Barroso hledá podporu pro daň z finančních transakcí u protinožců

Zdroj: Evropská komise.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se vydal na druhou polokouli. Dosavadní odpůrce daně z finančních transakcí se na své cestě pokouší před summitem zemí G20 přesvědčit o jejích výhodách. Prvními zastávkami na jeho cestě byla Austrálie, Nový Zéland a Singapur.

José Manuel Barroso se během prvních tří dnů svého turné stačil setkat s vrcholnými představiteli Austrálie, Nového Zélandu a Singapuru. Všem se během návštěvy snažil vysvětlit, proč se EU bez jejich podpory pro zavedení daně z finančních transakcí (FTT) neobejde.

Navzdory silnému tlaku některých parlamentních skupin a nevládních organizací zatím ale žádná ze zemí globálnímu zavedení daně z finančních transakcí podporu nevyjádřila.

Barroso během své cesty s politiky na druhé polokouli jednal o různých otázkách včetně změn klimatu, ale zdá se, že hlavním účelem jeho cesty je získat před listopadovým summitem zemí G20 v Cannes podporu pro zavedení daně z finančních transakcí. Na zatím poslední vrcholné schůzce představitelů nejvýznamnějších a rychle se rozvíjejících ekonomik světa, který se konal v listopadu 2010 v jihokorejském Soulu, státy návrh EU odmítly.

Kontroverzní FTT

Evropská komise se krátce před summitem chystá jako součást návrhu k příštímu sedmiletému rozpočtu EU představit také návrh na zavedení celoevropské daně z finančních transakcí. Ta by měla Unii sloužit jako nový zdroj příjmů a nahradila by příspěvky, které do společné pokladny posílají ze svých rozpočtů členské státy.

Řada zemí EU s takovým návrhem ale nesouhlasí a zavádění jakýchkoli nových zdrojů příjmů evropského rozpočtu odmítá ve svých pozičních materiálech také Nečasova vláda.

Sám premiér navíc v jiné souvislosti (k zavedení daně z finančních transakcí vyzvala v polovině srpna také Francie a Německo, EurActiv 17.8.2011) minulý týden prohlásil, že vláda „s myšlenkou uvalení daně na finanční transakce nesouhlasí“. Podle premiéra by banky daň promítly do zvýšení poplatků a daňovou zátěž by pouze přesunuly na své klienty.

Nutno ovšem podotknout, že návrh Francie a Německa nedává výnosy z FTT do souvislosti s příjmy rozpočtu EU a od návrhu Komise je tudíž oddělený. Podpora samotného zavedení celoevropské FTT je věc jedna a otázka, kam půjdou výnosy z této daně (zda do národních pokladen nebo do evropské) věc druhá.

Odlišný názor

Země na Barrosově trase nové dani příliš nakloněné nejsou. Zástupce Komise, který Barrosa na jeho cestě doprovází, uvedl, že australská premiérka Julia Gillard má zatím na věc jiný názor.

Na Novém Zélandě je situace o něco příznivější a zavedení FTT se těší podpoře jak politiků, tak podnikatelů. Daň se zamlouvá zejména politikům levicové Aliance, Maorské strany a Strany zelených, kteří by s její pomocí rádi nahradili některé daně dopadající především na nižší příjmové skupiny obyvatel. Maorská strana zasedá ve vládě a je koaličním partnerem silnější středopravé Národní strany.

Přesvědčit Singapur bude asi o hodně těžší. Země je finančním centrem jihovýchodní Asie a daně jsou zde tradičně nízké. Barroso se singapurskému premiérovi Lee Hsien Longovi pokusil reakci EU na dluhovou krizi vysvětlit během sobotní schůzky, na níž se dotkl i možnosti zavedení daně z finančních transakcí.

Singapur v současné době FTT uplatňuje u transakcí na sekundárním trhu s akciemi a svůj systém nehodlá měnit do doby, dokud uvalení daně na další typy finančních transakcí neodsouhlasí také země G20.

Zdaněním k vyšší stabilitě na trhu

Zastánci daně z finančních transakcí v ní často vidí nástroj k omezení vysokorychlostního obchodování (high-frequency trading), které někteří experti viní z prohlubování volatility trhu.

„Vysokorychlostní obchody řídí a provádí počítačové programy, jejichž účelem je využívat mírných cenových výkyvů. Nákup, držba a prodej se odehrají často v čase kratším než je jedna sekunda. Žádná lidská mysl nemá na jednotlivé obchody žádný vliv a reálná hodnota podkladového aktiva obchod prakticky neovlivní,“ říká australský profesor Ross Buckley z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který tamním nevládním organizacím radí v jejich kampani za zavedení FTT.

Buckley v nedávné studii odhadl, že díky „aktivitám na moderním finančním trhu“ mohou veřejné pokladny i při nízké sazbě FTT globálně vyinkasovat částku odpovídající 75-500 miliardám dolarů ročně. Daň se podle jeho názoru ale vyplatí i v případě, že by státy dodatečné daňové příjmy nepotřebovaly, neboť „omezením ultrakrátkých počítačem generovaných obchodů se zlepší fungování finančních trhů“.