Koronavirus, klima a lidská práva: Von der Leyenová představila agendu Komise pro následující rok

© EPA

Zvýšení klimatických závazků, ochranu společných peněz před zneužíváním či ambiciózní zahraniční politiku dnes přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prvním poselství o stavu Evropské unie.

Předsedkyně Komise ve více než sedmdesátiminutové řeči, jejímž hlavním tématem byla cesta z krize způsobené pandemií covidu-19, nastínila před europoslanci priority evropské exekutivy na příštích 12 měsíců.

Nenadchne, ani neurazí. Von der Leyenová má do vůdčí osobnosti daleko

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes pronese svůj vůbec první projev o stavu Unie. Jak si ve své pozici zatím vede Němka, která musí hned v prvním roce svého působení řešit patrně největší krizi v historii EU?

Koronavirus zastihl Evropskou unii a Komisi s malými kompetencemi nepřipravenou. Proto by měla podle von der Leyenové v Evropě vzniknout společná pravidla pro zdravotnictví.

O tom, jaké kompetence by ve zdravotnictví měla EU získat, by podle von der Leyenové měli rozhodnout obyvatelé unijních zemí prostřednictvím chystané konference o budoucnosti Evropy, která má podle dřívějších plánů EK řešit případné změny fungování institucí evropského bloku.

Šéfka EK dále plánuje například posílení Evropské lékové agentury a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Kromě toho navrhla vytvoření agentury pro biomedicínský výzkum. Dodala, že na příští rok navrhne uspořádat v Itálii celosvětový zdravotnický summit.

Naplnění ambicí v oblasti zdravotnictví by mělo zajistit navýšení prostředků například pro program EU4Health, které von der Leyenová rovněž navrhla. „Jsem vděčná Evropskému parlamentu, že je připraven bojovat za navýšení financí a zvrátit tak škrty Evropské rady,“ připomněla europoslancům „skromnou“ dohodu premiérů a prezidentů členských států z červencového rozpočtového summitu.

„Naší misí je stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem, nedokončíme ji ale udržováním statutu-quo. Musíme změny zrychlit a zkvalitnit,“ sdělila europoslancům von der Leyenová.

Proto Komise navrhuje ještě ambicióznější snížení emisí do roku 2030 z původních 40 % na 55 %. „Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo,“ dodala šéfka unijní exekutivy s tím, že podle dopadové studie je dosažení takového cílu možné.

Nesouhlasí s ní však český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj je takové snížení emisí skleníkových plynů pro Česko nereálné. Pokud si má země zachovat energetickou soběstačnost, nezničit v dalších letech průmysl a pracovat s reálnými čísly v čisté mobilitě, tak bude v českém případě snížení emisí o 55 % až později. Ministr kromě toho kritizoval postup Komise. Normální je podle něj plán s členskými státy na odborné úrovni nejprve prodiskutovat a poté udělat závěr a cíl. „Evropská komise to dělá přesně opačně,“ dodal.

Proti jsou i některé z tuzemských firem. „Odmítáme, aby se neuváženě navyšoval cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030,“ uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek. Případné návrhy na jeho navýšení musí podle něj zohlednit vyhodnocení vnitrostátních plánů v energetice a klimatu, je třeba také analyzovat dopady pandemie a odchodu Velké Británie z EU.

Naopak podle Klimatické koalice je nový cíl nízký, zároveň jej ale lze akceptovat. „Očekáváme, že česká vláda se bude snažit klimatické ambice Evropské unie blokovat. Takový postoj považujeme za velmi nebezpečný a nezodpovědný nejen vůči životnímu prostředí, ale také vůči budoucím ekonomickým perspektivám obyvatel Česka i obyvatel celé Evropské unie,“ upozornila její členka Michaela Pixová.

Do příštího léta chce von der Leyenová upravit stávající klimatickou legislativu tak, aby nový emisní cíl odrážela.

Kromě emisí se předsedkyně vyjádřila také k financování unijního směřování ke klimatické neutralitě. Více než třetinu nově ustaveného fondu obnovy s obálkou v hodnotě 750 miliard eur hodlá Unie utratit zeleně. Celkem 37 % prostředků fondu tak zafinancuje opatření Zelené dohody. 

Šéfka EK, která loni nastupovala do úřadu s plánem posílit roli Unie ve světě, hodlá v příštích měsících dát novou podobu vztahům se Spojenými státy a Británií.

V souvislosti s komplikovaným brexitovým vyjednáváním a novým návrhem zákona o obchodu z dílny britské vlády, který by Británii umožnil ignorovat některá ustanovení tzv. rozvodové dohody s EU, von der Leyenová vzpomněla na slova tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové: „Británie neporušuje smlouvy. Bylo by to špatné jak pro Británii, tak pro její vztahy se zbytkem světa“.

