Česko-polská spolupráce a budoucnost EU: Berme výhody, vyhýbejme se nákladům

Mateusz Morawiecki a Andrej Babiš © Vláda.cz

Tento článek je součástí Special reportu: Česko-polské vize budoucnosti EU

Být v Evropské unii, či nebýt v Evropské unii? Podle expertů toto rozhodně není otázka pro Česko a Polsko. Pro obě země je důležité zůstat v Unii, čerpat výhody z ní plynoucí a vyhýbat se nákladům, které jsou se členstvím spojené.

České a polské vize budoucnosti EU se jeví podobné, při detailním pohledu se však mírně liší.

Prohlášení české vlády z června letošního roku považuje za klíčové prosazení reformy Evropské unie, a to s tím, že „EU musí dělat méně, ale podstatně lépe, a musí akcentovat posílení role členských států“.

O nutnosti reformovat EU je přesvědčena i polská politická sféra. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) by se však nebránila ani změně základních smluv EU. Společně s celou Visegrádskou skupinou pak podporuje také vizi EU jako mezivládní „Evropy národů“.

Podle ČR by měla Evropa zapracovat zejména na bezpečnosti. Vláda zmiňuje ve svém prohlášení nutnost zabezpečení vnější hranice EU a boj proti terorismu a radikálnímu islamismu, stejně jako proti kybernetickým útokům. Zároveň by ČR chtěla posílit zastoupení Čechů v unijních orgánech. Jedním z hlavních témat pro ČR zůstává nadále řešení migrace, česká vláda je přesvědčena o tom, že rozhodování o přijímání uprchlíků musí zůstat v kompetenci jednotlivých států.

Bezpečnost je prioritním tématem i pro polskou zahraniční politiku, a to zejména zajištění stability na východních hranicích EU s Ruskem, ale i celkové zlepšení bezpečnostních a obranných kapacit ve spolupráci se zeměmi EU, Severoatlantickou aliancí a také bilaterálně se Spojenými státy.

„Fort Trump" v Polsku? Duda nabídl americkému prezidentovi místo pro vojenskou základnu

Donald Trump v úterý řekl, že USA zvažují nabídku Polska umístit americkou vojenskou základnu na území tohoto evropského člena NATO. Zároveň zmínil, že sdílí polské obavy z potenciální ruské agrese.

Další prioritou je dosažení energetické bezpečnosti. Nyní má totiž Polsko nejméně diverzifikované zdroje energie a vláda stále nepřichází s konkrétní strategií pro následující dekády. Polsko také očekává evropskou solidaritu směřovanou proti výstavbě plynovodu Nord Stream 2.

Evropská solidarita je přitom pojem, který se zdá být pro Polsko vzdáleným, a to zejména v souvislosti s uprchlickou krizí. Kvůli odmítání relokačních kvót na uprchlíky může mít Polsko i Česko například horší pozici při vyjednávání dlouhodobého rozpočtu EU. Pro obě země je tedy důležité zabránit jakýmkoli finančním škrtům v následujících letech.

Co se týče migrace, obě dvě vlády hovoří jednotným hlasem – reforma azylové politiky EU je sice nutná, ale povinné přerozdělování migrantů je nepřijatelné. Veškerá rozhodnutí týkající se azylového systému by se podle Česka i Polska měly uskutečňovat na úrovni Evropské rady a nikoli Rady ministrů, kde země nemají právo veta.

Odborníci na druhou stranu upozorňují, že ČR přikládá konkrétně tématu migrace a odmítnutí relokačních kvót až příliš velký význam a investuje do něj příliš energie. Podle nedávno vydané analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) by se ČR měla místo toho zaměřit například na prosazování dohody o měkkém brexitu, jasněji formulovat podmínky českého vstupu do eurozóny, nebo se připravovat na své předsednictví Rady EU v roce 2022. Zde podle analytiků leží skutečné české priority.

Evropské politice ČR dominuje migrace, na klíčová témata se zapomíná

Česká evropská a zahraniční politika vrávorá a nezaměřuje se na oblasti, které pro ni budou do budoucna důležité, tvrdí studie. Více energie by podle ní měla ČR věnovat například diskusi o reformě eurozóny nebo plánování svého předsednictví v roce 2022.

