Německo chce Konferenci o budoucnosti Evropy využít jako výchozí bod pro další rozvoj EU, jehož součástí by mohla být i změna smluv a konec jednomyslného hlasování o zahraniční politice. V rozhovoru pro EURACTIV to uvedla německá ministryně pro Evropu a klima Anna Lührmannová.
Německo patří k nejhlasitějším podporovatelům Konference o budoucnosti Evropy. Pozitivně se staví také k návrhu reformy EU, která získala u občanů jasnou podporu. „Naší vizí je, abychom v Evropě spolupracovali ještě silněji a intenzivněji,“ zdůraznila Anna Lührmannová.
Konference o budocnosti Evropy přinesla téměř padesát návrhů na zlepšení EU, včetně opuštění zásady jednomyslnosti v zahraniční politice EU. Za návrhy stojí samotní občané, kteří o změně EU po celý rok debatovali.
Nyní je důležité, abychom „my jako EU splnili své úkoly a skutečně zahájili procesy institucionálních reforem, o nichž se Konference o budoucnosti Evropy zmiňuje,“ dodala Lührmannová.
Význam Konference, která formálně skončila v pondělí 9. května, byl nastíněn již v německé koaliční dohodě. V ní se uvádí, že je proces příležitostí vést EU k „dalšímu vývoji směrem k federálnímu evropskému státu“. Podle Lührmannové je tak důležité, aby se při projednávání výsledků Konference brala v potaz i možnost změn zakládajících smluv EU.
Zrušení jednomyslnosti
Podle Lührmannové by však v krátkodobém horizontu měla EU soustředit pozornost především na návrhy, které nevyžadují změnu smluv. „Existuje spousta skvělých možností, například v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo co se týče posílení evropských obranných schopností,“ uvedla.
Současné smlouvy již umožňují zrušení zásady jednomyslnosti v zahraniční politice EU. Umožňují také zavedení nadnárodních kandidátek do Evropského parlamentu, o nichž se v současné době jedná.
„Jedním z bodů, který je pro spolkovou vládu nesmírně důležitý, je to, aby v zahraniční politice existovalo méně možností veta tak, abychom byli schopni jednat. A v současném smluvním rámci již pro to existují možnosti. Měli bychom proto nyní společně jako evropské instituce diskutovat o tom, jak toho nejlépe dosáhnout,“ řekla Lührmannová.
Postoj Unie k válce na Ukrajině podle ní ukázal, že základ pro zrušení zásady jednomyslnosti je silný.
„Ruská agresivní válka vytvořila v této oblasti zcela novou dynamiku, protože EU jednala a reagovala jednotně a rozhodně jako nikdy předtím,“ řekla Lührmannová.
„A myslím, že v členských státech roste povědomí o tom, že v měnícím se geopolitickém kontextu musíme skutečně zaujmout rozhodnější společný postoj. Proto si myslím, že debata o této otázce je určitě možná,“ dodala.
Rozšíření EU
Schopnost EU jednat však podle německé ministryně úzce souvisí s jejím plánovaným rozšířením. „Tyto dvě otázky skutečně patří k sobě. A pro mě je jasné, že pokud se EU rozroste, musíme si v této souvislosti položit otázku, jaké instituce k tomu potřebujeme,“ dodala.
Výrazný pokrok je podle ní zapotřebí zejména v otázce přijetí západního Balkánu do EU. Brusel by měl podle Lührmannové co nejdříve zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií.
„Jsem toho názoru, že musíme dostát svých slibů. V přístupovém procesu existují velmi jasná pravidla, že pokud budou provedeny reformy, pak se tyto země o krok přiblíží k EU,“ dodala.
„My jako EU pak musíme udělat své domácí úkoly a nastavit naše instituce tak, abychom mohli dobře fungovat i jako 33členná nebo dokonce vícečlenná EU,“ dodala s tím, že EU by měla přikročit k institucionální reformě co nejdříve.
Vícerychlostní Evropa?
Německo je nyní také otevřeno „vícerychlostní Evropě“, což bylo pod vedením kancléřky Angely Merkelové dlouho považováno za tabu. Ta se obávala, že by větší integrace jen několika států mohla vrazit klín mezi členy EU.
Pod novou německou vládou je zřetelně cítit změna směru. Kancléř Olaf Scholz například během svého prosincového inauguračního projevu v Bundestagu zdůraznil, že některé státy mohou pokročit v evropské integraci i v momentě, „kdy ještě nejsou všichni připraveni“.
Lührmannová prohlásila, že možnost integrace ochotnějších států „samozřejmě existuje“. Kvůli ruské válce na Ukrajině však nyní není vhodná doba pro tak zásadní rozhodnutí, uvedla německá ministryně. „Nacházíme se ve světě plném otřesů, tyto debaty proto musíme zahájit nyní,“ dodala.
Německá ministryně pro Evropu a klima rovněž zdůraznila, že Německo již tento přístup v některých oblastech uplatňuje. Například v rámci „koalice ochotných“ v oblasti migrační politiky, kterou iniciovala německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.
„Ale právě teď, v současné komplexní krizi, se spolková vláda zaměřuje především na to, aby všichni zůstali co nejvíce jednotní. A to zejména ve velkých otázkách,“ zdůraznila Lührmannová.