Dluhová krize útočí na Itálii

Silvio Berlusconi, italský premiér; zdroj: Rada EU.

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na dnešek svolal mimořádnou schůzku zástupců zemí eurozóny. Množí se totiž obavy, že se dluhová krize, která zatím sužovala především menší členské země EU, přelije také do Itálie, třetí největší evropské ekonomiky.

Schůzky se má zúčastnit prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet, předseda Eurogroup a lucemburský ministr financí Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a komisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn. Informovala o tom agentura Reuters v odkazu na tři zdroje z oficiálních míst.

Van Rompuyho mluvčí Dirk De Backer ale odmítl potvrdit, že by tématem schůzky mělo být možné ohrožení Itálie a neuvedl ani, o čem představitelé eurozóny mají jednat. „Je to jen koordinační schůzka, ne krizová,“ zdůraznil.

Dva zdroje ovšem agentuře Reuters sdělily, že na programu jednání bude právě situace v Itálii. Schůzku podle nich Van Rompuy svolal poté, co v pátek Itálii postihl velký výprodej jejích aktiv, což vyvolalo obavy, že by se Itálie, která má druhou největší míru zadlužení v poměru k velikosti své ekonomiky, mohla stát další obětí dluhové krize. Tématem schůzky má být podle zdrojů i druhý záchranný balíček pro Řecko.

Riziková prémie u italských vládních dluhopisů se splatností 10 let v pátek vzrostla na své historické maximum 5,28 %, což je podle některých finančních analytiků velmi blízko oblasti 5,5-5,7 %, kde by již mohl začít vznikat silný tlak na italské veřejné finance.

Také akcie největší italské banky Unicredit zaznamenaly v pátek pokles o 7,9 % a o 3,5 % se propadl hlavní index milánské burzy. Trhy se totiž obávají výsledků zátěžových testů, které mají být zveřejněny v pátek 15. července.

Tlak ze strany finančních trhů na Itálii roste nejen kvůli vysoké míře zadlužení a stagnující ekonomice, ale také kvůli obavám, aby premiér Silvio Berlusconi neodvolal svého ministra financí Giulia Tremontiho, který prosazuje rozpočtové škrty a snižování deficitu veřejných financí.

„O mnoho víc takových dnů jako byl pátek si už dovolit nemůžeme,“ uvedl zástupce ECB. „O Itálii jsme se hodně obávali“, dodal.

Dnešní setkání má předcházet původně naplánované schůzce 17 ministrů financí zemí eurozóny, která má řešit účast soukromých věřitelů v druhém záchranném balíčku pro Řecko a výsledky dalšího kola zátěžových testů evropských bank.

Trhy očekávají selhání Řecka

Řecko v současné době čerpá od EU a MMF pomoc v celkové výši 110 miliard eur. Dosud však nebylo schopné trhy přesvědčit o tom, že si s obrovským zadlužením dokáže poradit, a sílí proto přesvědčení, že nějaká forma státního bankrotu je v případě Řecka nevyhnutelná.

Příprava druhého záchranného balíčku, jehož objem může podle odhadů opět činit 110 miliard eur, podle zdrojů z eurozóny ovšem nepostupuje dostatečně rychle a nejistota se díky tomu šíří i do dalších potenciálně ohrožených zemí eurozóny.

„Musíme s tím během několika příštích týdnů pohnout. Nemůžeme čekat do srpna nebo do září, jak říká Německo. To je už příliš pozdě a trhy nám to spočítají,“ řekl v sobotu vysoce postavený zdroj z eurozóny agentuře Reuters.

Také Německo opakuje, že se chce na druhém záchranném balíčku dohodnout co nejrychleji, ale zatím stále není jasné, jak by se do pomoci měli zapojit soukromí investoři.

Německo, Nizozemsko, Rakousko a Finsko trvají na tom, že se do záchrany Řecka musejí zapojit také banky, pojišťovny a další soukromí držitelé řeckých vládních dluhopisů. Dosavadní jednání s Institutem mezinárodních financí (IIF), který sdružuje na 400 světových bank, ale zatím nepřinesla řešení, s nímž by souhlasily všechny strany.

V bodě nula

Dnešního jednání v Bruselu se má zúčastnit také výkonný ředitel IIF Charles Dallara. Vysoce postavený zdroj z eurozóny ale agentuře Reuters v pátek řekl, že při jednání se zástupci IIF zatím k žádnému pokroku nedošlo. Spíše naopak. Sám Dallara prý uvedl, že jednání jsou „blízko bodu nula“.

Zpočátku se jednalo o komplexním francouzském plánu, podle nějž by došlo ke konverzi řeckých dluhopisů soukromých věřitelů v objemu 30 miliard eur na nové obligace s tím, jak by končila splatnost starých. Zhruba polovina dluhopisů, jejichž splatnost má končit do roku 2014 by se takto přeměnila na dlouhodobý dluh a zhruba 20 % by se přesunulo do „záručního fondu“, který by obsahoval cenné papíry s ratingem AAA.

Tento plán se ovšem některým účastníkům jednání nezamlouval. Německo proto znovu oživilo svůj návrh, podle nějž by se řecké dluhopisy soukromým věřitelům vyměnily za nové, se splatností sedm let. Objevily se i návrhy, podle nichž by mělo dojít ke zpětnému odkupu řeckých obligací a jejich stažení z trhu.

Zpětný odkup by podle těchto návrhů mohl zajistit přímo záchranný fond eurozóny (EFSF), případně by mohl řecké vládě půjčit na zpětný odkup těchto obligací. K tomu by ovšem bylo podle citovaného zdroje z eurozóny třeba znovu upravit pravidla fungování EFSF, což by vyžadovalo souhlas národních parlamentů.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)