Transparentnost rozhodování v EU a právo na informace

Transparentnost rozhodování v evropských institucích je poměrně citlivé téma. Komplikovanost rozhodovacích procesů jednotlivých institucí přispívá ve velké míře k tomu, že se rozevírají nůžky mezi EU a jejími občany, kteří evropské integraci a jejímu fungování přestávají rozumět. EU nicméně v posledním desetiletí zvýšila své úsilí o zvýšení transparentnosti rozhodovacích procesů.

(Zveřejněno 18.9.2009)

Poslední vývoj a další kroky:

  • Červenec 2001 Bílá kniha o Evropském vládnutí
  • Prosinec 2002 Sdělení Komise „K posílené kultuře konzultace a dialogu – Obecné principy a minimální standardy konzultací zainteresovaných stran“
  • Květen 2006 Zelená kniha o Evropské iniciativě pro transparentnost
  • Březen 2007 Opatření vyvozená ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“

Souvislosti:

EU vyvíjí aktivitu ke zvýšení transparentnosti institucí a jejich rozhodování zejména v posledním desetiletí. Za hlavní impuls k reformám v této oblasti lze pokládat pád Komise Jacques Santera, která v roce 1999 předčasně ukončila své funkční období kvůli prokázaným nekalým finančním praktikám některých jejích funkcionářů.

V prosinci 2002 Komise pod vedením Romana Prodiho přijala sdělení, v němž stanovila obecné principy a minimální standardy pro konzultace zainteresovaných stran a v roce 2006 již Komise José Manuel Barrosa zveřejnila Zelenou knihu o Evropské iniciativě pro transparentnost. K hlavním cílům této iniciativy patřilo vytvoření strukturovanějšího rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů), přijetí minimálních standardů Komise pro konzultace a povinné zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků EU spravovaných ve sdíleném řízení.

Významným nástrojem pro zvýšení transparentnosti Komise, která je hlavním iniciátorem evropské legislativy, je konzultace. Umožňuje přímé zapojení zúčastněných stran do procesu tvorby politik a je proto významným nástrojem pro zlepšení kvality legislativních návrhů Komise. Konzultace týkající se významných legislativních návrhů politik Komise (každoročně v pracovním plánu Komise) se řídí minimálními standardy a stejně tak i konzultace k Zeleným knihám. Minimální standardy jsou v platnosti od počátku roku 2003. Doba, po kterou konzultace běží, je stanovená na šest týdnů.

Témata:

Evropská rada

Je nejvyšším orgánem evropské Unie. Na jejích pravidelných i mimořádných zasedáních se scházejí hlavy členských států a vlád Unie a určují hlavní linie evropského integračního procesu. Evropská rada sdílí sekretariát s Radou EU (Rada ministrů). Jejích zasedání se účastní pouze minimální, nezbytný počet osob tzn. předsedové vlád (nebo prezidenti), ministři zahraničí a maximálně jeden poradce, předseda Komise a jeden komisař, generální tajemník sekretariátu Komise a zástupce sekretariátu Rady. Z jednání je publikována závěrečná zpráva, nicméně její jednání jsou neveřejná.

Rada EU (Rada ministrů)

Zasedají v ní ministři členských států a jejich doprovod, předseda Komise a generální tajemník Komise. Předsedající Rady ji může svolat v omezeném počtu: ministři + 1, ministři +2 nebo jen ministři. Její jednání byla původně zcela neveřejná a k jejich záznamům měl přístup pouze omezený okruh osob. Uzavřenost jednání byla terčem kritiky veřejnosti.

V roce 1992 proto Rada v Edinburghu rozhodla o zveřejňování záznamů hlasování a vysílání průběhu vybraných zasedání v budově Rady. Po přijetí Amsterodamské smlouvy článek 207 Smlouvy o Evropském společenství ukládá Radě povinnost stanovit případy, v nichž rozhoduje stejným způsobem jako zákonodárný sbor a zveřejnit výsledky hlasování, odůvodnění hlasování a zaprotokolování prohlášení. V Seville 2002 byla schválena úprava, která stanovila, že když spolurozhoduje Rada s Evropským parlamentem, tak se navržená legislativa, její projednání, hlasování a zdůvodnění zveřejňuje a probíhá veřejně. Základní princip metody spolurozhodování spočívá ve sladění stanovisek obou institucí v dohodovacím řízení.

Rada EU dále schválila novelu jednacího řádu 15. září 2006, v níž ve článku 8 stanovila přesné podmínky veřejného jednání. Za veřejná se nadále pokládají jednání o právních předpisech přijímaných postupem spolurozhodování, první jednání Rady o významných návrzích nových právních předpisů nepřijímaných postupem spolurozhodování (stanoví předsednictví) a představení pětiletého plánu Komise, jejího ročního pracovního programu a roční politické strategie. Zpřístupnění jednání dle článku 8 jednacího řádu se uskutečňuje prostřednictvím veřejného audiovizuálního přenosu, zejména do prostor náslechového sálu, a přímého přenosu na internetu ve všech úředních jazycích orgánů EU. Jednací řád dále stanoví, že záznam musí být k dispozici na internetové stránce Rady po dobu nejméně jednoho měsíce.

Veřejnost může dle Přílohy II jednacího řádu zažádat o zpřístupnění dokumentů Rady zasláním žádosti na  adresu rue de la Loi/Westraat 175, B – 1048 Brusel nebo e-mailem na access@consilium.europa.eu nebo faxem na (32-2) 281 63 61.

Komise

Zasedání Komise jsou neveřejná a jednání jsou důvěrná. Svolává je předseda Komise. Komise je usnášeníschopná pokud se sejde v minimálním počtu, který stanoví Smlouva. Ze všech jednání Komise se pořizuje zápis, k němuž však veřejnost nemá přístup.

Přílohu jednacího řádu Komise tvoří Kodex řádného chování zaměstnanců Evropské komise vůči veřejnosti, v němž se zaměstnanci Komise zavazují jednat v souladu s právem a dbát na to, aby přijímaná opatření byla v souladu s vytyčenými cíli.

Při komunikaci písemnou formou Komise odpovídá veřejnosti na dopis v jazyce, v němž byl dopis napsán a to do 15 pracovních dnů.

Evropský parlament

Činnost Evropského parlamentu upravuje Jednací řád pro 7. funkční období schválený v červenci 2009. Zápisy z jednání předsednictva EP a Konference předsedů politických frakcí se překládají do všech úředních jazyků, tisknou a rozesílají všem poslancům a jsou přístupné veřejnosti, pokud předsednictvo nebo Konference předsedů mimořádně nerozhodne s ohledem na některé body zápisu jinak z důvodu zachování důvěrnosti. Veškeré rozpravy Evropského parlamentu jsou veřejné. Také výbory EP se zpravidla scházejí veřejně.

Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státu má právo na přístup k dokumentům Parlamentu v souladu s článkem 255 Smlouvy o ES. Občan může zažádat prostřednictvím formuláře na internetu nebo zasláním písemné žádosti na adresu: European Parliament, Public Register – Access to Documents PHS  06 A 046, Rue Wiertz, B – 1047 Bruxelles nebo faxem: +32 2 2843949. Jeden z místopředsedů EP je vždy odpovědný za vyřizování žádostí o přístup k dokumentům.

Zápis z jednání EP se zveřejňuje v Úředním věstníku EU. Texty, které EP přijme, se zveřejňují ihned po hlasování. Po každém zasedání je na internetu k dispozici audiovizuální záznam, včetně zvukového záznamu ve všech tlumočených jazycích.