Barroso na setkání s církvemi: EU čelí krizi důvěry a hodnot

Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, místopředseda Evropského parlamentu Lászlo Surján a představitelé náboženských sdružení; zdroj: Evropská komise.

Nejvyšší představitelé Evropské unie se koncem minulého týdne setkali se zástupci různých církví a náboženských organizací, které působí v Evropě. Společně se zabývali tím, jak posílit roli občanů v evropské integraci. Jednou z cest je účast v evropských volbách, ta by podle nového průzkumu EU mohla být příště vysoká mezi mladými lidmi.

Dvacítka vysokých představitelů křesťanské, muslimské, židovské a hinduistické náboženské obce z celé Evropy na konci minulého týdne zavítala do Bruselu. Pozval je tam předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Setkání se účastnil i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a místopředseda Evropského parlamentu Lászlo Surján.

Společně diskutovali o tom, jak přiblížit Evropskou unii jejím občanům. To je hlavním tématem letošního Evropského roku občanů (EurActiv 18.1.2013). Právě církve by se měly podle Komise do veřejné debaty na toto téma aktivně zapojit.

„Je třeba znovu postavit do centra našeho společného projektu evropské integrace občany tím, že budeme hledat odpověď na otázku, proč má smysl jednat společně jako Unie. Pevně věřím, že aktivní účast náboženských společenství má zásadní význam,“ pronesl na setkání Barroso.

V souvislosti s dopady hospodářské krize se totiž podle něj ukazuje, že EU čelí i další krizi, a to krizi důvěry a hodnot. „V době, kdy musíme reagovat na dopady krize a upevňovat naše hodnoty, se projevuje nutnost evropského občanství. Tato naléhavost v sobě spojuje hospodářské, sociální a zároveň kulturní otázky, což v důsledku zahrnuje odbornou přípravu a vzdělávání,“ navazuje Herman Van Rompuy.

Evropské občanství prý potřebuje nový impuls a důraz na příslušnost ke kolektivnímu prostoru Evropské unie. „Právě díky tomu, že společně, v debatě, která je někdy rozporuplná, ale vždy přínosná, přispívá každý z nás podle svých povinností a odpovědností k realizaci evropského projektu,“ dodává předseda Evropské rady.

Podobné setkání duchovních vůdců s unijními představiteli proběhlo již podeváté od roku 2005, kdy ho předseda Komise Barroso poprvé uspořádal. Teprve po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost roku 2009 se ale dialog mezi evropskými institucemi a církevními a náboženskými asociacemi stal závaznou součástí primárního práva.

V článku 17 Smlouvy o fungování EU totiž stojí, že Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve, náboženská sdružení a nekonfesní organizace. „Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a osobitý přínos,“ říká právo.

Tento dialog se tentokrát věnoval i hodnotám, které společně sdílejí evropští občané. Právě duchovní hodnoty v tomto ohledu mohou hrát významnou roli. Předseda Konference evropských církví francouzský Metropolita Emmanuel, v rámci setkání zmínil také obavu z toho, že evropská integrace v současnosti probíhá právě na úkor jejích občanů. Ilustroval to na příkladu kyperské krize, kde záchrana tamní ekonomiky omezila práva běžných Kypřanů. Taková opatření podle něj mohou vést k zániku solidarity a společného evropského sentimentu.

Evropské volby

V dialogu byla zmíněna také role „evropského občanství“. Právě práva spojená s evropským občanstvím se Evropská komise letos v rámci Evropského roku občanů snaží rozšířit mezi širokou veřejnost. Jedním z nich je pasivní i aktivní účast ve volbách do Evropského parlamentu.

Místopředseda Evropského parlamentu László Surján v tomto kontextu vyzval obyvatele EU, aby tohoto práva využili. „Vyzýváme evropské občany, včetně těch nábožensky založených, aby se aktivně podíleli na volební kampani a účastnili se voleb, aby jejich názory, myšlenky a hodnoty našly zastoupení v parlamentu,“ řekl Surján na setkání s duchovními vůdci.

Volby do Evropského parlamentu jsou totiž tradičně poznamenány nízkou volební účastí. Občané budou mít další možnost to změnit v květnu příštího roku (EurActiv 15.4.2013). Nejnovější průzkum Evropské komise přitom ukazuje, že se k volbám možná skutečně dostaví více lidí, alespoň co se týče mladých. Dvě třetiny mladých Evropanů se totiž prý chystá vybrat si své europoslance. Mezi mladými lidmi také podle výzkumu existuje silnější evropská identita než v jiných věkových skupinách.