Bruselský summit proběhl ve stínu Sarkozyho a Romů

Zdroj: Evropská komise.

Včerejší summit Evropské rady v Bruselu se věnoval především zahraniční politice EU, ale ani ekonomické záležitosti nakonec nezůstaly zcela bez povšimnutí. Většině médií však učaroval vyostřený spor mezi Evropskou komisí a francouzským Elysejským palácem, ve kterém jde o repatriaci francouzských Romů zpět do zemí jejich původu.

Zasedání Evropské rady, které včera (16. září) proběhlo v Bruselu, po sobě zanechalo hořkou pachuť. Postarali se o ni samotní hlavní aktéři, jmenovitě pak francouzský prezident Nicolas Sarkozy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Summit, který se měl původně věnovat především ekonomickým otázkám a zahraniční politice, tak zastínilo jediné téma – francouzští Romové. 

Potyčka nad jídelním stolem, kterou kvůli kontroverznímu vyhošťování rumunských a bulharských Romů z Francie zpět do jejích vlastí (EurActiv 29.7.2010 a EurActiv 31.8.2010) rozpoutal francouzský prezident a předseda Komise, způsobila, že drtivá většina (českých i zahraničních) médií se věnovala jí a samotná jednání státníků jako by šla bokem.  

Ekonomika až příště

Jak už včera EurActiv informoval, bruselský summit se točil převážně kolem zahraniční politiky EU (EurActiv 16.9.2010). Ekonomické záležitosti, tj. hlavně otázky spojené s posílením dohledu nad rozpočty členských zemí a případné sankce za porušování pravidel Paktu stability a růstu, které měly být původně jeho hlavní náplní, se sice na pořad dne dostaly, avšak státníkům se nepodařilo dosáhnout žádného významnějšího pokroku. 

„K pravidlům pro udělování sankcí za porušení pravidel Paktu růstu a stability jsme se také dostali. Evropský prezident předložil návrh mechanismu, o kterém se bude dále jednat,“ řekl médiím český premiér Petr Nečas, který si v Bruselu odbyl svou „summitovou premiéru“. 

Skupina kolem „evropského prezidenta“ Hermana Van Rompuyho (tzv. Task force), která se od začátku tohoto roku věnuje přípravě návrhu užší koordinace makroekonomických politik členských zemí, výsledek své práce odprezentuje až na dalším vrcholném summitu, který se uskuteční v říjnu. 

Je to jako láska 

Ale zpátky k zahraniční politice. Závěry schůzky ukazují, že Unie se chce soustředit na posilování a prohlubování spolupráce se svými „strategickými partnery“. Mezi ně řadí Brazílii, Čínu, Indii, Japonsko, Jižní Afriku, Kanadu, Mexiko, Rusko a Spojené státy americké. 

Pokud bychom pátrali po přesné definici pojmu „strategický partner“, byli bychom asi zklamáni. Jak podotýká ve svém článku EUobserver.com, v unijním žargonu se tento termín sice natrvalo usadil, ale jeho vymezení je obtížné. „Je to jako láska – nikdo ji nezvládne definovat. Pochopíte, o co jde, jen když ji zažijete,“ cituje zmíněný server nejmenovaného bruselského diplomata. 

Příležitostí, jak posílit existující partnerství, se v nadcházejících měsících najde několik. Hned v září čekají EU dva summity s africkými státy a na podzim a zimu jsou naplánována jednání s představiteli Číny, Jižní Korey, Ukrajiny a Ruska. 

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton je přesvědčena, že stávající seznam „strategických partnerů“ by měl být rozšířen. Na setkání s hlavami států, šéfy vlád a představiteli EU proto k vyjmenovaným zemím přidala i Egypt, Izrael, Indonésii, Pákistán, Ukrajinu a Jižní Koreu.

I když rozšíření seznamu nemá žádný oficiální status, lze na jeho základě získat určitou představu o tom, kam by se v budoucnosti mohla ubírat unijní zahraniční politika, píše EUobserver. „Zahrnutí Ukrajiny do seznamu je signálem, že se s jejím členství v EU příliš nepočítá,“ píše server. „Na druhou stranu vynechání Turecka značí o opaku.“

Cancún i Visegrád 

Evropská rada se na svém včerejším zasedání věnovala také přípravě na klimatický summit, který je koncem roku naplánován do mexického Cancúnu, listopadovou schůzku G20 v Soulu a shodla se i na snížení dovozních tarifů pro Pákistán.  

Do závěrečného dokumentu se podle vyjádření premiéra české vlády Nečase podařilo se zásluhou české delegace a jejích kolegů z zemí Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) prosadit zmínku o důležitosti Evropské sousedské politiky a iniciativy Východního partnerství, u jehož kolébky stál nynější ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a české předsednictví.