Zemědělské dotace mají být spravedlivější vůči nováčkům

Zemědělství řepka

Evropská komise včera představila dlouho očekávaný návrh reformy společné zemědělské politiky. Hlavní změnou, kterou přivítalo také Česko, má být spravedlivější nastavení dotací pro farmáře ze starých a nových členských zemí. Kritiku si naopak vysloužil návrh na zastropování plateb pro větší farmy. Ministr zemědělství Ivan Fuksa proti nim hodlá při jednáních v EU „razantně vystupovat“.

Dokument, v němž Evropská komise navrhuje ukončit stávající systém, který zvýhodňuje zemědělce ze starých členských zemí, se v České republice setkal s poměrně vřelým přijetím. Ostatně není divu, odstranění rozdílů v podmínkách pro zemědělce ze starých a nových členských států má vláda i ve svém programovém prohlášení a proti stavu, který čeští zemědělci vnímají jako nespravedlivý, vystupovaly i předešlé kabinety.

Návrh v praxi neznamená, že by český zemědělec dostával stejné dotace jako jeho německý kolega – při určování výše platby by se mělo přihlížet i k faktorům, jakými jsou tržní síla, produktivita nebo klimatické podmínky. Rozdíly mezi dotacemi, který oba farmáři dostávají, by se ale do budoucna měly snížit.

„Společná zemědělská politika nikdy v minulosti neměla ke krizi legitimity tak blízko jako nyní,“ prohlásil včera evropský komisař pro zemědělství Dacian Cioloş, který je sám původem Rumun.

Společnou zemědělskou politiku (SZP) je podle něj třeba změnit tak, aby lépe odpovídala tomu, co od ní společnost očekává. Konkrétněji, měla by být schopná zajistit dostatek potravin (potravinovou bezpečnost) a zároveň reagovat na změny klimatu.

Ústředním bodem celého návrhu je již zmíněná úprava kritérií, na jejichž základě se rozhoduje o výši zemědělských plateb tak, aby nediskriminovaly farmáře z nových členských zemí jakou je i Česká republika.

Současná kritéria Evropská komise včera označila za „dědictví minulosti“. Výše stávající podpory je totiž založena na objemu produkce ve starých členských zemí v letech 2000-2002. Jak před časem EurActivu vysvětlil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, česká referenční hodnota byla stanovena v dobách, kdy zemědělci neměli v důsledku transformace sektoru dostatek prostředků na nákup hnojiv a výnosy tudíž byly nižší než ve starých členských zemích. Právě výnosy byly ovšem pro určení výše dotace klíčové.

Platby v nových a starých členských zemích jsou díky těmto okolnostem propastně rozdílné. Zatímco řecký farmář zinkasuje 500 eur na hektar, zemědělec v Lotyšsku dostane na stejnou plochu pouze 100 eur. „Musíme to změnit a vytvořit mechanismus, který bude objektivnější a bude spravedlivější ke všem farmářům a členským zemím,“ píše se v prohlášení Evropské komise.

Jak již bylo řečeno, spravedlivější systém nemá znamenat srovnání výše dotací na stejnou úroveň. Každý zemědělec by měl podle Komise mít ale nárok na určitý minimální podíl průměrné sazby, která v současné době odpovídá 250 eurům na hektar.

Se zastropováním plateb nesouhlasíme

Zatímco návrhu na spravedlivější nastavení dotací farmářům z nových a starých členských zemí Česká republika tleská, další, který by znamenal omezení dotací pro větší farmy, ostře odmítá.

Evropská komise totiž recyklovala svůj dřívější návrh na finanční zvýhodnění malých farem, s nímž při jednání o tzv. health-checku SZP před dvěma lety narazila na odpor některých (převážně nových) členských zemí v čele s Německem a Českou republikou. Na jejich území (v případě Německa se to týká jeho východní části) se totiž v důsledku kolektivizace v dobách komunismu nachází především velké farmy, jichž by se zastropování plateb silně dotklo.

Zavedení stropu má podle Komise zabránit tomu, aby velké farmy z fondů odsály dotace na úkor menších zemědělců.

Ministr zemědělství Ivan Fuksa s tento pohled evidentně nesdílí a slibuje, že proti podobným návrhům bude při jednáních v EU vystupovat. „Budeme se stavět razantně proti jakýmkoli návrhům přímých plateb, které by omezovaly svobodné rozhodování zemědělců při koncentraci produkce nebo dokonce vedly k umělému štěpení podniků,“ uvedl ministr v tiskovém prohlášení.

Podpora diverzity v zemědělství

Za další velkou prioritu Komise označuje podporu rozmanitosti v zemědělství. Politika rozvoje venkova, která je součástí SZP, by podle jejích představ měla obsahovat „zelenou složku“.

Vedle dodržování dobrých zemědělských postupů, kterými je vyplácení dotací podmíněno již nyní, by zemědělci mohli získat podporu i na dodržování takových zemědělských postupů, jakými jsou například údržba zeleného pokryvu v zimních měsících (tento postup vede k obohacování půdy), střídání plodin nebo vytváření stálých pastvin. Komise chce nyní provést studii dopadů a na jejím základě určit, které aktivity by mohly v budoucnu získat podporu.

Dotace musí být podle Evropské komise založené na environmentálních kritériích. Podpora by měla být směřována na „aktivní zemědělce, kteří jí skutečně potřebují“.

Velký význam přikládá evropská exekutiva také místním trhům a přímým prodejům. „Malé farmy se nemusí kvůli efektivitě nutně zvětšovat,“ uvedl komisař pro zemědělství Dacian Cioloş. Menší zemědělci podle něj dokonce někdy reagují na poptávku na trhu lépe než velké farmy.

Tři alternativy

Ve svém sdělení Evropská komise představila tři alternativy budoucího vývoje společné zemědělské politiky. „Evropská komise se podle dosavadních signálů přiklání spíše k variantě číslo dvě, (…), která se obecně blíží prvotním úvahám diskutovaným na půdě Ministerstva zemědělství,“ dočteme se v tiskové zprávě zmíněného ministerstva.

A o kterých alternativách je řeč?

První varianta, označovaná též jako minimalistická, počítá se spravedlivějším rozdělením prostředků ve prospěch nových členských zemí a další postupnou orientací evropského zemědělství na plnění tzv. „nových výzev“. V této alternativě se nepočítá s žádnou změnou stávajícího systému přímých plateb.

Druhá (reformní) varianta rovněž obsahuje spravedlivější rozdělení dotací ve prospěch nových členských zemí. Jsou v ní obsažené i povinné dodatkové platby za plnění určitých ekologických kritérií a uvažuje se v ní o zavedení nového systému podpory malých farmářů. Vyplácení podpory má být více zaměřeno na plnění environmentálních a klimatických cílů.

Třetí (radikálnější) varianta počítá s úplným zrušením systému přímých plateb a jejich nahrazením platbami za plnění environmentálních a klimatických cílů.

Z konzultací, které se k tématu budoucnosti SZP odehrály v průběhu letošního roku, označily jako tři hlavní cíle příští zemědělské politiky potravinovou bezpečnost, ochranu životního prostředí a rozmanitost venkova.

Návrh Evropské komise prozatím nepočítá s konkrétní výší rozpočtu SZP – ta bude vycházet z výsledků debaty o celkovém rozpočtu po roce 2013. V současné době spolyká SZP přibližně 40 % výdajů evropského rozpočtu.