Dáváte dárky a zadlužujete se. Italský premiér si ve Štrasburku vyslechl kritiku

© European Union, 2019

Úterní vystoupení premiéra Giuseppa Conteho v Evropském parlamentu potvrdilo, že Italové se s novou populistickou vládou zařadili k euroskeptikům.

„Mnozí občané jsou zklamaní a nemají důvěru v EU, která se proto musí změnit,“ pronesl italský premiér Giuseppe Conte v úterý před poslanci Evropského parlamentu. Správnou cestu vpřed vidí například v posílení institutu přímé demokracie a role národů.

Za své vystoupení si však Ital vysloužil ostrou kritiku, mimo jiné od předsedy frakce evropských lidovců Manfreda Webera, který je největším favoritem na příštího předsedu Komise.

„Je jednodušší vést hnutí proti elitám, než poté skutečně zasednout ve vládě a dělat skutečnou politiku,“ zdůraznil Weber.

Narážel tím zejména na fakt, že italská vláda se podle něj nesnaží zlepšit ekonomický růst, který je nejnižší v EU.

„Vidíme rostoucí míru zadlužení, ale žádné investice a růst,“ řekl předseda evropských lidovců Contemu.

Předseda frakce ALDE (do které patří i hnutí ANO) Guy Verhofstadt šel v kritice ještě dál.

„Italská vláda nemá strategii pro růst. Máte jen dobrou taktiku k tomu, jak být znovu zvoleni. Dáváte dárky a zadlužujete se,“ pronesl.

Komise nezahájí právní řízení proti Itálii, na rozpočtu se dohodly

Itálie přepracovala svůj rozpočtový plán. Tím se vyhnula právnímu stíhání ze strany Evropské komise.

Bývalý místopředseda ALDE a nynější místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička je však v kritice Italů zdrženlivější.

„Já se snažím vyvarovat nálepek euroskeptik. Například náš pan prezident o sobě tvrdí, že je eurofederalista, podle mě je ale jedním z nejdestruktivnějších prvků v EU. Nastoupit na Itálii a kritizovat je, že jsou největší euroskeptici není šťastné,“ upozornil.

„Itálie má jednoznačně potíže. Politici těží z toho, že se Itálii nedaří dobře. To nahrává obchodníkům se strachem, kterým nálepkování jen nahrává,“ dodal český europoslanec.

Unie potřebuje více solidarity

Conte během svého vystoupení zdůraznil, že v některých věcech je zapotřebí, aby byla Unie jednotná. Konkrétně zmínil obrannou spolupráci a především pak migraci.

„Musíme pokračovat v integraci evropské obrany, je zde potenciál ve stálé strukturované spolupráci (PESCO) a v evropském obranném fondu,“ zmínil.

Následně pak členské země kritizoval za jejich ledabylý a neefektivní přístup k řešení migrace. „Státy stále odmítají automatickou povinnou solidaritu. Rovnoměrné rozdělení břemene už nemůžeme dále odkládat. Mezi členskými státy potřebujeme solidaritu,“ prohlásil.

Vedle migrační krize je ale podle něj obrovským problémem i způsob, jakým se Unie vyrovnala s řešením hospodářské a dluhové krize. Jižní státy se v tomto ohledu už přes deset let rozcházejí s Německem a Francií, které dlouhodobě prosazují přísná úsporná opatření a „utahování opasků“ zadlužených zemí.

Neshody mezi Římem a Paříží v posledních týdnech dokonce přerostly v největší diplomatický spor za poslední desítky let, který vedl až k odvolání francouzského velvyslance.

„Francie vůbec poprvé od roku 1940 stáhla z Říma svého velvyslance. To opravdu není krok, ke kterému by mezi státy EU běžně docházelo a mělo by to být velké varování,“ upozornila česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO).

Současnou italskou vládu tvoří populistické Hnutí pěti hvězd, v jehož čele stojí Luigi Di Maio, a pravicová Liga včele s Matteem Salvinim. První chtějí více přímé demokracie, druzí pak italskou federaci. Oba však spojuje silná kritika EU, kritický pohled na řešení migrační a ekonomické krize či nacionalistická rétorika.

Osu Paříž-Berlín nahraďme italsko-polskou alternativou, vyzývá Salvini

Italský krajně-pravicový ministr vnitra Matteo Salvini ve středu prohlásil, že populisté z Itálie a Polska by měli inspirovat „evropské jaro“, které by před evropskými volbami v květnu nahradilo středo-pravicový vliv Německa a Francie.

„Rozhodně tyto strany nesmíme podceňovat, nebezpečí jejich úspěchu je velké. Je ale velká otázka, jak jejich spolupráce bude pokračovat dále, protože kromě odporu k EU nemají mnoho společného a jejich politika většinou směřuje pouze k voličům doma,“ dodala Dlabajová.

Český premiér se před europoslance nechystá

Conte je celkově sedmnáctým lídrem členského státu EU, který předstoupil před europoslance a zástupce Komise, aby si s nimi vyměnil názory ohledně budoucnosti evropské integrace.

Jsou to ale Di Maio a Salvini, kteří vládu v Itálii reálně vedou. Oba předsedové vládních stran se na jmenování bývalého profesora práva Conteho premiérem shodli v polovině loňského roku.

Salvini zvažuje kandidaturu na předsedu Evropské komise. Chce posílit vztahy s Ruskem

„Jestli politické síly, jejichž jsem součástí, zvítězí v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, vztahy Ruska a Evropy se změní,“ prohlásil Salvini.

„Populistická italská vláda dle mého jen využívá problematickou vnitrostátní situaci ve Francii a snaží se díky tomu nahnat politické body a popularitu nejen doma, ale i v celé Evropě,“ myslí si Dlabajová.

Na konci ledna ve Štrasburku vystoupil třeba finský premiér Juha Sipilä. V minulosti před poslanci promluvil mimo jiné třeba maďarský předseda vlády Viktor Orbán, premiér Polska Mateusz Morawiecki či francouzský prezident Emmanuel Macron.

Pokud jde o českého předsedu vlády Andreje Babiše, ten pozvání europoslanců opakovaně odmítá.

„Parlament de facto končí koncem března a nevím, co bych si tam s nimi povídal. Já si počkám na nový parlament a potom tam rád půjdu,“ uvedl Babiš.