Černý pátek 13. června pro EU – Irové řekli „ne“

Autor: Got Jenna, zdroj: CreativeCommons.org.

Výsledky čvrtečního referenda o Lisabonské smlouvě v Irsku byly známé v pátek 13. června odpoledne. Irští občané poměrem 53,4% ku 46,6% vyslovili svůj nesouhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy.

Souvislosti

Irsko bylo jedinou zemí Unie, kde o Lisabonské smlouvě rozhodovali občané. Ostatní členské státy se rozhodli pro ratifikaci parlamentní cestou a hlavním argumentem politických představitelů bylo, že smlouva pouze upravuje a doplňuje existující smlouvy.

V průzkumech veřejného mínění před referendem vedl vždy tábor podporovatelů Lisabonské smlouvy. Jedinou výjimkou byl průzkum z pátku 6. června, kdy se odpůrci smlouvy dostali do vedení. Výsledek čtvrtečního referenda si proto nikdo netroufal odhadovat.

Do kampaně na podporu Lisabonské smlouvy se zapojily hlavní politcké strany Irska Fianna Fail, Fine Gael a labouristé. Do poslední chvíle jejich vedoucí představitelé objížděli irská města i venkov a vyzývali občany, aby smlouvě vyjádřili podporu. Jejich argumenty však byly méně přesvědčivé.

Irští představitelé tvrdili, že hlavní výhodou Lisabonské smlouvy bude efektivnější fungování Unie a přesvědčovali irské voliče , že pokud by smlouvu odmítli, Irská pozice v EU by byla oslabena. Většinou se snažili vyvracet argumenty odpůrců, které byly daleko konkrétnější, a s novými nepřicházeli.

Odpůrci smlouvy v čele s nacionalistickou stranou Sinn Fein a hnutím Libertas naopak mluvili o ohrožení irské neutrality, ztrátě atraktivity pro zahraniční investory a zmenšení vlivu Irska na záležitosti EU mimo jiné i proto, že by s Lisabonskou smliouvou  již každá členská země neměla „svého“ komisaře.

Špatná informovanost irských voličů byla jedním z hlavních důvodů vítězství „ne“. Potvrdil to irský ministr zahraničí Michael Martin, když řekl, že byl mezi voliči zaznamenán velký informační deficit. Irští občané smlouvě neporozuměli, a take proto řekli ne.

Témata

Volební účast se vyšplhala na 53,13% a přesto zvítězil tábor odpůrců Lisabonské smlouvy. Podle zkušenosti z minulých referend v Irsku přitom vysoká volební účast dávala větší šance na vítězství podporovatelům smlouvy. Celkem volilo „ne“ 862 415 (53,4%) občanů a „ano“ řeklo Lisabonské smlouvě 752 451 (46,6%) voličů.

Irské referendum je přitom již třetím plebiscitem v řadě, který skončil negativním výsledkem. Občané Francie a Nizozemska pohřbili v roce 2005 v referendech návrh euroústavy, kterou měla právě Lisabonská smlouva nahradit. Nad její budoucností se nyní ovšem také vznáší otazník. 

Stanoviska

Irský premiér Brian Cowen na tiskové konferenci řekl, že jako lídr kamapně pro ratifikaci smlouvy na sebe bere odpovědnost za to, že nebyla úspěšná. Zároveň prohlásil: „Jako premiér chci dát jasně najevo našim evropským partnerům, že si Irsko v žádném případě nepřeje zastavení integračního procesu.“

Irský ministr spravedlnosti Brian Lenihan řekl, že zamítnutí smlouvy znamená pro Irsko ztrátu vlivu v Evropě. Doslova prohlásil: „Myslím si, že toto je smutný den stejně tak pro Irsko jako pro Evropu.“

Ministr zahraničí Irska Michael Martin za stranu Fianna Fail konstatoval: „Realita je taková, že nyní nejsme ve stavu smlouvu přijmout.“

Declan Ganley lídr hnutí Libertas, které patří k odpůrcům Lisabonské smlouvy, řekl: „Je to velký den pro irskou demokracii.“

Evropští politici většinou vyslovili politování nad negativním výsledkem irského referenda a někteří se dokonce vyslovili pro pokračování ratifikačního procesu v ostatních státech EU.

Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že porážka Lisabonské smlouvy znamená pro EU novou krizi. „Irsko řeklo ne Lisabonské smlouvě. To není dobré pro Evropu.“

Německá kancléřka Angela Merkel prohlásila: „Evropa již zvládla mnoho složitých situací. A já jsem si i proto zcela jistá, že tu najdeme cestu, jak se posunout dále.“

Francie a Německo vydaly společné prohlášení, ve kterém se říká: „Vzali jsme demokratické rozhodnutí občanek a občanů Irska s patřičným respektem na vědomí, i když jej velmi litujeme…. Doufáme, že ostatní členské státy budou pokračovat s ratifikací.“

Zřejmě jediný vedoucí představitel členské země EU rozhodnutí irských občanů uvítal. Je jím český prezident Václav Klaus. Ten včera označil vítězství odpůrců Lisabonské smlouvy za „vítězství svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií.“ Český prezident dále řekl: „Projekt Lisabonské smlouvy rozhodnutím irských voličů dnes skončil a v jeho ratifikaci již nelze pokračovat.“

Opačného názoru je předseda Komise José Manuel Barroso, který řekl: „Věřím, že smlouva je naživu a měli bychom se nyní pokusit najít řešení.“

Slovinský premiér Janez Janša, jehož země nyní Unii předsedá, prohlásil: „Slovinské předsednictví velmi lituje tohoto výsledku. Nicméně respektujeme demokratickou vůli irských voličů.“

Další kroky

Ve společném franckouzsko-německém prohlášení a stejně tak i ve vystoupení slovinského premiéra bylo řečeno, že zástupci členských států očekávají během summitu 19. – 20. června vysvětlení a analýzu výsledku od irského premiéra Briana Cowena. Irské „ne“ bezpochyby ovlivní  nadcházející francouzské předsednictví, jehož úkolem bude najít východisko ze současné situace.

Lisabonská smlouva měla vstoupit v platnost 1. ledna 2009. Negativní výsledek irského referenda tudíž znamená, že české předsednictví se bude v první polovině příštího roku řídit dosavadními pravidly, které ustavuje smlouva z Nice. ČR tak bude tváří EU i pro vnější vztahy, protože funkce stálého předsedy Rady podle Lisabonské smlouvy zřejmě nevznikne.