Co čeká nové europoslance? Rozpočet, boj proti klimatickým změnám i reformy k migraci

[© European Union, 2019]

V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.

Nově zvolený Evropský parlament se bude muset například vypořádat s návrhem budoucího dlouhodobého rozpočtu EU, tedy s takzvaným víceletým finančním rámcem. Hlavní problém bude s vyjednáváním o rozpočtu společné zemědělské politiky, na kterém se zatím neshodl ani europarlament ani ministři členských států.

https://twitter.com/EU_Commission/status/1139123963412582400

Z minulého volebního období také přejde do rukou nových poslanců pravomoc schválit dohodu o vystoupení Velké Británie z EU. Tedy alespoň v případě, že brexit bude řízený a proběhne podle nějaké dohody.

Na stole poslanců se pak v následujících pěti letech může objevit nejen dohoda o odchodu, ale také o přistoupení. A to konkrétně v případě Severní Makedonie a Albánie, které mají zájem vstoupit do unijního bloku.

V4 je v podpoře vstupu zemí západního Balkánu do EU jednotná. To ale nestačí

Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.

Stejně tak se bude europarlament podílet na několika obchodních dohodách. Na uzavření čeká například smlouva s Vietnamem či Mercosurem (ten sdružuje latinskoamerické státy Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay).

V Evropském parlamentu se pak pravděpodobně objeví i zcela nová témata související s výsledkem evropských voleb. Americký deník New York Times například upozorňuje na posílení populistických a nacionalistických stran, které se budou chtít zabývat imigrací a rozpočtem. Mohou také více zdůrazňovat návrat pravomocí zpět do rukou členských států.

Ve volbách taky posílili zelení, prosazující boj proti klimatickým změnám.

ANO chce "obnovit Evropu", SPD bude u Salviniho. S kým zasednou Češi v europarlamentu

Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.

Téma dvojí kvality potravin, které rezonovalo v českých předvolebních kampaních, se naopak spíš odsune do pozadí, tvrdí předseda správní rady Spotřebitelského fóra a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš.

Komise má nové důkazy o dvojí kvalitě potravin. Problém se týká východních i západních států

Evropská komise dnes zveřejnila výsledky celoevropských srovnávacích testů potravin. Celkem se testovalo 128 produktů, z toho 11 mělo napříč státy totožný obal, ale výrazně odlišný obsah.

Reforma Dublinu a problémy migrace

Budoucí vývoj EU ale kromě europarlamentu určují také prezidenti a premiéři členských států. Ti na summitu 20. června přijali strategii pro dalších pět let. Unie by se podle nich měla zaměřit na ochranu občanů a svobod, rozvoj ekonomiky nebo klimaticky neutrální, ekologickou, férovou a sociální Evropu.

Evropský parlament se tak bude i nadále zabývat kontrolou vnějších hranic a prohlubováním spolupráce se zeměmi, ze kterých proudí migranti do Evropy.

„Ať už se bude situace vyvíjet jakkoli dramaticky, Evropská unie bude jen reagovat, což jí bude zužovat manévrovací prostor. K její škodě, ale hlavně ke škodě členských států,“ říká Ondřej Krutílek z analytické společnosti B&P Research, který letos neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu za ODS.

Zřejmě se tak bude muset dokončit jednání o reformě tzv. Dublinu, tedy nařízení, podle kterého se určuje země zodpovědná za vyřízení žádosti o azyl jednotlivých migrantů. Na té se snaží EU dohodnout už od vypuknutí migrační krize v roce 2014.

Další spolupráce Visegrádu je nejasná. Téma migrace čtyřku spojilo i rozdělilo zároveň

S příchodem migrační krize se Visegrádská čtyřka aktivizovala. Všudypřítomná otázka migrace se stala prioritou spolupráce a přispěla k „visegradizaci“ středoevropské politiky. Migrace ale ustupuje, téma se vyčerpává a Visegrád má před sebou nové výzvy.

Silný jednotný trh

Další prostor pro práci europarlamentu vidí europoslankyně Dita Charanzová (ANO) v boji proti terorismu nebo s kybernetickými hrozbami. A také v posilování jednotného vnitřního trhu EU. „Jednotný trh je základem ekonomické spolupráce, neměl by být oslabován protekcionistickými tendencemi, ale naopak by měl být posilován,“ uvedla česká europoslankyně.

Podle Kruliše by se měla prohloubit evropská spolupráce například v oblasti nových technologií – příkladem je výstavba 5G sítí, umělá inteligence, pokračující digitalizace nebo autonomně řízená auta. Pokud Evropa v této oblasti nepokročí, USA a Čína se jí ještě více vzdálí, tvrdí analytik.

„Digitální agenda je klíčem k udržení konkurenceschopnosti EU a měla by mít jasnou podporu – v oblasti legislativy i v rámci financování,“ dodává Charanzová.

Video: Hacker může napadnout i nemocnici. Podívejte se, co dělá EU v kyberbezpečnosti

Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích.

Klima a sociální politika

Minulý týden na summitu v Bruselu evropští lídři také rozhodli, že počítají se zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů. Prioritou dalších let by měla být i podpora ekologičtějšího zemědělství a péče o ovzduší a vodu.

Summit EU přijal mírnější závazek o klimatické neutralitě, nevládní organizace ho kritizují

Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.

Pokračovat by se mělo i v naplňování Evropského pilíře sociálních práv, který Evropská komise navrhla před dvěma lety. Jde o soubor nezávazných principů a doporučení, podle kterých by měla být formulována budoucí evropská sociální politika. Týká se rovných příležitostí a přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany a začleňování.

EU by ale podle Ondřeje Krutílka měla do této oblasti zasahovat jen co možná nejméně, protože na „plnokrevnou“ sociální politiku nemá peníze a může ji pouze regulovat.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.