Diplomatická služba EU v plné parádě již v prosinci

Nová diplomatická služba bude fungovat od prosince 2010, tedy přesně rok poté, co začala platit Lisabonská smlouva. Definitivně o tom rozhodli ministři zahraničí členských zemí, kteří se včera (26. července) sešli v Bruselu. Nyní už zbývá dořešit pouze financování nového sboru a obsadit zbývající vysoké pozice.

Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky s konečnou platností rozhodli o tom, že obrovská mašinérie v podobě nové diplomatické služby EU, v celém názvu Evropská služba pro vnější činnosti (EEAS), se plně rozjede již za několik měsíců. Přesněji řečeno v prosinci letošního roku.

A není to náhodou, vloni v prosinci se totiž Evropská unie začala řídit novou Lisabonskou smlouvou, která mj. počítá i se zavedením zmiňované EEAS. Výběr je tedy symbolický.

Catherine Asthon, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která bude mít novou službu pod palcem, tento moment označila za „historický.“ Pro Evropskou unii bude podle ní „představovat krok směrem k moderní, efektivní a zcela jiné evropské službě 21. století.“

A co vlastně ministři svým včerejším rozhodnutím posvětili? Dá se říct, že s konečnou platností odklepli základní rysy diplomatické služby tak, jak se na nich společně s baronkou Ashton dohodli na konci minulého měsíce (EurActiv 22.6.2010). Kompromis byl pak odsouhlasen i Evropským parlamentem (EurActiv 7.7.2010).

Největší diskuse, které zúčastněné strany vedly od okamžiku, kdy tým kolem unijní ministryně zahraničí představil první návrh (EurActiv 26.3.2010), se točily kolem principu uspořádání celé služby.

Členské státy s podporu europoslanců v nich usilovaly o to, aby EEAS stála na mezivládní spolupráci, zatímco Evropská komise preferovala komunitární princip. Výsledný kompromis je následující: třetinu zaměstnanců EEAS dodají členské státy a více jak 60 % bude tvořit stávající personál unijních institucí.

Ač lze včerejší ministerské rozhodnutí považovat za pomyslný konec vyčerpávajícím jednáním, i tak na stole zůstávají ležet některé nedořešené otázky. Nejdůležitější z nich je financování diplomatické služby.

Finanční hlavolam

I přesto, že dosud nebyla vyčíslena finální částka, kterou zřízení a provoz diplomatické služby spolkne, baronka Ashton se snaží prosadit, aby rozpočet EU pro rok 2010 zajistil EEAS potřebné finanční zdroje.

V unijních dokumentech týkajících se EEAS se sice píše, že náklady na její rozjetí a následný provoz musí být stlačeny na „co nejnižší“ úroveň (navíc se počítá, že sloučením několika odborů se výrazně ušetří), avšak řada pozorovatelů cítí znepokojení nad dodatečnými náklady, které uvádění EEAS do praxe jistojistě přinese. Argumentují pak zejména faktem, že Evropská unie nyní prochází obdobím, které si žádá zvýšené úspory, a financování náročné EEAS by mohlo proto znamenat výraznou zátěž pro unijní pokladnu.

Baronka Ashton se včera snažila jejich obavy zmírnit tvrzením, že služba si vyžádá zvýšené náklady pouze v počáteční fázi (částku ovšem nespecifikovala), a slibem, že nový sbor bude šetřit, kde to jen půjde. Jako příklad uvedla nahrazení drahých zahraničních cest videokonferencemi.

Nedostatek transparentnosti?

Jisté znepokojení, zejména mezi europoslanci, vyvolává i otázka transparentnosti nové služby. Inge Gräßle, německá europoslankyně z Evropské lidové strany (EPP), která je zpravodajkou EPP ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, si včera stěžovala na nedostatečnou transparentnost v přesouvání zaměstnanců z Rady a Komise na nově zřízená místa v EEAS.

Zároveň upozornila na rostoucí počet vysokých pozic, které Komise zřizuje a které jsou opředeny zvýšenými finančními náklady (např. na platy zaměstnanců) a vyššími nároky na administrativu. Podle europoslankyně by měla Komise spíše šetřit.

„Zatímco členské státy zkracují své rozpočty a snižují počet pracovních míst, například německá státní správa propustila 10.000 zaměstnanců, Evropská unie počet „plnokrevných“ úředníků zvyšuje,“ uvedla Gräßle ve svém prohlášení.

Bitva o místa

Tím, že jednání o podobě EEAS fakticky dospěla do finále, ve členských státech vrcholí diplomatická bitva o obsazení lukrativních pozic. Většina členských zemí své ambice „ulovit“ některou z nich netají.

Největší zájem je o místo generálního tajemníka (někdy také generálního sekretáře), místa jeho dvou zástupců, o vedoucí pozice v Politickém a bezpečnostním výboru, o místa spojená s rozpočtem a personalistikou a o posty čtyř generálních ředitelů.

Další velká bitva se sehrává o tři desítky klíčových pozic v nejvýznamnějších ambasádách EU po celém světě. Jejich výběr již odstartoval.