Buzek: Zmražení rozpočtu je nebezpečné

Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu; zdroj: Evropská komise.

Naším zásadním úkolem, k němuž se musíme postavit čelem, je současná ekonomická krize, říká v rozhovoru pro EurActiv předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Lékem na krizi jsou podle něj především investice, a proto považuje případné zmražení rozpočtu za „velmi nebezpečné“.

Současný šéf europoslanců a zároveň první muž v této funkci, jehož rodištěm je země střední Evropy (konkrétně Polsko), Jerzy Buzek, odkryl v rozhovoru pro EurActiv své představy o tom, na co by se v příštích měsících měla Evropská unie nejvíce soustředit.

Není nijak překvapivé, že za stěžejní úkol považuje předseda europarlamentu  odstranění následků ekonomické krize, která Evropu v posledních letech srazila na kolena. Poslanci ve Štrasburku podle jeho slov dělají vše proto, aby zmírnili sociální chudobu a zatočili s nezaměstnaností. Tyto body patří mimo jiné i mezi pilíře evropské dlouhodobé strategie růstu Evropy 2020.

„(…) Evropa potřebuje lepší ekonomickou vládu, a nemám tím na mysli pouze měnovou unii, ale hlavně opravdovou hospodářskou unii. Pro tento účel je nutné, abychom spojili solidaritu s odpovědností,“ řekl Buzek s tím, že zodpovědné chování národních států v oblasti hospodaření je klíčovým předpokladem k solidaritě jakožto základní hodnotě celého společenství.

„Současně musíme zajistit větší transparentnost v našem finančním a hospodářském systému.  Bez transparentnosti si totiž nemůžeme být jistí, jaká situace se zrovna odehrává v různých členských zemích,“ reagoval předseda na poznámku o řecké krizi.

„Základem pro jednotný trh je energie“

Jerzy Buzek se v rozhovoru poměrně dlouhou dobu věnoval dnes velmi diskutovanému tématu, a to energetickým zdrojům. Předseda unijního parlamentu řekl, že investice a efektivita v této oblasti jsou podle jeho názoru absolutně klíčové pro dokončení jednotného evropského trhu.

Za prvé je podle předsedy Buzka důležitá koordinace členských států při nakupování zemního plynu. Dále Evropa musí zlepšit svůj program na výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů jako jsou solární a větrná energie nebo biomasa. Buzek však druhým dechem přiznává, že na tyto nákladné projekty v současnosti není v unijní pokladně dost prostředků.

Čekají nás velké výdaje

Před Vánoci jsme mohli sledovat, jak v Unii zuřil boj o výši výdajů na letošní rok. Tehdy byl Evropský parlament zastáncem navýšení výdajů. Jeho odůvodněním bylo, že formou investic do výzkumu, infrastruktury nebo vzdělání se ekonomická aktivita Evropy opět nastartuje. Rozpočet však nakonec prošel ve variantě se sníženými objemem prostředků tak, jak navrhovaly některé členské státy, mimo jiné i Česká republika (EurActiv 16.12.2010).

Nyní EU čeká nová a mnohem těžší bitva o podobu dlouhodobého rozpočtu EU (na období 2014-2020). Buzek v této souvislosti opět upozorňuje na to, že Lisabonská smlouva i dlouhodobá strategie růstu postavila před Brusel nové úkoly, které vyžadují velké výdaje. Jak říká, až 95 % prostředků z rozpočtu plyne na oživení ekonomického růstu.

„Rozpočet EU vynakládá pouze 5 % prostředků na administrativní výdaje. Zbylá část jde na posílení ekonomiky. Finance z fondů kryjí investice, jako jsou digitální agenda, energie, doprava nebo Evropská služba pro vnější činnost (EEAS). Cílem je, abychom uvolnili potenciál všech evropských regionů a vytvořili jednotný trh,“ prohlásil Buzek.

Zrušit či nezrušit

Jerzy Buzek v rozhovoru nastínil, s jakým stanoviskem půjde Evropský parlament do debat o podobě dlouhodobého finančního rámce EU. Z jeho výroků o potřebě a nutnosti investic je již teď patrné, že podporu výraznému snížení výdajů od něj čekat nemůžeme.

Minulý týden přišla parlamentní frakce liberálů (ALDE) s návrhem, že by ve jménu šetření zrušila buď Hospodářský a sociální výbor, nebo Výbor regionů. Buzek se však naopak domnívá, že tyto orgány jsou důležitou spojnicí mezi občany EU a samotnou Unií. Jak uvedl, informovanost a povědomí Evropanů o tom, jak společenství opravdu funguje, je velmi malé.

„Samozřejmě, že (dva zmíněné Výbory) jsou nákladné, ale svou činností mohou pomoci informovat Evropany o EU. Každý přínos v tomto směru je nutný,“ dodal.

Stejně odhodlaně se Buzek staví i proti myšlence, že by se omezil počet míst, na kterých Evropský parlament působí. Tato instituce má totiž tři oficiální sídla: plenární zasedání se odehrávají ve Štrasburku, stálé výbory zasedají v Bruselu a předsednictvo a generální sekretariát mají kanceláře v Lucemburku.

Na dotaz, zda by se ze seznamu sídel nedal vyškrtnut Štrasburk, odpověděl: „Ne. Štrasburk je symbolické místo a symboly jsou důležité. To se můžeme stejně ptát, zda je pro některé státy správné, že udržují monarchii. Pro ně to má také určitý historický význam a je to rovněž důležitou součástí veřejného života.“

Celý rozhovor v angličtině si můžete přečíst zde.