Polská vláda se naopak diskusi o uprchlických kvótách již nevěnuje. Polští politici se zaměřují na domácí politickou situaci, která souvisí i s blížícími se volbami. Pokud přitom hovoří o evropských záležitostech, snaží se roli EU marginalizovat. Polský premiér Mateusz Morawiecki dokonce nedávno označil EU jako „nějakou imaginární komunitu“. Podobně PiS nahlíží i na kohezní fondy, přestože je Polsko jejich největším příjemcem. Vládní opozice ale na EU pohlíží naprosto odlišně a vyzdvihuje evropské hodnoty a výhody vyplývající z členství Polska v EU. I podle českého premiéra Andreje Babiše je Evropská unie „skvělý projekt“, svou rétorikou se tak Polsku vzdaluje.

Czexit nebo polexit?

Rétorika obou zemí se mnohdy jeví značně euroskepticky, odchod z Unie ale rozhodně není politickým tématem. V Polsku je protievropská rétorika zneužívána zejména pro domácí politiku. Alespoň si to myslí expertka z Polské akademie věd Agnieszka Cianciarová.

„Cílem vlády PiS je zůstat v EU, alespoň tedy ve střednědobém horizontu, dosáhnout ekonomických a finančních zisků a zároveň mít volnou ruku pro ‚vyzobávání třešniček‘. Jinými slovy, bereme si výhody, ale vyhýbáme se nákladům,“ vysvětlila odbornice. Polský přístup je ale podle ní problematický. „Pokud by podobnou strategii systematicky využívaly i ostatní země, Unii by hrozil úpadek.“

Český expert Vít Hloušek z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity k tomu dodává, že stranický euroskepticismus v Polsku je typicky reprezentován národně orientovanými konzervativci, kteří chtějí EU jako společenství suverénních států. Český euroskepticismus je ovšem trochu členitější – od komunistů po krajně pravicového Tomia Okamuru. „Někde mezi tím poletuje mainstreamový český euroskepticismus ODS, ANO, ale třeba i části sociální demokracie,“ podotkl Hloušek.

Podle odborníka ovšem nejsou czexit ani polexit na pořadu dne. Nikdo z mainstreamových aktérů jako premiér ČR Babiš nebo předseda PiS Jaroslaw Kaczyński podle něj něco takového nechce.

Debata o czexitu zemi neprospívá, říkají podnikatelé. Čeští politici by měli odmítnout referendum

V případě czexitu by zvažovalo odchod z Česka až 28 % firem. Obavy mají i tuzemští podnikatelé.

„Nebezpečí spočívá trochu jinde. Někteří čeští politici a polští vládní činitelé občas šermují otázkou referenda o členství v EU. Sice většinou dodávají, že členství samo podporují a budou hlasovat pro, ale džin by mohl být skutečně z láhve vypuštěn. A jak ukazuje Brexit, není Aladina, který by jej dokázal dostat zpět,“ prohlásil Hloušek.

Článek 7 a česko-polské vztahy

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Češi jsou mnohem euroskeptičtější než Poláci. Je to ale Polsko, které je nyní v rozporu s EU. Evropská komise aktivovala proti zemi článek 7 Smlouvy o EU kvůli obavám z porušování vlády práva v souvislosti s justiční reformou prosazenou vládní stranou PiS.

Další vývoj ve sporu Evropské unie s Polskem. Komise předává případ Soudnímu dvoru

Po důrazné kritice Maďarska ze strany Evropského parlamentu se vyostřuje také spor mezi EU a Polskem. Evropské komisi se stále nelíbí polská reforma, která podle ní oslabuje nezávislost tamního soudnictví. Případ tak předala Soudnímu dvoru EU.

Dopad napětí mezi EU a Polskem lze pozorovat i na úrovni česko-polských vztahů. Jak uvádí již zmíněná analýza Asociace pro mezinárodní otázky, ČR dlouho hledala stanovisko vůči zásahům polské vlády do nezávislosti tamní justice. Česká diplomacie nepřikročila ke kritice s tím, že komplikovanou domácí situaci si musí vyřešit sami Poláci. Podobně zdrženlivou rétoriku zvolil i předseda vlády.

Určitou výjimkou bylo podle analýzy AMO společné prohlášení představitelů české justice kritizující změny v polském soudnictví, ke kterému se přidal i tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Evropská síť soudcovských rad se navíc shodla na pozastavení členství Polsku. Při hlasování přitom byla proti pouze jedna země, a to samotné Polsko.

