Domácí firmy mají obavy z evropské regulace CSR

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: twobee.

Evropská komise koncem loňského roku zveřejnila strategii, jejímž úkolem je podpořit odpovědně podnikající evropské firmy a tím i konkurenceschopnost ekonomiky. České firmy mají ale k návrhu výhrady. Stát by podle nich neměl udržitelné podnikání nijak regulovat a měl by jej pouze propagovat.

Odpovědné chování vůči životnímu prostředí, zaměstnancům, dodavatelům a prostředí, ve kterém firmy působí, musí být dobrovolné. Zástupci tuzemských podniků na včerejší konferenci v Senátu varovali, že přílišné angažmá státu v oblasti, která tradičně podléhá samoregulaci, konkurenceschopnost podniků nejenže nepodpoří, ale může jí i ohrozit.

„Snahy Evropské komise mohou být kontraproduktivní,“ říká Vladimíra Drbalová, která je ve Svazu průmyslu a dopravy odpovědná za vztahy s mezinárodními organizacemi a EU.

Opatření, jimiž chce Brusel podpořit odpovědné podnikání, podle ní „mohou zvýšit administrativní zátěž podniků a ohrozit jejich konkurenceschopnost.“

„Firmy se k intervenci státu, která by udržitelné podnikání podpořila, nekloní,“ uvedla Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost v odkazu na anketu, kterou sdružení provedlo ve spolupráci Svazem průmyslu mezi zhruba stovkou firem. Firmy podle ní dávají přednost samoregulaci a dobrovolně přijatým standardům na úrovni oborových asociací.

Evropská komise představila sdělení k „obnovené“ strategie pro společenskou odpovědnost podniků (CSR) vloni v říjnu. Jak název napovídá, není to poprvé, co se EU pokouší formulovat politiku, která by odpovědný přístup k podnikání podpořila.

Ovšem zatímco dosavadní politika se soustředila především na propagaci odpovědného podnikání, v novém materiálu Komise naznačuje aktivnější přístup. Přestože exekutiva v dokumentu firmám explicitně nic nenařizuje a dobrovolný přístup k CSR nadále uznává, zároveň dodává, že je třeba přistoupit k „doplňkové“ regulaci a vytvořit tak prostředí, které by podniky k odpovědnému podnikání „lépe motivovalo“.

Vytvoření nové strategie k společenské odpovědnosti firem zapadá i do širší evropské hospodářské strategie Evropa 2020 a Komise s její přípravou počítala i v Aktu o jednotném trhu z roku 2011. V odpovědném podnikání EU totiž vidí příležitost, jak mohou evropské firmy přispívat k udržitelnému růstu, tvorbě pracovních míst, sociální soudržnosti a vyšší konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

Příliš mnoho regulace?

Materiál ale mezi firmami budí obavy. Firmám se v první řadě nelíbí navrhovaná změna definice společensky odpovědného podnikání. Zatímco původně se v ní hovořilo pouze o dobrovolném přijetí odpovědného přístupu k podnikání vůči životnímu prostředí a společnosti, nově chce Komise CSR definovat jako „odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost“.

Podle Kalousové tím „strategie předjímá paušální odpovědnost podniků za společnost“ a společně s opatřeními, jako je plánované vytvoření sdílených evropských principů společenské odpovědnosti nebo tlak na zohledňování mezinárodních pokynů a norem, může v budoucnu firmám přinést náklady a ohrožení konkurenceschopnosti.

Návrh obsahuje i další kontroverzní opatření. Vyzývá například všechny velké evropské podniky, aby do roku 2014 při vytváření své politiky v oblasti CSR zohlednily zásady a pokyny definované na úrovni organizací, jako je OSN, OECD nebo ISO.

Komise počítá také s přijetím opatření proti tzv. „greenwashingu“. Některé firmy podle ní totiž v rámci marketingu svých produktů mohou zneužívat citlivosti spotřebitelů na informace o vlivu produktů na životní prostředí a poskytovat jim zavádějící informace. Podle evropské exekutivy může být podobné jednání v rozporu s legislativou o nekalých obchodních praktikách.

Stát by měl jít příkladem

Brusel zvažuje i větší angažovanost státu v případě zadávání veřejných zakázek – konkrétně v podobě „začlenění sociálních a environmentálních aspektů“ do zadávání veřejných zakázek. Vychází přitom z předpokladu, že odpovědně by se měly chovat nejen firmy, ale také veřejné instituce.

S tím souhlasí i Leoš Vrzalík z vedení společnosti Skanska. Role státu by podle něj měla spočívat v tom, že bude „fungovat jako vzor“. „Stát je velký zákazník, který si může diktovat určité podmínky a který by se měl nad tendry zamýšlet,“ uvedl. Stejně jako zástupci jiných podniků ale i on regulaci v oblasti CSR odmítá: „Stát by CSR regulovat neměl.“

Příležitost pro odpovědný byznys v ČR

Přestože si intervenci státu v oblasti společenské odpovědnosti české podniky nepřejí, materiál Evropské komise může podle nich zapůsobit na české prostředí pozitivně. Česká republika ani české podniky prozatím žádnou vizi ani priority v oblasti společenské odpovědnosti stanovené nemají. Tlak z Bruselu podle Pavlíny Kalousové představuje „novou příležitost k otevření diskuse, kudy by se CSR mělo v České republice ubírat“.

Strategie totiž mimo jiné nabádá členské státy EU k vytvoření specifických národních strategií či principů pro oblast CSR ve spolupráci s podniky a dalšími relevantními hráči.

„Přístup státu zatím neznáme, ale chceme o něm diskutovat,“ říká Kalousová. „Potřebujeme zdravý rámec pro odpovědné podnikání, například ve formě vhodné podpory. Nyní máme šanci zamyslet se, jak toto téma v České republice posunout.“