnáctou členskou zemí EU, která dokument ratifikovala.

Souvislosti:

Estonská vláda v čele s premiérem Andrusem Ansipem v dubnu rozhodla o tom, že evropská ústavní smlouva bude předložena parlamentu k ratifikaci v květnu. Vláda Estonska je tvořena třemi stranami: Reformní stranou (Reformierakond), která prosazuje liberalizaci ekonomiky, Stranou středu (Keskerakond) pohybující se v levém středu a Lidovou unií (Rahvaliit) hájící zájmy zemědělského venkova. Od dubna 2005, kdy proběhly všeobecné volby do estonského parlamentu, disponují tyto strany většinou hlasů v jednokomorovém zákonodárném sboru.

Poprvé se poslanci evropské ústavní smlouvě věnovali v únoru tohoto roku. Pro ratifikaci dokumentu bylo nutné, aby evropská ústava byla schválena ve druhém čtení. Pro evropskou ústavu hlasovalo 73 poslanců. Celkem jich v parlamentu zasedá 101.

Témata:

Estonsko se připojilo ke čtrnácti členským zemím Evropské unie, které evropskou ústavní smlouvu schválily dříve. Ratifikací evropské ústavy by se měl dnes zabývat také finský parlament. Rozhodnout by měl podle dosavadních informací ještě tento týden.

Stanoviska:

Estonský premiér Andrus Ansip krátce po hlasování poděkoval poslancům za jejich rozhodnutí a uvedl: „Smlouva není pouhým právním dokumentem. Obsahuje také určité hodnoty: princip podporující demokracii, stát založený na základě práva, spolupráci mezi zeměmi a odlišnost kultur. … Ratifikací Smlouvy zakládající ústavu pro Evropu jsme potvrdili, že Estonsko se zaměřuje na ochranu a rozvoj těchto hodnot.“

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso je přesvědčen o tom, že evropská ústava by „učinila Unii demokratičtější a efektivnější“. Prohlásil „Nemůžeme ale zůstat ochromeni tím, že ještě nejsme s to dospět k východisku. Prioritou pro občany nejsou institucionální otázky, ale řešení starostí o práci a o životní úroveň. Je nutné propojit ideály se starostmi občanů, potřebujeme nejen Evropu projektů, ale i Evropu výsledků.“

Místopředseda Senátu ČR Jiří Liška k evropské ústavě v Bruselu pro ČTK uvedl, že „pokus sblížit státy Unie cestou společné ústavy se nepovedl a bylo by chybou ji v blízké době zkoušet oživit“. Stojí tedy na straně těch, kteří hovoří o zbytečnosti pokračování ratifikačního procesu evropské ústavní smlouvy, neboť tento dokument považují za mrtvý.

Další kroky:

Otázka dalšího osudu evropské ústavy by měla být předmětem jednání Evropské rady v červnu.