„Případ článku 7 se neodehrává ve vakuu, ale pojí se s dalšími záležitostmi jednotlivých zemí, například s vyjednáváním nové finanční perspektivy,“ zdůraznila Agnieszka Cianciarová. Podle polské expertky je samotné hlasování o udělení sankcí Polsku velmi nepravděpodobné. Rozhodování o tom, zda je v zemi porušována vláda práva, již možné je.

„Pokud se bude hlasovat o hrozbě porušení vlády práva v Polsku, Česká republika vedená svými vlastními zájmy a výhodami by mohla hlasovat pro,“ uvedla Cianciarová.

„Výborná“ spolupráce

Polský premiér hodnotí vztahy mezi Českem a Polskem jako „výborné“. Při setkání s Babišem přitom vyzdvihl vzájemný obchod a ekonomickou spolupráci nebo také prosazování společných priorit v Evropě, jako jsou třeba kohezní či zemědělské fondy.

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

Český premiér se domnívá, že obě země sdílejí názor na budoucí podobu evropského rozpočtu. Česko bude při jednáních o víceletém finančním rámci EU zastávat zejména větší flexibilitu a rozhodovací pravomoci pro členské země. Hlavní výzvou pro ČR bude mimo jiné využití evropských dotací v méně rozvinutých hornických regionech, tedy v Moravskoslezském kraji a okolí Ústí nad Labem či Karlových Varů.

Polsko a Česko také společně věří, že všechny členské země by měly do společného rozpočtu přispívat více financí. Polsko se ostře vymezuje proti jakémukoli zvláštnímu rozpočtu pro eurozónu, mohlo by to totiž znamenat menší příspěvky členských zemí eurozóny do společného evropského rozpočtu. Vládní strana PiS také zdůraznila, že kohezní politika musí zůstat dominantou, která slouží všem evropským regionům. „Nebudeme podporovat změny kohezní politiky navržené Evropskou komisí,“ zdůraznil premiér Morawiecki svůj nesouhlas s plánovanými škrty. Ministr zahraničních věcí Jacek Czaputowicz ale prezentoval značně umírněnější názor, když označil návrh Evropské komise jako „dobrý základ pro další vyjednávání“.

Vít Dostál z AMO však tvrdí, že vyjednávání o víceletém finančním rámci bude zajímavým testem soudržnosti jak česko-polských vztahů, tak i celé Visegrádské skupiny. „Už při vyjednávání předchozího finančního rámce se objevily určité trhliny ve spolupráci zemí V4. Nový proces vyjednávání by mohl odhalit, jaké jsou limity této spolupráce,“ uvedl ředitel výzkumu AMO.

Visegrád táhne za Polskem a Maďarskem. Říká nahlas nepříjemné věci, migrace už ale nemusí být hlavní téma

Pověst zemí V4 se zhoršila s migrační krizí. Jejich vlády často neumí správně komunikovat. Neznamená to ale, že by jejich argumenty byly nutně neplatné. Novým tématem se pro V4 stává rozpočet EU. Důraz znovu dává na ekonomiku, zaznělo na debatě.

Podle českého Ministerstva zahraničních věcí hledá Česko u Polska podporu nejen v otázce rozpočtu, ale i dalších sektorových politik. Spolupráce na úrovni EU se údajně dlouhodobě osvědčuje například v oblasti energetické politiky a budování energetické unie.

„Dalším příkladem výborné spolupráce může být budování jednotného digitálního trhu a rozvoj digitalizace, a to jak v rámci průmyslu, tak společnosti jako celku,“ říká za ministerstvo zahraničních věcí Michal Bucháček. „Česko i Polsko se velmi aktivně podílí například na přípravě pozičních dokumentů ovlivňujících strategickou práci Evropské komise a společně usilují o co největší a nejrychlejší přínos jednotného digitálního trhu Evropské unie občanům i podnikatelům,“ dodal.

Podle Dostála je ale nejvýraznější prioritou česko-polských vztahů bezpečnostní a obranná politika. Čím silnějším bezpečnostním hráčem bude Polsko, tím bezpečnějším místem bude podle něj i Česká republika. Co se týká energetické bezpečnosti, spolupráce prý není na špatné úrovni. „Nicméně pro Českou republiku jsou primárním partnerem v této oblasti spíše státy západní Evropy,“ uzavřel Dostál.