EU by podle ní zároveň měla být pružnější v reakcích na vývoj v Bělorusku či ráznější v přístupu vůči Rusku či Turecku. Von der Leyenová proto vyzvala unijní země, aby schválily většinové hlasování ve věcech zahraniční politiky místo dosavadní nutné jednomyslnosti. To by usnadnilo například přijímání sankcí. A to třeba v souvislosti s porušováním lidských práv. Proto Komise navrhne „unijní Magnitského zákon“, po kterém už nějakou dobu volají europoslanci.

Kromě toho dala německá politička jasně najevo, že v Unii není místo pro diskriminaci. Do budoucna tak Komise plánuje zřídit post koordinátora proti rasismu, či zařadit nenávistné projevy na seznam unijních trestných činů.

Německá politička také uvedla, že Brusel příští týden přijde s návrhem nové migrační politiky, v němž budou vyvážena pravidla pro poskytování azylu a efektivní navracení odmítnutých migrantů do země původu. Komise podle ní očekává, že se do systému zapojí všechny členské státy. „Mohu oznámit, že zrušíme dublinská nařízení a nahradíme je novým azylovým systémem,“ sdělila europoslancům.

Von der Leyenová ve své řeči slíbila, že ochrání unijní rozpočet před „podvody, korupcí a střetem zájmů“, klíčové slovo však budou mít zástupci členských států.

Maďarsko a Polsko, s nimiž dlouhodobě vedou unijní orgány kvůli porušování evropských hodnot řízení, tlačí na co nejvolnější vazbu mezi vládou práva a penězi. Právě po tlaku dvou zemí Visegrádu, lídři na rozpočtovém summitu Evropské rady proti původnímu návrhu Komise oslabili přímé podmínění čerpání z rozpočtu a fondu dodržováním vlády práva.

„Komise přikládá nejvyšší důležitost ochraně vlády práva. Proto budou peníze z příštího rozpočtu a fondu obnovy chráněny proti jakýmkoli podvodům, korupci či střetu zájmů,“ ujišťovala europoslance von der Leyenová.

Zatímco v souvislosti s vládou práva mají s Komisí problémy zvláště dvě zmíněné země, kvůli možnému střetu zájmů zkoumají auditoři EK českého premiéra Andreje Babiše. Loňská zpráva auditorů, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér to odmítá.

Von der Leyenová vyzvala k „evropské digitální dekádě“. EU podle ní potřebuje společný plán pro digitální Evropu, který by jasně definoval cíle agendy do roku 2030. Kromě toho předsedkyně poukázala také na potřebu společného prostoru pro data, ať už zdravotnická či energetická a představila iniciativu evropského úložiště s názvem GaiaX, která má být součástí fondu obnovy.

V rámci digitalizace hodlá Komise brzy představit projekt „evropské elektronické identity“, kterou by mohli Evropané využívat kdekoli v Evropě například k pronajmutí kola ve městě, ale i k placení daní.

Na digitální agendu by mělo směřovat 20 % prostředků z fondu obnovy, které zafinancují například rozšíření sítě 5G.

Za projev sklidila německá šéfka Komise z řad členů Evropského parlamentu a evropských politiků pochvaly i kritiku. Většina poslanců hodnotila pozitivně, že přišla se zpřísněním emisních závazků. Nejkritičtějších reakcí poslanců se von der Leyenová dočkala za malý prostor, jaký navzdory očekávání věnovala digitální ekonomice. 

Europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO) zase na twitteru upozornila na nepoměr v plánovaných výdajích na digitalizaci a ekologické projekty. Víc peněz na digitalizaci by podle ní pomohlo i ekologickým cílům. Rovněž ji zklamalo, že se předsedkyně nevěnovala dostatečně problémům a podpoře malých a středních podniků, obzvláště ve stínu koronavirové krize, a to na úkor podpory zavedení minimální mzdy v Evropě.

ODS by upřednostnila, kdyby se předsedkyně více soustředila na posilování konkurenceschopnosti Evropské unie, a nikoliv na prohlubování integrace. Předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil označil za znepokojivé, že i epidemie koronaviru podle něj posloužila Komisi hlavně jako záminka k prohlubování integrace. „Ke snahám posílit centrální rozhodování, k zavádění nových daní, k nafukování rozpočtu EU a k bezprecedentnímu společnému zadlužení,“ uvedl.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) přivítal výzvu, aby členské státy hlasovaly kvalifikovanou většinou v otázkách ochrany lidských práv a uvalování sankcí. K chystanému návrhu EK na řešení migrační krize uvedl, že součástí tohoto řešení musí být všichni. „Zachraňování lidských životů na moři není volitelné, je to naší povinností,“ napsal na twitteru.

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa uvedl, že nemůže říct, že by souhlasil se vším z projevu šéfky EK. „Ale má-li se Green Deal zrealizovat, tohle je politicky schůdný přístup, jak to provést. Ještě kdyby to pochopilo české ministerstvo průmyslu a obchodu,“ uvedl na twitteru. 

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pak ocenil shrnutí předsedkyně, co EU udělala ke zvládnutí situace kolem covidu-19, a také zmínku o netoleranci střetu zájmů. „Jinak přiznávám rozčarování, bylo to hodně ideologické,“ sdělil.