Celoevropská debata míří do finále. Občané EU chtějí silnější roli, mluví o referendu

Plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy. © European Union 2022

Konference o budoucnosti Evropy během několika měsíců přinesla sérii debatních akcí, ze kterých mají od běžných občanů EU vzejít konkrétní návrhy pro blízkou budoucnost sedmadvacítky. Celoevropská debata nyní míří do finále, návrhy z lidu jsou už téměř na stole. Skromné zrovna nejsou.

Účastníci konference například navrhují, aby se znovu otevřela diskuse o společné evropské ústavě, na jejímž vzniku by se měli podílet samotní občané. Jejich role by měla v rámci rozhodovacího procesu v Unii posílit i jinak – chtějí například zavést celoevropské referendum.

Občané by chtěli také zajistit více pravomocí pro Evropský parlament, třeba v rozpočtových záležitostech. Měl by mít i právo legislativní iniciativy. Mohl by tedy navrhovat zákony, což dnes může pouze Evropská komise.

Více pravomocí by si podle Evropanů zasloužila i EU jako taková, větší slovo by měla získat konkrétně ve zdravotní politice. Ta je nyní plně v rukou členských zemí, nově by se měla řadit mezi kompetence, které sedmadvacítka s Bruselem sdílí.

Změnit by lidé chtěli i evropské volby – chtěli by mít například možnost volit napříč evropskými kandidátkami. Češi by tak nemuseli volit do Evropského parlamentu jen Čechy, ale i jiné evropské politiky.

Kromě velkých vizí, které by se bez širší institucionální reformy zřejmě neobešly, se však mezi doporučeními najdou i návrhy velmi konkrétních opatření, jako třeba to, aby se v Evropě vzájemně uznávaly odborné tituly, aby se zpřísnilo nařízení GDPR nebo aby vzniklo označení potravin pro spotřebitele podle jejich vlivu na zdraví lidí.

Nápady občanů vs. realita

Praxi tříbení návrhů pro redakci popsala europoslankyně ze skupiny věnované vzdělávání, kultuře a sportu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).

„Mým úkolem je pomoci tomu, aby výsledky byly pro budoucnost přínosné a realizovatelné. Nechci manipulovat s návrhy občanů, ale zároveň nemohu podporovat nereálné návrhy, jako je například harmonizace vzdělávacích programů všech stupňů vzdělávání,“ přiblížila Šojdrová svou roli koordinátorky skupiny za politickou frakci EPP.

Dnes jsou návrhy téměř hotové a občané, kteří se evropského diskusního experimentu účastnili, doufají, že jejich několikaměsíční práce nepřijde nazmar a politici jejich doporučení vyslyší.

„Očekáváme, že budou naše návrhy přijaty a brzy také realizovány,“ věří Nicolas Morávek, jeden z českých účastníků konference.

Reportáž: Lidé řešili ve Varšavě budoucnost EU, na neočkované čekalo zklamání

Do mrazivé Varšavy se sjely téměř dvě stovky unijních občanů, aby pokračovaly v historicky novém úkolu. Evropané zde představili svá finální doporučení k tomu, jak by měla v budoucnu evropská integrace vypadat. Věří, že budou jejich podněty vyslyšeny?

Poslední zasedání

Na konci dubna se sejde plenární zasedání naposled, aby seznam doporučení doladilo. Do rukou jej poté dostane tzv. výkonná rada, jejímž úkolem bude vypracovat finální zprávu. Jakkoliv to zní byrokraticky, pro vyústění konference je to podle analytičky Institutu Europeum Zuzany Stuchlíkové klíčový krok.

„Zásadní bude, co z doporučení se dostane do finálních závěrů konference a v podobě jakých požadavků se evropským politikům dostanou na stůl,“ vysvětlila.

Převedení návrhů vzešlých z konference do praxe pak budou mít v rukou politici, respektive instituce EU. Jak s nimi naloží, není podle analytičky stále jisté.

„Další klíčovou fází bude projednávání finálních závěrů v Radě (instituce EU, ve které se schází ministři členských zemí – pozn. red.), které určí, jakým způsobem, a jestli vůbec implementační fáze proběhne. Dilema ohledně podoby výstupů provází konferenci od samého začátku a ani rok po začátku nevíme, jak se k doporučením Rada postaví,“ dodala.

Dojde na obávanou změnu smluv?

Podle Stuchlíkové existuje více možností, v co by mohla konference po zásahu institucí vyústit. Od otevření smluv až po variantu, kdy Rada výsledek konference pouze vezme na vědomí.

Na změně smluv ale dlouhodobě nepanuje shoda, reforma má své podporovatele i odpůrce jak napříč europoslanci, tak napříč členskými státy. Podle Stuchlíkové to také není pravděpodobné v současném kontextu války na Ukrajině. Výsledek konference bude mít navíc na „seznamu úkolů“ Česko, které čeká v druhé polovině roku předsednictví v Radě EU a které je tradičně spíše proti širší institucionální reformě.

Jak probíhá Konference o budoucnosti Evropy?

Jádrem konference byly čtyři občanské panely. Na každém z nich dvě stovky reprezentativně vybraných občanů z celé EU opakovaně diskutovaly o svých představách o budoucnosti bloku, aby po několika setkáních přišly s doporučeními, jak by měla Unie v následujících letech fungovat.

Druhým klíčovým fórem se stala plenární zasedání, na kterém byly návrhy občanů konfrontovány s představami evropských i národních politiků. Mezi návrhy jsou i ambiciózní body, které vyžadují výrazné prohloubení evropské integrace, nebo dokonce reformu unijních smluv.

Odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti EU. Ukázaly, že Evropané chtějí řešit institucionální reformu

V září ve Štrasburku odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti Evropské unie. Jak probíhaly? A co vnímají Evropané jako prioritní témata?