Bruselský summit ovládá jediné téma: změna Lisabonu

zdroj: Rada EU.

Hlavy států a vlád členských zemí Evropské unie se dnes sjíždějí do Bruselu, aby na dvoudenním vrcholném setkání (28.-29. října) diskutovaly případnou změnu Lisabonské smlouvy, kterou požaduje Německo a Francie. Ostatním státům se však do otevření Pandořiny skříňky příliš nechce.

Ani ne rok platící Lisabonská smlouva (vstoupila v platnost v prosinci loňského roku), jejíž zdlouhavá ratifikace ve členských státech představuje pro mnohé stále ještě noční můru, bude možná změněna. S požadavkem na její revizi nebo doplnění přijíždí na bruselský summit Evropské rady, který proběhne dnes a zítra, německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.  

Oba státníci se na nutnosti změny Lisabonské smlouvy domluvili minulý týden na bilaterální schůzce ve francouzském Deauville (EurActiv 19.10.2010) a vyvolali tak v mnoha členských státech i unijních institucích pořádný rozruch.  

Proti změně smlouvy vystoupilo například Maďarsko, které bude Evropské unii předsedat prvních šest měsíců příštího roku. „Prostor pro změnu smlouvy je velmi omezený,“ nechala se slyšet maďarská ministryně pro evropské záležitosti Enikö Györi. „Nikdo nechce otevírat Pandořinu skříňku.“

Dohodu Francie a Německa považuje za „nepřijatelnou“ i šéf eurozóny a zároveň lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Své výhrady krátce před summitem vyjádřil i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn a komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding

Všichni mají ještě v živé paměti drama spojené s ratifikací Lisabonské smlouvy, o které se postaralo především Irsko, kde se osud smlouvy rozhodoval v referendu. Irové smlouvu napoprvé zamítli a až poté, co si jejich vláda vyjednala určité záruky, ji dali zelenou. V jiných státech, například i v České republice, ratifikaci pozdržel ústavní soud, který posuzoval její soulad s ústavním právem. 

Jde nám o trvalou stabilitu eura 

A proč vlastně Německo s Francií na změně smlouvy tolik trvají? Berlín z obavy před reprízou krize jednotné měny eura, jíž způsobily hluboké hospodářské problémy člena eurozóny Řecka, požaduje, aby byl do smlouvy zahrnut záchranný mechanismus pro řešení podobných finančních krizí. Ten, na němž se Unie shodla na jaře letošního roku, totiž přestane platit na konci roku 2013 a EU zatím nerozhodla o jeho nástupci. 

Kancléřka Merkel je přesvědčená, že změna smlouvy je nezbytná pro udržení „trvalé stability eura“. „Nedělám si iluzi, že bude snadné to prosadit,“ prohlásila včera na půdě německého Spolkového sněmu.  

Prezident Sarkozy německý požadavek podpořil poté, co kancléřka souhlasila s přijetím mírnější verze sankcí za porušení Paktu stability a růstu, na kterých se před několika dny shodli ministři financí členských zemí (EurActiv 19.10.2010). Německo totiž původně prosazovalo jejich automatický charakter. 

Nečas: Přesun pravomocí do Bruselu stvrdí v ČR referendum 

Dalším důvodem pro znovu otevření Lisabonské smlouvy by mohlo být i rozhodnutí, že mezi sankce za rozpočtovou nekázeň či vysoký státní dluh bude přijato i dočasné odebrání hlasovacích práv v Radě EU. Za tato opatření se staví opět Německo a Francie. 

Český premiér Petr Nečas, který se kvůli bruselskému jednání vzdá domácích oslav 28. října, již před summitem dával najevo, že Česká republika se k jakékoliv změně Lisabonu staví odmítavě. Na svém včerejším vystoupení před Senátem pak prohlásil: „Z pohledu České republiky řeknu tolik – jsme ochotni na úrovni Evropské rady vést diskusi, ovšem s tím, že výsledkem nemohou být nebo velmi těžko mohou být přesuny dalších pravomocí na evropskou úroveň.“ 

Podle premiéra by mohlo takový přesun pravomocí představovat právě pozastavení hlasovacích práv. „U zásadních otázek, jako je např. pozastavení hlasovacích práv, by byla ratifikace totiž, vezmu-li v potaz programové prohlášení vlády, v případě přesunu dalších pravomocí z národní úrovně na eurounijní úroveň vázána referendem.“ 

Prioritou České republiky bude na summitu EU „vytvoření mechanismů pro zajištění vynutitelné fiskální disciplíny,“ řekl premiér a dodal: „Ač Česká republika není členem eurozóny, je pro nás stabilita eura zásadní z hlediska dalšího rozvoje našeho konvergenčního procesu.“ 

Summit se bude také věnovat zprávě pracovní skupiny, kterou vede stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, blížícímu se setkání G20 v Soulu (11.-12. listopadu) a klimatickým jednáním v mexickém Cancúnu (29. listopadu).